Režie:
Vincent GarenqScénář:
Vincent GarenqKamera:
Renaud ChassaingHrají:
Philippe Torreton, Wladimir Yordanoff, Noémie Lvovsky, Raphaël Ferret, Michelle Goddet, Farida Ouchani, Sarah Lecarpentier, Christophe Rossignon (více)Obsahy(1)
V roku 2000 vypukla v severofrancúzskej obci Outreau aféra pohlavného zneužívania detí. Osemnásť osôb bolo obžalovaných a medzi nimi i hlavný hrdina filmu Guilty Alain Marecaux, do ktorého domu polícia vpadla v skorých ranných hodinách. Alain strávil vo väzení tri roky a neustále sa snažil presvedčiť sudcu, že nič nespravil. Postupne prišiel o všetko: manželku, deti, prácu... Niekoľkokrát sa pokúsil o samovraždu. Obrat v jeho živote nastal, keď matka zneužívaných detí priznala, že klamala a za pedofilov označila prakticky každého, kto sa jej znepáčil. Súd veril deťom a spôsobil tak najväčšiu justičnú katastrofu v dejinách Francúzska. (sochoking)
(více)Recenze (120)
No vida, a to jsem si myslel, že něco takového je možné jen u nás, případně ještě tak snad v Severní Koreji! Obdivuji ústředního pana sprostého podezřelého - já na jeho místě bych patrně byl několik dní po zprošťujícím rozsudku opět vzat do vazby, tentokráte pro brutální umučení vyšetřujícího soudce a jeho justiční suity. K čemuž bych se hrdě přiznal. Velmi sugestivně podané. ()
Upřímně se mi po skončení filmu chtělo zvracet. Nebylo to z toho, že se znásilňujou v rodinách děti, ale z toho, že si vyšetřující soudce s policajtama dělaj co chtějí, i když maj případ na vodě, věřej drbanům a nic se jim za to nestane. Torreton podal vynikající výkon a to nejen herecký, ale i fyzický. Když jsem ho viděl jak drží hladovku, tak mi bylo úzko. A bohužel se to všechno stalo. ()
Nejsem žádnym znalcem hororů, ale zrovna před pár dněma jsem znovu viděl Shining - jeden z nejděsivějších filmů, který znám. A teď můžu říct, že se to vůbec nedá srovnat s čistou hrůzou a absolutnim děsem, kterej jsem prožil za hodinu a půl sledování tohodle případu - a to zoufalství ještě roste právě s uvědoměním, že já jsem to zažil neosobně a jen nějakejch 90 minut, a že někdo jinej tohle štěstí neměl. Na světě se samozřejmě děje spousta zvěrstev a jen o nich nevim, ale tohle je tak blízko... Tohle neni fikce, je to Evropa, demokratickej právní systém, je to pár kilometrů odsud a pár desítek měsíců zpátky. Škody na vztazích, zdraví a životech jsou absolutní, fatální a trvalý, a přesto nikdo ani v 21. století nenese zodpovědnost - je to označený za justiční katastrofu, a stejně to končí jen důtkou (sic!) pro jednoho (sic!) soudce. Je to úplně stejnej systém vyviňování se, zbavování se odpovědnosti, schovávání se za instituce a nadřízený, stejnej princip neochoty a neschopnosti dělat rozhodnutí s vědomím vlastního dílu zodpovědnosti, kterej doved nacismus přesně k tomu, čim byl - a je to přesně to, co je napříč "všeobecnou společností" tak jednohlasně odsuzovaný. A přesto se tohle může stát i v roce 2000+, přesto si to ti mocní dovolej, aniž by je to trápilo, a samozřejmě to vůbec nemusí bejt jen v Německu. Žádnej systém neni dokonalej - nakonec je to o lidech, a jestli se jako lidi i chováme v situacích, kdy máme moc. Hon byl super, ale tohle mě sežehlo ještě úplně jinak - asi právě proto, jakej kousek od nás tohle je a jak moc to je bez jakýkoli nadsázky skutečný. A Torreton byl struhjící. ()
Pre mňa osobne najsilnejší film 13. MFF Bratislava. Málokedy sa mi stane, že pri sledovaní nejakého filmu úplne zabudnem na to, že sa jedná o film, že sa jedná v podstate o fikciu (samozrejme, že je to rekonštrukcia skutočných udalostí, a predpokladám, že pomerne presná a autentická, ale aj tak je to umelecké dielo, autormi zámerne transformované), že si nevšímam formu, neriešim jednotlivé zložky a ich prevedenie, ale som hlboko ponorený v príbehu, totálne vtiahnutý do deja, emočne vyburcovaný a zabúdam na hranicu, ktorou je plátno a mám chuť postaviť sa v kine a kričať, keď sa deje nespravodlivosť, nadávať a biť sa za hlavného hrdinu, zahraného mne doteraz neznámym phillipem torretonom, ktorý podal výkon, za aký sa dávajú tie najväčšie ocenenia. ()
Jsem dosti zhnusen. Pokud šlo tvůrcům právě o tohle, tak byla mise úspěšně splněna. Tak nějak stále nedovedu uvěřit tomu, že je někde možné na základě výpovědí několika retardovaných feťáků a dítěte, zkurvit několika zcela náhodným lidem život. To se mi pozdává jako dost velká píčovina, i když do toho všeho zakomponuji nějakého toho kariéristu. Tento snímek je opravdu neuvěřitelně depresivní. Pokud se dokážete alespoň malinko vžít do role hlavního hrdiny a představíte si, že nad dalším průběhem vašeho života nyní ztrácíte veškerou moc a váš osud bude nyní pouze v rukou několika totálních debilů, kterým jste absolutně lhostejní a ani v koutku duše o vás nesmýšlejí jako o lidské bytosti, tak se ocitnete náhle v situaci, která vám významně pozvedne adrenalin. Osobně se přiznám, že kdybych si někdy měl projít podobnou noční můrou, jako hlavní hrdina v tomto filmu, tak bych celý zbytek života vložil do honby za satisfakcí. Klidně bych oka nezamhouřil, dokud by kompletní sestava debilů, kteří se zasloužili o zkurvení mého života, neodpočívala pár metrů pod zemí. Hlavní hrdina s tím válčil, v rámci možností, slušně. Bezprostředně po zhlédnutí filmu jsem se musel jít trošku proběhnout a vyčistit si hlavu, protože bych tuze nerad usínal s pocity křivdy, bezmoci a toho nejryzejšího projevu bezpráví, se kterým se nedá bojovat. Velmi silné téma. Velice slušně zpracované. Vznik něčeho podobného bych čekal spíše více na severu. ()
Galerie (15)
Photo © Mars Distribution
Zajímavosti (6)
- Písnička, která hraje při oslavě nového roku, je „Samba De Janeiro“ od Bellini. (Duoscop)
- Film je věrnou adaptací knihy „Chronique de mon erreur judiciaire“ od Alaina Marécauxe, která byla vydána v květnu 2005. (bianci)
- Filmový štáb neměl povolení natáčet na místech činu. Scény, které se měly odehrávat ve vězení v Beauvais, byly natočeny ve vězení v Belgii a scény z vězení v Amiens byly natočeny v Loos. Scény od soudu nebyly natočeny v Boulogne-sur-Mer, ale v pařížském regionu. (bianci)
Reklama