Falešná kočička

Klasika pamětnických filmů, v nichž ožily postavy románů, které analyzoval Saturnin a dědeček. Přítel Petr, noblesní Nový, zdánlivě primitivní Miluška a nezapomenutelný Jára Kohout v roli učitele Pletichy. Scéna v periferní hospůdce je nezapomenutelná. Ferbasovou si budu pamatovat v této roli a v roli tetičky v Jáchyme, hoď ho do stroje. Vesměs nízké hodnocení je zde podle mne nepochopením záměru filmařů natočit parodii na kýčovitou červenou knihovnu. (05.07.2010)

,,A jestli mě tady nebude chtít pustit, tak mu vemu roha. - Cože, a co s ním pak chcete dělat? -  S čím? - S tím rohem..'' Velmi příjemná komedie! Úžasný Oldřich Nový a roztomilá Věra Ferbasová, hezký nápad a skvělé hlášky. Ano, možná to není na tak, řekněme ''vyšší'' úrovni jako jiné počiny s Oldřichem Novým, ale furt se jedná o velice, mně sympatický snímek, který mne ani trošilinečku nenudil. A ne, to že se mi ten film bude líbit, mi nevyluštila nějaká kartářka :) 4/5 (13.12.2022)

Šálit se nebude, uzavírá kategoricky Oldřich Nový alias MUDr. Přelouč vyčerpávající jasnovidné zření náhodně se objevivší kartářky a odevzdává se plně svému předurčenému osudu. Román tehdy nadmíru populárního spisovatele Josefa Skružného (1871 – 1948) se poprvé na plátně objevil již v dobách, kdy film byl ještě němý, ve třicátých letech se k němu vrátil režisér Vladimír Slavínský, tušíc v jemně satirickém příběhu o převýchově ženského primitivečka velký komediální potenciál. Nemýlil se. Věra Ferbasová v jednom ze svých nejzdařilejších převlekových skečů již poněkolikáté dokazuje, jak hluboce se mýlila tehdejší kritika, když tvrdila, že je pouhou loutkou v rukách svého objevitele. Její proměna v zanedbanou prodavačku tkaniček, dívenku písmenky nepolíbenou, zato s jazýčkem ostrým jak břitva, není jen výborně zinscenovanou manipulací s city důvěřivého doktůrka, ale především vskutku osobitou hereckou kreací, v níž rezonuje ohlas dobového evropského ženského klaunství. Slavínského výběr hereckých partnerů, od nonšalantního Oldřicha Nového až po báječnou Antonii Nedošinskou, se v žádném případě neminul účinkem a jistě i díky jejich přítomnosti se film dodnes těší zasloužené popularitě. Ostatně, tehdejší zábava pro masy měla, jak vidno, nepochybně vyšší úroveň. Ani proslulý irský dramatik by nedokázal být originálnější a zábavnější než jeho pražští kolegové. (03.10.2008)

Konec uz je sice natahovany a filmu skodi. Ja jsem se ale u Falesne kocicky skvele bavil. Vylet Mily na periferii, kde potka " lidoveho ucitele " v roli Jary Kohouta me malem zabila, neskutecne vtipne. Scena z hospody nema chybu. Pak jeste tradicne vynikajici Nedosinska a Novy. Vyborna predvalecna komedie. (27.02.2010)

Vydařený výlet na periferii, pražskou i filmařskou. Lidová verze Pagmalionu je typicky česká, mnohem hravější než originál, zábavně ujetá a i po téměř 80 letech svým způsobem komická. Navíc jedinečná jako památka na zapomenutý jazyk předválečné pražské periferie. Věra Ferbasová to rozjíždí ve velkém, svou roli chudé dívky přehrává přesně tím naivním způsobem, jakým by si bohatá slečinka mohla chudou holku představovat. K tomu ještě hláškuje jako o závod a diblíkovské manýry dotahuje k dokonalosti. I ona se však musí občas sklonit před životní rolí Járy Kohouta, který coby Pleticha vytváří pohybově i verbálně nezapomenutelnou figurku. Oldřich promine, ale tentokrát je tu jen do počtu, coby elegantní přihrávač. (24.06.2014)