Green Day: Kulka v bibli

Naprosto fascinovaná, ale naprosto... Green Day - to je něco, brothers and sisters... Každý jejich koncert je naplněn energií a zahraný minimálně na 200%, na klucích je vidět, že do toho dávají opravdu všechno. Ať už hrají písničky z American Idiot nebo písničky ze starších alb, pořád jsou to úžasní Green Day, kteří vás ohromují svou energičností a ne nadarmo se permanentně objevují na předních příčkách žebříčku "Nejlépe naživo hrajích kapel", ne nadarmo je Billie Joe označován za jednu z nejvýraznějších (ne-li nejvýraznější) osobností punkrocku, ne nadarmo Greeni díky AI získali přesně po deseti letech (od Dookie) Grammy za „Nejlepší rockové album“, plus spoustu dalších ocenění (např. cena časopisu Kerrang pro „Nejlepší skupinu planety“). Jak už tu někdo psal - koncerty nejsou jen o hudbě, ale také o show, a tu Green Day umí. Billie Joe má diváctvo pěvně v hrsti a všichni skáčou tak, jak on píská (v tonhle případě spíš mává rukama, kytarou nebo křičí)... Jednoduše to s lidma umí a taky na ně umí přenést své nadšení, které je z jeho výkonu na jevišti patrné... Sledovat ho na jevišti je kolikrát pořádná fuška, pořád je někde jinde, chvilku nepostojí, běhá, skáče, trhá sebou a jeho taneční kreace často vyúadají spíš jako záchvat nebo křeč, ale právě tímhle je to ten šílený Billie Joe, kterého fanoušci tak milují... Samozřejmě, že Tré a Mike nezůstávají publiku nic dlužni, jejich grimasy jsou zavšehovořící, všichni tři jsou to komedianti a koncerty si užívají... Budu se opakovat, ale energie z jejich koncertů jen srší, čehož se chopil Sam Bayer a stvořil tak strhující dokument o výjimečné kapele. Pohledy do zákulisí a komentáře členů kapely jsou příjemnou vsuvkou mezi úžasnou podívanou a poslyšenou... Takový koncert by se ale nekonal, pokud by nebylo s kým pracovat, nutno tedy složit poklonu i anglickým fanouškům, činili se a že jim to šlo... Spolupracovali, zpívali, skákali, řvali, jásali, byli rozjaření i dajatí... Tak to má být... Skvělý, řízný zvuk a živost jsou průvodci při koncertech Green Day, někdy je však živost odložena a zvolňuje se - skladby jako Boulevard of Broken Dreams, Good Riddance nebo Wake Me Up... K těmto baladám se mi hodí jedno vyjádření, které jsem četla ve spojitosti s koncertem Nine Inch Nails v Praze, a to bylo "křehký nářez"... Opravdu, tyto tři nádhery, především ale Good Riddance a Wake Me Up, jsou křehkým, citlivým pohledem do frontmanovy duše, a nemůžete si nevšimnout jeho dojetí, když je zpívá. Třesoucí se hlas, neskrývané pohnutí a slzy v očích zpěváka ještě umocňují sílu těchto písní... Ano, i takoví jsou Green Day - dojímaví, citliví a tak moc lidští... Ale i přes tu hlubokou jemnost je to nářez... Při písničce Wake Me Up When September Ends mi vždycky tuhne krev v žilách a naskakuje husí kůže, ale "živá" verze z tohoto koncertu má ještě větší účinek... Nevím, co ještě psát, jestli ještě vůbec něco psát, snad jen to, že Sam Bayer je pro mě opravdovým umělcem a Green Day? Navždycky... (04.05.2008)

Jedna pecka za druhou v čele s American Idiot, Holiday, Basket Case a Good Riddance, zajímavé záběry ze zákulisí, včetně páně Armstrongova holého zadku:-). Green Day moc fandím, nejsou to žádné uměle stvořené hvězdy, ale šikovní kluci, kteří to odnikud dotáhli až na ty stadióny. Byla jsem na nich loni v Paříži, schválně v kotli, max. 50 m od pódia, a ta energie a euforie byly neuvěřitelné!!! Do té Paříže jsme jely (my čtyři holky) kvůli nim, protože jsme propásly podzimní halové turné po Evropě a tak jsem 20.11.2009, kdy byl zahájen předprodej, hned koupila přes internet lístky. To nikdo netušil, že někdy v dubnu ohlásí koncert v Praze. Moje prostřední dcera, jejich megaultrasuperfanoušek, pak šla na ně ještě v Praze podruhé :-) Až budou mít další šňůru po Evropě, půjdeme zase! Písničky jednoduché v tom nejlepším slova smyslu, ostatně to byly písničky Beatles a Rolling Stones taky, nemáte přece vždycky náladu na Pink Floyd, free jazz nebo Prokofjeva. Prostě mladí kluci hrají staré dobré bigboš v moderním hávu. (27.04.2011)

Takhle to vypadá když si kapela svoje koncerty užívá.Jeden z nejlepších koncert,které jsem kdy viděl..Dokázat 3minutové Minority protáhnou na 7 minut je vážně kumšt.Jen škoda,že ve finálním sestřihu nejsou všechny písně které na American Idiot tour zazněli a těch dokumentárních vložek,které trošku kazí požitek z koncertu. (16.09.2008)

Nejlepší koncert co jsem kdy viděl. Mrzí mě, že jsem tam nemohl být. Green Day dokázali, že ještě nepatří do starýho železa. Celej koncert je jedním slovem úžasnej. Ty černobílý momenty a vsuvky kdy o něčem povídaj mi ani moc nevadily. Při spoustě písní jsem si sám prozpěvoval. King for a Day vzal Billie s humorem a dámská část obecenstva to určitě ocenila. Při závěrečným "Good Riddance" jsem začal mít slzy v očích. Občas si ten koncert ještě pustím, i když je pravda že už ne v kuse. (03.05.2008)

Viděl jsem jen co dávali na ČT, takže asi jen hodinovou část. Přesto jsem si to skvěle užil. Skoro všechny písničky z alba American Idiot byly převedeny i do videoklipu, proto jsem je znal a mohl jsem si je plně vychutnat znovu s obrázky nádherné atmosféry z turné po Anglii. Rozhovory byly trochu navíc, ale udělali z Bullet in a Bible trochu něco jinýho než jen obyčejný záznam koncertu. (30.05.2009)