Roger a já

Ať je Michael Moore jakékoli sebestředné hovado, ať je klidně kritizován za to, že je neobjektivní a že manipuluje s informacemi, je nutné mu přičíst, že se snaží ukázat pravdu, která zde existuje, ukázat hnus kapitalismu a celkově téhle společnosti - nejen americké - která žije v přetvářce a považuje ji za standard. (11.02.2016)

Film ne tak zcela dokumentární a již ne příliš aktuální, na druhou stranu stále velice zábavný. Řekl bych, že vzhledem k tématu až neslušně zábavný. 30 000 lidí přišlo o práci a Michael Moore o tom natočil vtipný film. Jeho přesvědčovací prostředky mají sice blízko k praktikám nacisticko-komunistickým, ale liší se od nich velkou dávkou ironie. Hra na city divákovy sice místy hraničí s nevkusem (kuchání králíka) a jde znát, že Moore ještě nebyl natolik schopným „argumentátorem“ (doufám, že mi češtináři odpustí:), nicméně komedie je to i po letech výborná. 75% (19.09.2006)

Michael Moore se učil točit víceméně za pochodu, ale přesto je tenhle filmeček celou dobu zajímavý a ani na chvíli nenudí. Hodně osobní téma je promítnuto už do názvu a Mooreovo donkichotské tažení (nebo je to čirá naivita?) proti větrným mlýnům kapitalismu mi nepřišlo tak příšerně demagogické jako jeho pozdější, stylově vyzrálejší, „dokumentární“ filmy. (29.10.2006)

Tímto mě Moore definitivně přesvědčil, že umí točit zábavné dokumenty, ve kterých sice dosti nevybíravým způsobem prosazuje "svou" pravdu, ale na druhou stranu, jde mu to setsakra dobře a člověka to aspoň donutí k zamyšlení (minimálně nad tím, kde Moore bere tu úžasnou drzost - například bez jakýchkoli okolků udělat blbečky z pár exemplářů flintské smetánky, kteří ještě rádi ochotně zapózují pro kameru na jednom večírku). Co z naservírovaných faktů a fikcí si nakonec vybere a přijme za své, je jen na něm. (19.09.2006)

Málokdo umí prezentovat "idylický" americký život tak, jako Micheal Moore. Ve svém debutu ještě trochu piloval svůj styl, ale už tehdy byl typicky přidrzlý, kontroverzní a prostě si s ničím nebral moc servítky a taky, že si to hlavouni z General Motors a jejich naprostá lhostejnost zasloužili, pro ně bylo 30 000 lidí bez práce jen pouhým číslem. Docela mě pobavil Mooreův velký hon na největší rybu z představitelů GM Rogera Smithe a zoufalá snaha dostat se za ním do toho magického 14. patra. (28.04.2008)