Jak se staví sen

Prve serie s Cejnarom boli neskutocne zabavne a prerabky izieb boli vzdy zaujimave aj ked mi stylom nie vzdy sadli. Proste taka standardna relacia o prestavbe jednotlivych miestnosti okorenena zabavnym humorom. Bohuzial akonahle nastupila ako moderatorka Nergesova, tak sa dost vyrazne zmenil cely format a ja som vydrzal sledovat len jeen diel. V skratke by sa to dalo premenovat na Modre z neba stavia sen. Proste namiesto humorneho pristupu sa zacalo citovo vydierat. Namiesto obycajnych ludi, ktori si nevedeli poradit s prestavbou sa zacali vyberat kripli, chudaci alebo aspon smrtelne nemocni bez prijmu. Stopaz sa dvojnasobne natiahla, aby sme si v prvej polovici mohli poplakat nad ich smutnym osudom a potom sa na chvilu ukazala aj samotna prestavba behom ktorej sa neustale muselo pripominat ako sa ti chudaci budu mat konecne dobre. Na podobnom principe nedavno spustila relaciu Šťastný domov aj Markiza. Evidentne si tento pristup svojho divaka najde. Ale ja som nasraty, ze mi dojebali moju oblubenu zabavnu relaciu. Z toho citovo vydierackeho pristupu sa mi chce zvracat. Stare serie su za 4* a nove za odpad. (30.06.2016)

Nejradši mám tu část kdy nějaký nagelovaný hošan narvaný v roláku velikosti S dává nám lidem bez vkusu lekce z bytového designu. Takže obývák paní Irmy rozsvítí touhle modní fialovou tapetou, ke které se výborně hodí brčálová sedačka samozřejmě v kůži. Nezapomeneme ani na svůj nejoblíbenější stavební materiál, tedy sádroš, ze kterého vyrobí všechny ty nezbytné niky a poličky a pochopitelně i krásný, funkční podhled s moderním zapuštěným osvětlením, abychom se i doma cítili jako v kanceláři. Opravdový vrchol zábavy ovšem přichází ve chvíli, kdy paní Irma roztrhne papírovou oponu, vrávoravým krokem vstoupí do svého obýváku, který se pod rukama profesionálů změnil v nádhernou cirkusovou manéž, a s neskrývaným dojetím začne koktat och, ách, no to je..., to snad ani není..... no, krásné....jé a ta tapeta.... no nádherné.....takhle jsem si to vůbec nedovedla představit...no moc vám všem děkuju. A já taky za tu švandu. (10.12.2012)

Skoro pokaždý přestavují, rekonstruují a designují byt/dům dvě individua(co si říkají designéři, ale vůbec to neumí) lidem, kteří to nepotřebují. A za trest dostanou černou kuchyni na stáří, nepraktický postele, nulový úložný prostory, ale zato "pěkně" vystajovaný a drahý. Ještě, že to ta rodina dostane zadarmo. Jak se říká, darované přestavbě na skříně nehleď. Zdlouhavé, nezajímavé, nedává to rady, není to pro obyčejné lidi, ale mimozemšťany, moderátora bych zatkla a nechala to moderovat Vildu. Bydlení je hra je oproti tomuhle o dva levely výš (alespoň). (30.06.2013)

Celkově špatný dojem z tohoto pořadu u mě ještě více umocňuje trapnost moderátora. Pavel Cejnar je lacinou parodií Leoše Mareše, jež sám je parodií na parodii parodie moderátora. Rádoby vtipné hlášky se střídají s tupými grimasami, řvaním do megafonu a obtěžováním řemeslníků svými nejapnými připomínkami a moudry. Vsadím se, že tento člověk si doma ani numí zatlouct skobičku na zavěšení obrázku a určitě by se u toho zranil. Práce designerů také není nikterek závratná. Jednu hvězdu dávám za občasné pěkné zpracování bytu. Osobně se mi ale myšlenka přestavby bytu, podle představ někoho jiného, moc nezamlouvá. (07.01.2013)

Kdo tohle vymyslel musel být cvok. Nejdřív sem myslela, že by to mohlo být docela dobré, ale jak jsem to viděla málem sem se vyvrátila. Takovou kravinu jsem dlouho neviděla. V jednom dílu chtěli rodiče nějak upravit pokoj synovi a on tam měl plakát Shreka a rodiče nechtěli aby ho sundávali. Tam ti hejhulové ho doslova strhli ze zdi, protože to není dobré pro výchovu!!!!!!! (05.04.2009)