Československý filmový týdeník

Produkt dobové propagandy. Přesto hodně zajímavý studijní materiál. Výtečné jako pohled na historii Československa za dob socialismu, působící dnes mnohdy velice humorně až ironicky. Škoda, že není tvořena i kapitalistická obdoba, vsadím se, že všechny ty porevoluční ideje a zejména současná politická situace by za padesát let vzbudily taktéž nemalou vlnu smíchu .. a pláče. (31.03.2006)

Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. V padesátých letech mistrná československá propaganda, troufám si říct, nejlepší ve východním bloku, silně připomíná George Orwella. Dříve jsem se na týdeník koukal jako na výmysly zlotřilých komunistů (což samotřejmě reportáže jsou) a snažil jsem se polemizovat s každým slovem. Pokojný západoněmecký lid protestuje proti novým německým nacistům, kteří zbrojí proti nebohému táboru míru, američtí imperialisté vraždí v Koreji, zlovolní francouzští kolonialisté páchají genocidu v Alžírsku, které chce shodit pouta kolonialismu, československý lid s radostí buduje socialismus a plní plán na 256 %, zatímco pošahaní švýcarští avantgardní umělci vystavují svoje matlaniny, které nazývají uměním. Teď už se jen bavím a kochám se genialitou propagandistů. Byly to ohromné bedny. Bohužel. V šedesátých letech (tedy v těch dílech, které vysílají teď) propaganda light, která už nemá pachuť politických procesů, naopak někdy ukazuje skutečné úspěchy, kterých jsme v šedesátých letech dosáhli. (09.08.2007)

Problém je, že některé týdeníky jsou tak sugestivní, že pro některé, co tu dobu nezažily, mohou být snad skutečně dokumentem o socialistickém ráji a pokroku nebo minimálně jakousi inspirací (zdravíme Bagpusse či JosephineM). Principy komunistické propagandy fungují i po 50ti letech, navíc pro některé s notnou dávkou nostalgie a ve svém konečném účinku je tohle podle mě daleko horší a nebezpečnější než třeba "Major Zeman" (nezapomínejte, že styl týdeníků se měnil spolu s dobou a ne všechny musí být průhledné agitky 50tých let). Pro všechny ostatní, kteří tuto dobu zažili nebo si její dopad uvědomují, však dokonale zábavný i mrazivý historický večerníček v jednom. I když s jeho hodnocením úplně čisté svědomí nemám. (22.03.2006)

Nebudu z nostalgie dávat vysoké hodnocení, je to strašlivě propagandisticky zaměřená záležitost, nevidím v tom žádné umění, jenom chladnou, komunistickou, vychcanou oblbovačku. Ze zápalu entuziasmu reportéra se mi obrací kniha a proklamované výsledky, no kdo měl rád uniformitu, sraní v kolektivu na povel a štěnice v telefonech, ať si to klidně užije. V kině jsem to nesnášel, záměrně jsem chodil do sálu až po odvysílání povinné osvěty a reklamy na jar s panem Vajíčkem. Dnes to připadá maximálně jako srovnávací pořad, něco jako Hledání ztraceného času, který byl, na rozdíl od výborného jmenovaného pořadu, opravdu ztracený. Přesto na to koukám a nechápu, co mě tady vlastně drželo, asi vědomí, že jsem si každou dobrou knihu, LPíčko i džíny musel opatřit jinde, než v komunistických vyrabovaných samoškách a cítil jsem přitom jakousi revoltu, co já vím. Navíc mladí naprosto nechápou, proč ti lidé nešli do jiného obchodu, když v tomto je fronta a v regálech hovno. (09.05.2009)

Bomba, co? Abyste pochopili, co je to propaganda, musíte nejdřív nějakou vidět. Škoda jenom, že u ČFT ji vidí každý, ale v dnešním zpravodajství ji hledá málokdo (sledujte někdy třeba jenom to, jak zobrazované různé státy: Američani jsou nablblý kovbojové, co moc žerou, Iráčani jsou banda agresivních fundamentalistů... média to nedělají vyloženě naschvál, ale dopad je podobný). No nic, to jsem si jen planě zafilozofovala. ČFT mě vyloženě baví sledovat už jenom ze studijních důvodů. Stejně se zvrhle bavím u Inženýrské odyssey, Třetího patra a tun dalšího televizního odpadu, co teď z archivů vyhrabává Prima. Pokud stále dumáte nad tím, kolik dalších dílů má váš oblíbený týdeník, pak vězte, že jeho forma se časem měnila, ale vydržel až do roku 1990 (poslední díl byl o návštěvě prezidenta Bushe st. a natočila ho Olga Sommerová). Z toho už se budou kochat vaše dospělý děti. PS: Ripo: To jste byli teda chudáci, kterým to asi až tolik nevadilo, když jste v tom bordelu vydrželi čtyřicet let. To je jen takový nejapný rejpnutí na závěr. (21.03.2006)