Konec sázek

Na ty dva se hrozně příjemně koukalo, ale jako celek film nebyl zrovna kdovíjaký. Jako komedie to bylo slabé a ve chvíli, kdy na scénu vstoupili padouši, ta zase bylo jako nepovedená komedie. Ale přesto jsem u filmu zůstal celou dobu a takovým zvláštním, milým způsobem se bavil - jak jsem už řekl - hlavně kvůli hlavním hrdinům. (14.05.2012)

Od Chabrola jsem viděl už docela hodně filmů a tak nějak jsem jeho filmy bral jako jistotu, že mě určitě nezklamou. Tohle je ovšem úplně něco jinýho, než bych od Chabrola čekal, a moc mě to teda nenadchlo. Hlavní dvojice tam rozjíždí nějaký podvůdky a je to docela zábavný, ale postupně se to začne celý zamotávat a já se nějak začal ztrácet v tom, kdo na koho vlastně šije podraz. Navíc se mi všichni stihli tak zprotivit, že ve finále mi bylo úplně jedno, jak to s nima dopadne. Korunu pak tomu nasadil závěr filmu, kde se to teda nějak rozmotá, ale působí to jako deus ex machina. 40% (08.07.2017)

Dokonale sehraná dvojice, provozující povolání, které je, no... „přinejmenším, těžko zdanitelné“. Atraktivní Betty, žena mnoha tváří, která, když se zaměří na oběť, tak „od té chvíle se chlap, jen blaženě culí“. A Viktor, muž v pozadí, který nekrade, jen částečně odebírá. Příjemná kombinace švýcarských peněz, francouzského šarmu a báječné Isabelle Huppert. (06.08.2005)

No u mně je blbý, že pokud jsou ve hře prachy a jedná se o podrazy a v kolektivu je ženská, mám nevím proč jasno, kdo asi udělá tan záverečný podraz, ale tahle francouzská pohodička si se mnou strašně hezky hralá a pokaždý svítíla baterkou jinam, a tím se vytvářela taková správná podrazácká atmosféra, kde člověk za chvíli opravdu neví, kdo na koho hraje levou, fakt jsem si chvílema připadal jak v českým parlamentu. Vidět po delší době Michela Serraulat potěšilo a Isabelle je prostě pusinka. (16.05.2012)

"Jen se na něj podívej, tomu by dali prachy leda v telenovele." Milionek sem, milionek tam, ale čekala jsem trochu víc. Ovšem v mém případě pochopitelně, co se příběhu samotného týká. Na Isabelle se sice fajn dívá, ale po půlce filmu, která se docela slibně rozjela, začal film ztrácet dech a šťávu a ke konci jsem už skoro úpěla, protože jsem litovala toho promrhaného materiálu, s kterým se jindy dají dělat divy. Ale na sobotní odpoledne jako oddechovka, proč ne a francouzština zní mým uším vždycky lahodně. (30.01.2015)