Paříž

Škoda té fotogenické Paříže i dobrých herců, výborný námět bohužel pro mě naprosto nepřesvědčivě ztvárněný (např. Romain Duris na mě vůbec nepůsobil jako na smrt nemocný), nevyužitá možnost lepšího propojení příběhů i nějakého smysluplného konce. (Ale možná jsem to jen viděla v nesprávný den...). Co na mě silně zapůsobilo, byl "trakař v restauraci". Naprosto se shoduji s vynikajícími komentáři Philippy a Wormboye (díky za ně). (26.12.2008)

I Paříž se svými krásami má v sobě spoustu bolesti a smutku. Každá z postav zažívala své trápení v různé podobě a intenzitě. Společným ukazatelem byla láska a její hledání nebo zakořenění se v cizí zemi. A jak bylo řečeno, Paříž se stává městem pro bohaté. Místy byla odosobněná. Zaujala mě láska profesora ke své studentce a její výrok, ať ji nechá žít a necitlivý přístup majitelky pekařství k zájemcům o zaměstnání z řad cizinců. To je pro Paříž určitě palčivé a všudypřítomné téma. J. Binoche byla opět přirozená, role jí sedla. (15.11.2010)

85 % - Mozaiková dramata, paralelní příběhy a spol., to je v poslední době (zejména tak nějak od Amores Perros) v módě. Ale tenhle se skutečně podařil, výtečné herecké výkony, inteligentně napsaný scénář a pak, a to zejména způsob, jakým se jednotlivé dějové linky proplétají. Ony se vlastně neproplétají, ony se jen tak lehce dotknou, otřou se o sebe, jejich hrdinové si navíc vlastně své osudy vůbec neovlivňují. Registruje je pouze divák, a to víc emotivněji. Je to silný film. (26.07.2008)

Paříž Cédrica Klapische je multifunkční film a nelze ho v žádném případě zatracovat pro jeho melancholické vyznání osudové lásky. S pochopením si prohlíží jednotlivce v jejich pádech, snech, očekáváních, vzestupech i znovunalezených příchutích života. S citem se dotýká niter, rozohňuje je, škádlí, chlácholí i odhazuje. Směsice je pestrobarevná, nevyhýbá se životním outsiderům, ani přízemnosti elit. V ulicích se valí vůně života, lásek, zklamání, chtíče, radosti, trápení i smrti. Život není statista, ale ne každý ho dokáže využít ve svůj prospěch. Pozorovatelem je tanečník Pierre (zajímavý Romain Duris), paralyzovaný neblahou zprávou o možném konci vnitřního světa. Natahuje třesoucí se prsty a na chvíli se života zachytí s opravdovou vášní. Hlavní ženskou postavou je šarmantní Élise (dobrá Juliette Binoche), Pierrova starší sestra a energie zbavená sociální pracovnice. Osamělost je nejtěžší nemocí. Nejrozpolcenější postavou je Roland Verneuil (vynikající Fabrice Luchini), historik a znalec Paříže s rozdrásanou duší. Nanebevzetí ukončuje rozpad, krize středního věku má i nevhodné metody a ukojení chtíče je jen chvilkové. Výraznou postavou je Jean (zajímavý Albert Dupontel), trhovec se zeleninou a ovocem je ztracen mezi minulostí a přítomností. Rozkvétající ženský půvab je vysokoškolská studentka Laetitia (půbabná Mélanie Laurent), bezelstně ochutnávající život ze všech světových stran. Z dalších rolí: rozverná Jeanova bývalá manželka Caroline (zajímavá Julie Ferrier), Rolandův mladší bratr, úspěšný architekt a seriózní manžel Philippe Verneuil (příjemný François Cluzet), stále nespokojeně brblající provozovatelka pekařství (zajímavá Karin Viard), bezstarostný rybí trhovec Franky (Gilles Lellouche), skromná a poctivá začátečnice v pekařství Khadija (příjemná Sabrina Ouazani), atraktivní bývalá Pierrova přítelkyně Diane (šarmantní Olivia Bonamy), vstřícný a unavený psychiatr (zajímavý Maurice Bénichou), sebevědomý Laetitiin přítel Rémy (Joffrey Platel), Philippova manželka v očekávání Mélanie Verneuil (Judith El Zein), doufající africký imigrant Benoît (Kingsley Kum Abang), optimistický televizní moderátor Arthur Delamare (Xavier Robic), či elitářské paničky Victoire (půvabná Annelise Hesme) a Marjolaine (Audrey Marnay). Paříž je tepající město se spletitou sítí osudů míst a jednotlivců. Vše se vzájemně mísí i oddaluje. Vše splašeně utíká i nehybně stojí. Paříž je komplikovaný organismus, jehož orgány tvoří lidé a jejich vnitřní světy. Život v mnoha podobách, kolem dokola přelidněno a přesto každý stojí sám osamocený ve svém boji, úsilí a naději. Chybující, a přesto nezatracující. (12.09.2017)

43. MFF KV .. Scénář: Cédric Klapisch .. Mozaikové příběhy i metropoli Paříž miluji. Oboje dokázal Cédric Klapisch spojit v úžasném filmu s výtečnými herci, okouzlující atmosférou a hlavně příběhy se srdcem. Dojemné, veselé, romantické, okouzlující, citlivé, lidské. Můj jednoznačný král 43. Karlových Varů! (08.07.2008)