Slavnostní zahájení XXX. Letních olympijských her 2012 Londýn

Tentokrát převážně osobně: byl jsem při tom a bylo mi tam (přes všechna varování našich médií) mezi všemi těmi pozitivně naladěnými lidmi dobře. A to se považuji za introverta a individualistu, který se monstrózním akcím vyhýbá. Jenomže Londýn a Anglie je pro mě absolutně výjimečný fenomén a zahájení LOH toho dost (celkem originálně a zajímavě) o obrovském vzestupu, zrozeném z tvrdé práce, důvtipu a odříkání generací, a logicky i následném pomalém pádu, připomnělo: 70% (81% je průměr 1483 hodnotících přede mnou). Poznámka na závěr: dlouho by se dalo diskutovat o tom, co je vlastně vzestup a co pád. (09.12.2012)

Vy jste zase všichni jedli odbornou kaši a jistě by jste dokázali něco tak náročného zorganizovat, naplánovat a hlavně vymyslet líp.. Mě se to líbilo. Sportovní areál, kde se slavnostní zahájení konalo, byl krásně osvětlený s nápaditým tvarem a hlavně ta celá myšlenka programu byla dojemná. Koloběh života, na kterém se zrcadlí dění běžného života s hudebním a filmovým doprovodem, který světu mimochodem dala Británie. Jednoznačně sem patří i typický britský humor v podání Mr Beana, James Bonda, Lord Voldemorta a dalších. Kdybych to měla přirovnat k zahájení v Pekingu, tak tady to bylo lidštější, humornější a dojemnější, ale Peking byl zase grandiózní a ohromující tou svou dokonalou harmonií pohybů a scény. Bod dolů jsem dala za ten pro mě trochu chaotický začátek, který mě mátl..Avšak závěr londýnského programu s sebou přinesl i obrázky těch, kteří zemřeli a to mě skutečně dostalo. (28.07.2012)

"Zahajovací ceremoniál v Londýně byl tedy jednou z nepříjemných lekcí vkusu malým národům, jako jsme my, i nabubřelým mocnostem, jako je Čína, která se vzmůže jen na dutou pompéznost. Tuto lekci ale samozřejmě můžeme brát i pozitivně – jako důkaz, že se lze vyhnout tomu, aby něco tak ušlechtile patetického jako olympiáda mohlo mít zábavný a svěží úvod." (K Fila) Myslel jsem si, že ceremoniál by vždycky o duté pompéznosti nabubřelých mocností, ale Británie asi fakt ukázala, že to tak být nemusí. (02.08.2012)

Mám pocit, že se mi zdál jakýsi zvláštní sen, ve kterém Ken Branagh stavěl komíny, královna skákala s Jamesem Bondem na padáku a stovky zdravotních sestřiček tančily kolem fluoreskujících postelí. A i když mi to přišlo lehce nekonzistentní a přeplácané a i když mi více než hudební čísla před a po nástupu sportovců seděla ona první půlhodina zaměřená na industrializaci a Shakespeara, v konečném důsledku to byla dobře koukatelná show. Branagh, který se ještě před několika dny chystal na ceremoniál jako obyčejný divák a který na poslední chvíli převzal roli Marka Rylance, mi se svým nehraným úsměvem a obdivným pohledem na zářící olympijské kruhy ve výšce zůstane v mysli ještě dlouho. (28.07.2012)

Svižný průřez tím, co všechno nám UK přineslo a čím vším je pro nás důležité a významné. I přes tu šílenou délku jsme dodívali téměř do konce (únava všedního dne bohužel nakonec zvítězila) a moc se líbilo - což je určitě důkaz dobře odvedené práce. Dobře vymyšlené, dobře nacvičené (např. choreografie zdravotních sester a lékařů) a hlavně - důstojné. Při ukázce vystoupení znázorňující zápas života se smrtí nás napadlo, co by asi tak nacvičili účastníci v ČR kdyby byla olympiáda u nás (což naštěstí neprošlo - uf). To by tam na pódium naskákali Kabáti v gumákách nebo ještě něco horšího jako třeba Alkehol a ožralí "rockeři" v roztrhaných džiskách by začali hrát na airguitar. A pro ty "odborníky" z vás, kteří tu hodnotíte 1 nebo 2* a plivete špínu - příště se toho klidně můžete ujmout vy, udělat to podle vašich, zajisté vynikajících, představ, a ukážete tomu břídilovi Boylovi, zač je v Pardubicích perník.:-) (28.07.2012)