Zrození legendy

Abslutna zbytocnost natacit niektore sekvencie v 3D (umelost prostredia bila o to viac do oci, hold nie kazdy je Cameron - nema tolko financii a neobmedzeny cas na pilovanie efektov) a koncepcia rozdelenia filmu na dve polovice boli veci, ktore mi bud vadili, pripadne som nad nimi krutil nepochopiac hlavou. Ak Bodyguards and Assassins kombinovali suboje v intenciach "realnost" versus "fantazijnost" v pomere, ktory dost rusil, tak True Legend v tom ide oste ovela dalej. Ten predelovy skok je sity tak hrubou nitou, ze vdaka tomu som sa na druhu polovicu filmu nedokazal az do konca naladit a stale som mal pocit, ze sledujem kotuc z uplne neho filmu. Choreografia je miestami vynikajuca a da spomenut na Yuenove najlepsie rezijne kusky, miestami ak sa do toho zacne motat prilis vela pixelov schadzame do priestoru priemieru (ovsem je to stale ten lepsi priemer nez napr. to, co predviedol Daniel Lee v 14Blades). Pribeh liciaci zivotne osudy popredneho majstra tzv. "Drunken fist" stylu je rozpravany tradicne (teda az na spominany necitlivy predel na dve kapitoly), ako sme si zvykli u cinskych historickych filmov hlavne z dekady 80' s[EFM 2010] (15.02.2010)

Žebrák So a jeho Drunken boxing byly ve filmu mnohokrát využity. Aby producent přitáhl do kina diváky, rozhodl se film pojmenovat "True Legend". Jenže scénář je zase jen snůškou nejrůznějších klišé a nepřináší zhola nic nového. Bojových scén je tu opravdu hodně, jsou velmi dobře provedeny, ale jak jim, tak celému filmu chybí lehkost. Vše se utápí v patetické temnotě. (15.07.2021)

"Vždy jsi hledal důstojného protivníka !! A teď máš dva, Jüana a sebe.." Hravě bizarní a nesmírně sebe(a zejména žánru)reflexivní hybrid představující dlouho očekávaný režisérský návrat mistra hongkongské akční choreografie Yuena Woo Pinga, který proslul svojí prací na bojových sekvencích přelomových filmů jako Tygr a drak, trilogie Matrix či obou dílů Tarantinova eposu Kill Bill, snad ani nesměl zklamat.. Jakkoli Yuenův nový film lze skutečně vnímat pouze jako schematickou nesoudržnou pastiš či zjevnou poctu, v níž Yuen jen spojuje motivy proslulých filmů své předchozí kariéry s prvky, které charakterizují soudobou hongkongskou produkci, když svoji na první pohled absurdní fantasy dělí Yuen na epizody, které vyzdvihují a adorují vždy určitý z ikonických prvků hongkongských bojových filmů, kdy v první části na diváka čekají davové bojové sekvence za výrazného užití drátů, jako například ve snímku Tygr a drak, v dalších opilé kung-fu ala legendární Mistrův syn, jenž proslavil jedninečného Jackieho Chana, digitálními efekty dotvářené souboje, jako vystřižené z hitů jako Kung-fu mela či již zmiňovaný Matrix, či třeba arénový střet s hromotluky ze Západu ve stylu Ip Man 2.. (15.09.2013)

Tihle rákosníci stejnak točí tak zvláštní filmy. Vlastenectví z nich je cejtit stejně tak jako je na nich vidět předigitalizování. K filmu sem se dostal uplně náhodou, nic v telce neutíkalo, tak sem nechal nějaký začátek filmu a bylo to zrovna todle. Začátek byl celkem slibný, osvobození prince a celkem slušný šarvátky s mečema. Jo tohle se mi líbilo. Pak se do toho ale připletla ženská, a už to bylo celý v loji :o). Hlaví týpek začal chlastat, (mmch ty jeho opilecký stavy se moc nepovedly, jestli to měla bejt jako funny vsuvka, tak to moc nezabralo ) jeho syn mi začal líst na nervy stejně jako "Kraťas" v Indiana Jones 2 no a závěrečný fight v aréně, to už byla vyloženě ptákovina. Takže mám z filmu pocit ten, že kdyby se rejža držel spíše historického podání bitek, zbytečně se nepouštěl do nějakýho moderního znázornění, tak bych byl mnohem víc spokojenej. (16.09.2013)

Woo-ping Yuena jsem měl vždycky rád, ať už jako režiséra, tak i jako choreografa těch nejlepších bojových scén, co se dají vidět. Když jsem tehdy viděl prvně jeden z trailerů na tenhle bojový snímek a nakonci jsem viděl tohle jméno, musel jsem si říct, tak tohle je přesně to, co už léta letoucí hledám. Luxusní bojový scény, krásná a nekončící akce, historická doba, vyprávěný jednoduchý a dobře stravitelný příběh. A voilá, on mě fakticky nezklamal. Woo-ping Yuen opět po letech dokázal, že nepatří do starýho železa a že patří stále na pomyslný trůn jako nejlepší choreograf bojových sekvencí na světě. A já před nim smekám. Nedivím se, že si tohohle šikmookýho chlápka vypůjčili jak pro trilogii Matrix, tak pro oba díly Kill Billa, protože on je stále nejlepší. Klobouk dolů. :-) (04.08.2012)