Vzpoura v Seattlu

No, Townsend si napoprvé vzal velké sousto. Pojmout téma (ne)možnosti demokracie a pro obyčejné smrtelníky nepředstavitelné moci nadnárodních korporací by bylo těžké i pro o desítky let zkušenější režiséry. Některé myšlenky Vzpoury v Seattlu jsou hodně zajímavé, ale zabíjí je nudná režie. Příběh zkrátka není tak znepokojující jak by mohl a mělbýt. Navíc mi tenhle film připadá hodně povrchní, v žádném z minipříběhů nejde hlouběji než na konstatování faktů (kromě Harrelsonovy postavy si tu nemusíte žádné motivace domýšlet, hrdinové vám vykecají všechno, na co myslí). Promarněná šance. (19.03.2009)

Vyborne natoceny realisticky demonstracni snimek. Nemel jsem poneti, ze me neco podobneho dostane timhle zpusobem. Townsendovi se podarilo vytvorit velmi silnou konektivni linku, kdy je vam adrenalin z demonstrace vstrikovan primo do zil a dokonale soucitite s ucastniky. K tomu plejada zajimavych hercu, nejvic me dostala dvojice Charlize Theron a Woody Harrelson, kteri byli precijen v porovnani se svymi junior kolegy o tridu vys. Jakmile se Charlize objevila, bylo jasne co prijde, a pak to prislo, coz byl bohuzel zaroven vrchol filmu. Posledni tretina uz byl jen pozvolny dojezd. 7/10 (20.08.2009)

Sobotní odpoledne. Procházím se podivně vylidněným centrem jistého velkoměsta, netuším, že o pár bloků dál probíhá demonstrace proti lidem, kteří žerou peníze, aby mohli žrát víc peněz. Z boční ulice najednou vybíhá početný dav civilistů s transparenty, v zádech má těžkooděnce. V mém oblečení mi nezbývá, než zkusit splynout s davem. Společný cíl, zdá se, ustoupil stranou, každý si hlava nehlava hledí svého, sobecky zachraňuje život svůj, nikoliv „kolegu“, jenž právě zakopnul po jeho boku. Jsem to já. Zrovna se zvedám, když přichází nepředvídatelná rána obuchem do zátylku. Ani si nestačím uvědomit palčivou bolest a veškeré vědomí ztrácím. O několik hodin později mi v nemocnici sdělují, že na pravé oko již nikdy neuvidím jako dřív. Na koho mít zlost? Na policajty, kteří v rámci své práce užili neadekvátních prostředků? Na demonstranty, kteří zapříčinili přítomnost strážců nepořádku? Kdyby se příhoda z téhle, stejně jako film laciné vyprávěnky vážně udála, asi mám v celé záležitosti jasno. Pod vlivem emocí. Což je normální, ale stejných emocí nelze (zne)užívat při natáčení nekomediálního snímku o následcích (nikoliv o příčinách!) demonstrace, která skutečně proběhla. Úvodní titulek nás upozorňuje, že charaktery jsou fiktivní, nikoliv už, že jsou charaktery nevěrohodné, napsané tak, aby těmi nejlacinějšími prostředky citově zaangažovaly diváka. Tvůrci se dokonce neštítí zatáhnout do celé „bitvy“ těhotnou ženu. Jindy nějakou tu demagogii pokorně pozřu, jindy totiž zpravidla není takto odporně laciná a absurdně zjevná. Komicky působí snaha propašovat na jednu stranu barikády jednoho dva ne úplně zlé policajty a na stranu druhou jednoho dva ne úplně hodné demonstranty-anarchisty. Závěrečné stanovisko Battle in Seattle je jasné, i když formulované kulantněji: dělejte bordel a zlepšíte svět. Změny možná přišly, nevěřím však, že by k nim nedošlo bez tolika zbytečných obětí. Abych nevypadal jako nějaký pravičácký zastánce policejního státu – bez jakékoliv ironie obdivuji lidi, kteří i ve své zpohodlnělosti (mám se dobře, nemusím nic měnit) usilují o změny, jen se mi nelíbí, ani trochu, že nějaký film takhle prvoplánově propaguje (a propaganda to skutečně je) tuhle bojovnou formu projevu. Apendix: Násilí jako formu projevu podporují také efektní akční scény, stavějící pouliční boje naroveň adrenalinovým sportům, což není ani tolik nekorektní, jako jednoduše hloupé. 40% Zajímavé komentáře: Gimp, Aiax, SeanLSD, BaronX (20.03.2009)

Tak nevim - na jednu stranu to byla výborně sestavená mozaika, občas naivních, příběhů, provázejících protesty v Seattlu, ale na druhou stranu to bylo příliš tendenční a ačkoliv si film snažil uchovat jakousi objektivitu, tak to nakonec byli demonstranti, kdo z toho vyšel jako ti hodní, co bojují za vyšší ideály. Umocnily to ještě závěrečné titulky. I přes to všechno jsem fandil policajtům.:D Zaujala také překvapiě velká koncentrace hvěz s Harrlesonem a Charlize Teron v čele a poměrně slušná akční kamera při policejních manévrech. 70% a mohlo to být lepší. (24.02.2009)

Tohle bylo dlouhé a těžké rozhodování. A paradoxně právě proto jsem se vlastně nakonec rozhodl pro vyšší hodnocení - protože mne toto dílko donutilo k zamyšlení. Narazil jsem totiž na klasický bermudský trojúhelník s hroty obsah/forma/idea. Jedno po druhém to šlo takhle : technicky velmi vydařená forma, pak idea, se kterou prostě musím souhlasit, a nakonec samotná konstrukce děje, coby klasická ukázka propagandy, kterou ve filmech bytostně nesnáším. O co snadněji se mi zavrhovalo ten nešťastný Hotel Rwanda, který jsem svrhl do pekel právě proto, že mizerná forma a obsah prznily šlechetnou ideu! Tady jsou ale - jako na sviňu! - herci slušní a zvuk, kamera i střih obstojné (i když se debutant snažil klasicky maskovat své chyby a díry v rozpočtu roztřesenou "ruční" kamerou a zelenými filtry). Viděl bych to takhle - tvůrci jsou upřímní, svou subjektivitu nijak neskrývají, takže to berme jako solidně natočenou agitku s několika silnými scénami, která ale slouží velmi dobré věci. A víte co? Ta čtvrtá hvězda je hlavně pro tu VĚC. (18.11.2008)