Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat

Snímek zachycující příjezd vlaku, který ve své době šokoval spousty lidí, kteří na něj vážili mnohdy dlouhou cestu, aby se mohli mrknout na celou minutu dlouhý film, přičemž velká část z nich před vlakem prchala a ani se nedodívala. Mimo jiné si můžeme všimnout, kam až se francouzské vláčky od toho roku posunuly. Ještě že se filmu ujali hned dva režiséři. Pro jednoho by to byla hrozně náročná makačka. Vždyť celý tento "film" obnášel najít vhodné místo pro kameru a čekat...a čekat...a čekat. Na jízdní řády se tehdy asi až tolik nedbalo. Dost mě mrzí, že když už Lumiérovci měli kamerku a uměli s ní manipulovat, že nebyli trošku kreativnější. Minimálně o celých 100 % víc. Úplně mi nejde do hlavy zdejší hodnocení. Buď jste hrozně ctižádostivá bytost a chcete si zachovat image kinematografického odborníka, nebo trpíte přehnanou láskou k vlakům a dáte plný počet. Druhá varianta je, že patříte do té početnější skupinky a koukáte na filmy hlavně pro zábavu. Potom sáhnete po hodnocení zcela opačném. Toto hodnocení tu není tak obvyklé, protože člověk z druhé skupiny na snímek, jako je tento, jen tak nenarazí. Jediné, co ho k takovému filmu přivede je zvědavost. Hodnocení mezi těmito dvěma extrémy vůbec nerozumím. (25.08.2014)

Dospel som k názoru, že najväčšiu zásluhu na vzniku kreatívnej filmovej tvorby majú francúzski bratia Auguste Lumiére a Louis Lumiére – The Lumiére Brothers. Veď práve oni začali nápadito experimentovať s kamerou. Začali tvoriť vlastné filmové diela. Z pohľadu dnešného konzumného diváka sú to len veľmi jednoduché, krátke, prestarnuté, nekvalitné zábery. Avšak pre históriu kinematografie a ľudí, ktorí sa o ňu zaujímajú to má veľkú hodnotu. A tak aj obyčajný „Príjazd vlaku na nádražie v La Ciotat“, ktorý natočili v roku 1895, je dnes cenným filmárskym klenotom. *** (15.05.2020)

Snímek, o kterém traduje (a asi fiktivn) legenda, že při jeho sledování lidé z obavy, že je srazí jedoucí vlak, utíkali ze sálu. I když představa takové chvíle, která by musela být neskutečně silná úplně vyvolává husí kůži Tento kraťas (dá-li se tak padesátisekundový stoják vůbec nazvat) se dá považovat za pomyslný začátek éry kinematografie, éry, jež je po více něž sto letech neskutečným kolosem. (22.12.2009)

Všichni dělají, jak kdyby tam s tou kamerou vůbec nestáli, aneb úplně každičký z "účinkujících" se tam aspoň na zlomek sekundy podíval. Ty dvě malé holčičky, co je vynesla máma z vlaku byly skvělé, hlavně šaty širší než jak byly vůbec vysoké:) Jinak to bylo jak kdybych sledovala dnešní dění na nádraží, akorát tady ti lidi měli ještě nějaké vychování a nedrkali do sebe, nepředbíhali a byli hezky oblečení. Zde: http://www.youtube.com/watch?v=b9MoAQJFn_8 (28.11.2013)

Prostřední díl první filmové telenovely, zachycující příjezd dělníka na venkov. Ten znechucený životem ve městě jednou odejde z továrny , aby se už do ní nikdy nevrátil. Vstoupí do služeb místního šlechtice a stará se mu o zahradu. Jednoho dne ale do jeho tichého života brutálně zasáhne nevychovaný spratek, který mu jeho poklidné zaměstnání naprosto zoškliví. Znechucený zahradník se rozhodne emigrovat na Měsíc, do skutečného ráje, kde se rozhodně nepředře, protože ve zdejším úrodném prostředí rozkvetou i deštníky zapíchnuté do země, a místní spratkové se rozprsknou i po malé ráně. (15.09.2012)