Labyrint

"Majore, všichni víte, že máte mou plnou důvěru. Ale musíte taky pochopit moji situaci. Pořád mi někdo píše, volá, chce po mě jasné odpovědi a já je nemám. A teď jim mám ještě říct, že tu možná máme sériového vraha?! - Sériovej vrah je až od tří nahoru. - Děkuju" Strach vyměnil svého skladatele, tudíž mu novou hudbu seskládal Ondra Brzobohatý. Ten není vůbec špatný, jen by občas mohl trochu krotit emoce, protože hudba samotná občas odvádí pozornost od děje. Nové trio Langmajer-Majer-Kanócz není až tak špatné. Jen mě chvíli trvalo, než sem si na Langmajera zvykl, protože ho jako herce nemám nijak moc v lásce. Tady svou roli hraje vcelku solidně, ale pořád je mi tu sympatičtější, tak kontroverzní Kanócz. Z celého vyšetřovacího tria nejvíc vede zrzek Majer, který je na obrazovce sice míň, než už výše zmiňovaní, ale pořád mi je sympatičtější a působí přirozeněji. Samotný děj není nijak špatný, je výborně propracovaný a jako detektivka funguje výborně.Návaznosti do sebe zapadají a v závěru do sebe všechny dílky středověké krvavé řežby zapadají přesně, jak mají. Jen samotné vyvrcholení a samotné odhalení vraha trochu vyznělo do ztracena. Na Labyrint jsem byl hrozně natěšený a očekávání byla vysoká. Po výborné Ďáblově lsti, solidní Ztracené bráně je Labyrint dalším atmosférickým středověkým kouskem, kde se Strach utrhl ze řetězu a skládá mrtvolu vedle mrtvoly v komplexně promyšleném ději. Jen je škoda toho, konce, kde bylo odhalení vraha a motivů až moc rychlé, takže to trochu vyznívá do ztracena. Celkově jsem se seriálem spokojený, protože takhle kvalitní a poutavou detektivku v českých luzích a hájích, jen tak nevidíme. Strach povýšil českou filmařinu a jako režisér kvalitativně stoupá do výšin filmařské Valhaly. PS: O kvalitě seriálu určitě dost řekne i mezinárodní úspěch na festivalu v Cannes, kde o seriál projevily zájem i zahraniční televize, včetně USA. (08.10.2015)

Strachovi rozhodně nelze upřít snahu o rozčeření našich stojatých a někdy až zatuchlých, seriálových vod. Seriál s nádechem mystiky a řádění šíleného vraha, to je přesně něco, co krvelačný divák dokáže ocenit. Musím se přiznat, že hlavně na začátku, jsem k téhle početné skupině patřil i já. Nebylo to sice zdaleka bezchybné, ale mělo to drajv, napětí a když k tomu připočtu Zuzanu, v roli tvrdohlavé policistky, byla to přesně tak kombinace na pondělní, pochodový večer. Tohle vše však vydrželo slabou půli a zbytek seriálu se nesl spíše v nevěrohodném a v závěrečných dílech, až komickém duchu, plném strašných dialogů a nelogických věcí, při kterých Dwejnovi vstávaly hrůzou, jeho poslední tři vlasy na hlavě. Ale to jsem ještě stále váhal, zda se nepřidat ke stádu a nedat aspoň tři. Po posledním dílu mě chuť rychle přešla, za což může samozřejmě hloupý scénář a Langmajer se Štěpánkovou, ve svých akčních rolích. Takže to bude za dvě, je mi líto, ale na víc tenhle seriál nemá ani náhodou. (02.09.2015)

Komentář je především ke třetí sérii, ale zároveň charakterizuje i předchozí dvě série. Jiří Strach má dvě skvělé vlastnosti. Umí perfektně navodit příslušnou atmosféru (o napětí a spádu nemluvě) a umí si přesně vybrat herce - vousatý a prošedivělý Jiří Langmajer má neuvěřitelné charisma i po padesátce. Bohužel v případě seriálového Labyrintu (jakožto i u jeho dalších podobně laděných děl s mysteriózní tematikou) bolestně selhává s výběrem scénáře. Třetí série Labyrintu má sice stále dokonalou atmosféru (čemuž opět napomáhají neokoukané lokace Brna a jeho okolí), ale zápletka a motivace všech zločinců je ve výsledku nakonec komická a směšná, což pokaždé potvrzují závěrečné díly všech tří dosavadních sérií (řeč je hlavně především o překombinovaných motivacích s divokými souvislostmi). Labyrint se postupně okoukává, protože major Remeš a jeho tým pokaždé řeší totéž, a vraždy s náboženskými motivy byly okoukané už v době největší literární slávy Dana Browna. Osobně si myslím, že Jiří Strach by měl místo Petra Hudského angažovat nějakého nového scénáristu, který by přišel s něčím novým, jinak hrozí, že se Labyrint stane vyčpělým dílem, kterému se příští generace bude jenom smát. (15.10.2018)

Poctivá krimi jízda, která u nás bude vyčnívat. Skvělá herecká sestava, místy dobrá hudba a hlavně dobře zvládnutá režijní práce. Pár zvratů najdeme, ale mohlo by jich být víc. Tempo místy hodně pomalé a chování postav nelogické, přesto se divák nudit nebude. Před pár dny jsem viděl seriál Pustina a to je bohužel nesrovnatelné, hodně jsem se namlsal. (09.01.2017)

Seriál, který si od počátku vysloužil kritiku jak z řad odborníků, tak i laické veřejnosti. I když je kritika v řadě bodů oprávněná, přesto jde v televizní tvorbě o velice zdařilý počin a to nepochybně díky vyzrálé filmařině Jiřího Stracha. O secénáři se diskutovalo v souvislosti s tím, že je překombinovaný, rozhrává víc dějových linek, které pak v konečném výsledku působí rušivě. Předpokládám, že divák usedající k obrazovace neočekává, že uvidí kousek ze života, očekává strhující podívanou, která se pokud možno zcela vymyká tomu, co už někdy v televizi viděl nebo co zažívá denně na ulici a na co by nejraději s chutí zapomenul. Ano příběh je hodně doširoka rozvinutý, pohrává si s mystikou a křesťanskými symboly, opírá se o divácky oblíbenou záhadologii, připomínající Šifru mistra Leonarda. Podařilo se udržet svižné tempo děje, seriál překvapil velmi dobrými hereckými výkony vedlejších rolí, brilantní byla Jana Štěpánková, která si po dobromyslné a poťouchlé babičce Kudrnové a svérázné důchodkyni z Účastníků zájezdu zahrála trošku jinačí kousek. Snímek nabídl zajímavý pohled na církevní osoby a dogmata, zcela nově se otevřelo filmařsky oblíbené zpovědní tajemství, zde ovšem řešeno odlišně než v Polnočné omši nebo ve snímku Je třeba zabít Sekala. Nepředpokládám, že by vyšetřovatelní při běžné praxi vnikali neoprávěněně na cizí pozemek nebo se dopouštěli násilí na právnících a pro strýčka příhodu nosili po kapsách záloží revolver, asi by nám Policie méně pomhala a chránila, mnohem víc by se potýkala s prokurátorem. Kdo nečeká pravdivou story a chce se odreagovat u dobře zrežírované detektivky, nemůže s Labyrintem sáhnout vedle. (13.10.2015)