Godzilla Minus One

Gojira jako vážně míněné válečné drama? Ano, návrat ke klasickým kořenům prvních dvou dílů. Je strašná škoda, že většina lidí si tuhle značku spojuje s hollywoodským Monsterversem, či tou pitomostí od Emmericha s Jeanem Renem, která neměla s Godzillou nic společného a nemá vůbec tušení o godzillím fenoménu v zemi jejího vzniku, Japonsku, kde společnost TOHO napříč  šesti dekádami vytvořila celkem 29 hraných filmů s touhle přerostlou ještěrkou. Jasně, zejména SHOWA éra v 50. a 60.letech byl jeden velký cringe úlet, kde si to Godzilla rozdávala s mimozemšťany a s opicí a kamarádila se s malým japonským chlapečkem, ale tenhle aktuální díl, v podstatě pocta, je návrat k surovosti prvních dvou dílu z roku 1954 a 1955. Gojira tu rozhodně není žádný mazlík, ale nelítostné stvoření, které s gustem překusuje lidí vejpůl a vzduchem metá vlaky. Překvapil mě scenáristický fokus na lidské postavy. V podstatě celou první půli neopustíme prostředí chudinských slumů na okraji Tokya, kde se řeší takový malý rodinný mikropříběh, s chvilkovým odskočením na moře, kde se za cenu uhrožení života vylovují zanechané miny, aby pak zhruba po hodině Godzila nastartovala ničení města a do toho zazní známý hudební motiv z TOHO filmů, který mi vyvolal úsměv na tváři. Ve filmu jsou čtyři akční sekvence a každá následující je lepší a lepší. Je úplně neuvěřitelný, že tohle stálo méně, než Jáklův Žižka (checht), přitom to má parametry velkofilmu a tím, jak střídá uzavřená mikro prostředí  jedné místnosti  s opulentními CGI výjevy, tenhle budgetový nedostatek velmi šikovně maskuje. Navíc fandové celé série si tu najdou odkazy na staré známé věci, v tomhle ohledu hraje prim světélkující krunýř Gojiry. Ve filmu je také znatelně cítít přetrvávající poválečné a hirošimské trauma Japonců, přesně tak, jak to vnímáte ve starých filmech. Je to skvělá pocta, a jestli i restart, tak takový restart si nechám líbit. (04.12.2023)

Návrat ke kořenům monstra, které vyrostlo z traumatické viny, pocitu selhání a nástupu atomového věku, který Japonsko pocítilo na svém těle jako žádný jiný národ. Jamazaki a spol. natočili organické spojení poválečného rodinného dramatu a Čelistí na steroidech, které omezený budget používají chytře a esteticky úsporně. I když limity cítíte, nakonec jsou vždy ve službách celku, který je komorní i epický zároveň. Je to ten typ blockbusteru, o který se pokoušel Gareth Edwards - akorát nezatížený kompromisy a tlakem studia. Je to skličující a povznášející, naivní i dojemné. Všechno, co od blockbusteru žádám! (07.12.2023)

Je ironie, že odpudivý trailer na druhý střet Konga s Godzillou vyšel v době, kdy se v kinech objevil jeden z nejlepších blockbusterů roku, který je také o Godzille. Je sice náročné ho v českém kině chytnout, ale nakonec se mi to podařilo a tvrzení, že se jedná o nejlepší film s Godzillou, není ani v nejmenším přehnané. Minus One totiž není tolik o Godzille, ale o kamikaze pilotovi, který se stejně jako spoustu jeho spoluobčanů snaží vyrovnat s následky války. V podstatě se jedná o poválečné drama, kde se člověk zajímá o děj a postavy. V porovnání s americkou verzí, kde kvůli (ne)logice někdy bolí mozek, je to totální zjevení. Godzilla se objeví v prvních pěti minutách a místo otázek, které zpochybňují její existenci, tu máme směr, kde se řeší, co si s ní počneme. I přes nízký rozpočet funguje epika, protože Zilla je fakt ohromná i děsivá, akce suprová a u finále jsem měl husí kůži. Ten film je prostě vlastně velice realistický a bojuje se v něm hlavou, ne nějakými sci-fi blbinkami. Přestože konec je trošku laciný a předvídatelný, tak status jednoho z filmů roku rozhodně neohrozý. Hollywood už by se měl probrat, protože takhle se dělají blockbustery. (18.12.2023)

We gonna need a much bigger boat, aneb slavná zmutovaná ještěrka hodlá poslat poválečné Japonsko a jeho traumatizované obyvatele z bodu nula směr suterén. Přichází to s atraktivní kombinací vloženého srdce tvůrce z místa působnosti ničivého endemita a rozkošné naivity, pro kterou je příznačný stín rozcuchu vědátora na plátně promítačky (se vším respektem k neskutečné japonské vynalézavosti při ochraně země před přírodními živly). Emocionální výlevy i pláč na povel od holčičky z J-hororu jsem nějak vydýchal a soustředil se na krasavce Kjúšú J7W Šinden, do kterého místní Lucius Fox nechal namontovat tlačítko pana Waynea.. Poklona pro Jamazakiho, že to zvládnul za peníze, které by bláznivému Rolandovi stačily na Brodericka, Renův zapalovač a pár živých žížal.. (31.01.2024)

Jako zosobnění traumat války ukončené atomovou bombou tady Godzilla funguje lépe než kdy jindy. Tvůrcům se navíc povedlo parádně vybalancovat rozkročení mezi moderním blockbusterem a poctou původnímu filmu z padesátých let, přičemž to při minimálním rozpočtu (oproti hollywoodské konkurenci) vypadá velmi dobře a i když je trauma hlavního hrdiny v kombinaci s klasickým přehráváním v jednu chvíli už lehce otravné, funguje Godzilla-1.0 slušně i když na plátně zrovna neřádí přerostlá ještěrka. Po mnoha pozitivních reakcích sem dostal přesně to co jsem čekal…80% (03.05.2024)