Pollock

Podobně, jako ve filmu Bird je vidět, že někteří umělci nebyli rozhodně jednoduché osobnosti. Co dokázal Forest Whitaker v prvně jmenovaném, to Ed Harris posunul ještě o jeden stupínek výš a to ještě tenhle film sám režíroval, před čímž smekám. Spolu se svou filmovou ženou, Marcií Gay Hardenovou, jsou nepochybně hlavními tahouny snímku o světoznámém malíři, jehož cesta na vrchol nebyla rozhodně předem nějak vydlážděna. Velmi dobré filmové dílo, bez ohledu na to, že nějaký Polockův obraz by u mě asi skončil v kamnech. (20.01.2015)

Snězte osm syrových vajec, půl kila třešní, misku teplých škvarků, 6 tatranek, kostku másla a zapijte to litrem zkyslého mléka. Poté uchopte husí brk, otevřete ústa a skloňte se nad malířské plátno. Možná to pírko ani nebudete potřebovat a za chvíli i z vás bude Jackson Pollock a pokud by něco, dej Bože, vyšlo i z druhé strany, klidně to pojmenujte „Brown Rhapsody No. 1“.. V životopisném snímku o snad nejznámějším představiteli malířského konceptu zvaného Action painting mírně pokulhává režisér Harris za Harrisem hercem (ten je, věren svých tradic, bezchybný). Kdo by řekl, že za ty nevzhledné cákance na plátno je někdo vůbec ochoten zaplatit - naposledy „No. 5, 1948“ za hubičku 140 miliónů dolarů.. (29.08.2008)

Skutečně jedna z nejlepší rolí jinak velké, ale často upozaděné herečky Marcia Gay Harden. Ed Harris jako rozervaný umělec, jehož díla bych si jako jediný kus abstraktního umění pověsila doma na zeď a každý den se z nich těšila. V průběhu filmu jsem úplně zapomněla, že tam hraje Jennifer Connely, která sice film v posledních 15 minutách tak jako Angelina Jolie ve Světu zítřka neosvětlila, ale stejně jako ona příjemně a překvapivě zpetřila. A samozřejmě konec je naprosto neskutečný a krásně vystihující. (31.10.2010)

Při zhlédnutí Pollocka jsem si připomněl slova Miloše Formana, když hovořil o svých pochybách, zda a jakým způsobem natočit Amadea. Považoval totiž životopisné filmy o rozhárané umělecké duši za ten nejnudnější žánr, jaký se ve filmové branži může objevit a nevěděl zkrátka, jak k dané látce přistoupit. U životopisných filmů tohoto ražení vám stačí znát několik (a v zásadě stačí prsty na jedné ruce) životopisných dat, zhlédnout několik prvních minut snímku a v podstatě si dokážete bez velkého úsilí vydedukovat, co vás čeká v následujících dvou hodinách. Ed Harris zkrátka chtěl natočit svůj umělecký film, kterým by se vymanil ze zavedených hereckých škatulek a ukázal se v dobrém světle jako režisér. Což o to, film je to poctivý a slušně zahraný, dá se ocenit i herecké obsazení, kdy taková Marcia Gay Harden si konečně mohla vyzkoušet pozici milující manželky a nikoliv bezohledné mrchy, ale při nejlepší vůli je stopáž přetažená a film jako celek nudí, pokud ovšem nejste fanoušky Pollockovy výtvarné tvorby nebo Eda Harrise. U životopisných filmů opravdu platí, že je vaše spokojenost přímo úměrná vašemu vztahu k postavě, o které film pojednává. Osobně mám radši životopisné filmy, které představí určitou historickou epochu a svého hrdinu zasadí do určité společnosti, než ty, které líčí rozervané umělcovo nitro. Přitažlivých pro mě bylo jen několik scén, které zobrazovaly proces Pollockovy tvorby. Celkový dojem: 45 %. (19.11.2010)

Naozaj výborný režisérsky počin, v tomto prípade režiséra aj herca v jednej osobe, a to E. Harrisa. V podobných príbehoch sa väčšinou vsádza na herecké výkony a ani tento nie je výnimkou. Herecké výkony sú špičkové, hudba výborne dokresľuje dej a preto aj scény maľovania obrazov nedokážu nudiť. Obrazy, či technika maľovania tohto maliara, nemusí sadnúť každému, ale určite je to zaujímavé, rovnako ako scéna s náhodne rozliatou farbou a následného "maľovania". Ako bonus beriem scénu na bicykly, kde sa Ed Harris vysype aj s bedňou piva. Dobre som sa na tom pobavil. Samotný záver už taký srandovný nie je. Z filmov o maliaroch, ktoré som doposiaľ videl, je Pollock zatiaľ najlepší. 80%. (03.01.2011)