Edith Piaf

Pokud chete natočit kvalitní autobiografický snímek, měli byste se sakra dobře ujistit, že máte bezvadně obsazenou hlavní roli. Naštěstí jsou si toho tvůrci většinou vědomi a ani tenhle případ není výjimkou. Marion Cotillard. Klidně zariskuju a tipnu si, že do pár let z ní bude největší francouzská mezinárodní hvězda. Z toho, co předváděla tady na plátně jsem měl chvilkama husí kůži. Všechny tři "polohy" - dvacetiletý vyzáblý pouliční vrabčák, emancipovaná, ambiciózní čtyřicátnice a tvrdá, ostře zestárlá hvězda v pokročilých padesátinách - zvládla úžasně, se samozřejmostí a bez zaváhání. Žádná z Jejích velkých písní se ve filmu neopakuje dvakrát, mě osobně nejvíc dostala La vie en rose, kterou Piaf přišla pochválit samotná Božská Marlene. Vaše dojmy budou pravděpodobně hodně závislé na tom, jak moc je vám blízká samotná Edith Piaf a její hudba. Ale i kdyby ste jí rádi neměli, můžu vám myslím tenhle kousek doporučit. 80% (25.11.2007)

BAFTA Awards - 4: Herecka v hl. ulohe - Marion Cotillard / Hudba - Christopher Gunning / Kostymy / Masky a vlasy + 3 nominacie: Cudzojazycny film / Zvuk / Vyprava _______ Filmu by som dal 4 hviezdicky, ale vdaka hereckemu koncertu Marion Cotillard, ktoru poznam z romantickeho filmu od Ridleyho Scotta DOBRY ROCNIK (2006) alebo z prvych troch casti komedii TAXI (1998), davam 5 hviezdiciek. Za tuto ulohu by si zasluzila Oscara........ Dnes je 12.03.2008 a vysledky Oscarov su zname. Najprv ma potesila sprava, ze sa objavila medzi najlepsimi nominovanymi hereckami v hlavnej ulohe a nakoniec aj Oscara naozaj ziskala a to som fakt necakal. _______ Marion Cotillard - (Edith Piaf) +++ Sylvie Testud - (Mômone) +++ Pascal Greggory - (Louis Barrier) +++ Emmanuelle Seigner - (Titine) +++ Jean-Paul Rouve - (Louis Gassion) +++ Gérard Depardieu - (Louis Leplée) +++ Clotilde Courau - (Anetta) +++ Jean-Pierre Martins - (Marcel Cerdan) +++ Marek Vasut - (Doktor) +++ Hudba: Christopher Gunning +++ (26.03.2007)

S politováním musím oznámit, že jsem kvůli zpívající Edith Piaf alias Marion Cotillard úplně oněměla. Moc bych chtěla sdělit všechny své pocity, které jsem při sledování prožívala, ale slovy se to nedá popsat, to se musí prožít. Tak jak pro mnohé byla Edith bohyní, pro mě je odteď bohyní Marion. S klidným svědomím můžu říci, že po vzoru její písně Non! Je Ne Regrette Rien! nelituji ani jedné minuty strávené u tohoto klenotu! (11.08.2010)

Emoce prakticky každým záběrem ždímající, audiovizuálně působivý film táhne trochu dolů přílišné tlačení na pilu a zejména ničím neopodstatněné přeskakování v čase. Co však ani největší škarohlíd vyčítat nemůže je geniální ztvárnění hlavní hrdinky Marion Cottillardovou. Snad nikdy na mě nepůsobilo stárnutí postavy ve filmu tak přesvědčivě. Ve všech polohách věříte, že sledujete Edith, ne namakeupovanou herečku. Na druhou stranu mě i druhý den po zhlédnutí nepřestala pronásledovat myšlenka, že film vlastně dost klouže po povrchu a že se autoři ke "skutečné" Edith Piaf zase tolik nepřiblížili a nepochopili ji, resp. to pochopení nedokázali na diváka přenést. 70% (05.07.2007)

(1001) Mám ráda, když jsou podobné filmy víc o díle než o umělcově životě. (K čemuž tady nedošlo.) Aspoň že film nabídl srovnání, jak píseň vyzní, když ji u klavíru zpívá skladatel, a jak to vypadá, když ji uchopí portrétovaná interpretka. Po určitém polemizování si říkám, že mi skoky v čase, kterým někteří přičítají na vrub odtažitost a nemožnost napojit se na dění, nevadily. Byl to nástroj, jak "obyčejnému" (Předvídatelnému? Přísahám, že všechny životní osudy všech skvělých zpěváků jsou totožné.) příběhu dodat alespoň nějakou autorskou strukturu a nádech hvězdné tajemnosti. Když mě konec dojal a rozplakal, bylo to hudbou, která mu dala obrysy i obsah, a nikoliv životem, který mu předcházel. (24.01.2022)