Králové videa

Nádherný retro výlet do světa filmového pirátství v ČR za komančů. Toto období jsem osobně prožil spíše v jeho koncích, ale i tak nostalgie zafungovala. Dokument je svižný, neskutečně zábavný a v mnoha ohledech je až neuvěřitelné poslouchat, co byl jednohlasný dabing za proces a ohromný kus práce. Mírně tak zamrzí slabší poslední třetina, která trochu ztratí drive a rád bych více Franty Fuky (který ani nevěděl, že zde bude hrát). (22.03.2021)

Až zas budete někdy pičovat současný dabing... I já vám napíšu, jak jsem to měl s dobou rychlodabingu, resp. s VHSkama (protože vás to děsně zajímá). První a poslední film s rychlodabingem, který jsem měl to štěstí vidět, bylo Lví srdce s Van Dammem. Odradilo mě to od sledování filmů tak na rok na dva. Legendární "strýčku, strýčku" volané malou holkou, v dabingu dospělého chlapa znělo natolik úchylně, že to má dětská duše nepobrala. Naopak VHSky jsem miloval ještě na začátku milénia, kdy moji, asi majetnější, kamarádi jeli v DVDčkách, ti ještě majetnější už pirátili na Pirátské zátoce, torrentech apod. No zestručním to- doba videopůjčoven (ty vole, jedna kazeta, půjčená na jeden den(!), stála 40 káčé, ale pozor- když jste si půjčili tři, čtvrtou jste měli for free!) mi dneska docela chybí, pokec s dámskou obsluhou byl vždycky fajn ("Cože? Vám se ten Pán prstenů jako líbí? Pff, taková sračka"), chodit si mezi regály, číst obaly kazet (později DVD), čichat tu nezaměnitelnou vůni plastu... Do toho vystříhávat ze Cinemy obrázky Van Dammů, Schwarzeneggerů nebo dinosaurů a lepit si je do sešitu... Takhle, buďme rádi, že už je ta doba dávno pryč, ale za sebe můžu říct, že jsem rád, že jsem ji mohl zažít a sem tam si zavzpomínat. Dokument povedený, časy divokého východu stály za to :-) (21.05.2022)

„Dillone, ty hajzle jeden!“ Kamarádův táta jezdil s kamionem a ze Západu kromě videopřehrávače vozil skvosty. Kamarádova matka si vedle v kuchyni vychutnávala vodku a z krabičky vytahovala jednu cigaretu za druhou. A my v tom kouřovém oparu sledovali všechna ta legendární béčka. A objevili žánrové filmy. Přelom osmdesátých a devadesátých let. Úžasná doba, ač mladší ročníky nemůžou chápat. Filmy coby jediný záblesk světla uprostřed „opony“. Rambo, Terminátor, Komando. Dokument (za mě překvapivě ignorovaný ve své kategorii na Českých lvech) se věnuje celému fenoménu pirátských videokazet, včetně jejich získávání, množení a památnému rychlodabingu á la banda nadšenců se vrhne na jednohlasný dabing bez ohledu na to, zda na to má techniku či jazykové schopnosti. Ano, stejně jako špatně namluvený kus i s okolními zvuky (manželka se diví, že muž ještě nevynesl koš) navíc v mizerné obrazové kvalitě, má i tenhle dokument své mouchy. Nejdříve je krapet uskákaný a až později se zaměří na zajímavé historky, jasnou dramaturgickou strukturu přesto nemá, určitě bych uvítal víc souvislejších postřehů od pánů, kteří danou dobu formovali (Šaroch, Fuka, Hejma). Tvůrci si mohli odpustit i rádoby domácí videozáznamy, kterak se famílie chystají na hromadné sledování filmových pokladů. Přesto je to dělané s láskou. Hříšný tanec aneb Přisprostlé tancování. Láska k filmu je věčná. Okouzlující vzpomínka, díky za ni. (07.03.2021)

Těžká nostalgie. Vrátilo mě to do blažených dob mého dětství. Výborné postřehy, i překvapivé informace. Přesto mi tam chybí zmíněn hlavní přínos rychlodabingu, kterým byly ty neskutečné hlášky, co v mém okolí zlidověly. Závěrečné komentáře o bláznech pobaví. Přiznání kriminalisty je pak taková třešnička na dortu. (16.04.2021)