Svět podle Daliborka

Celý ten "dokument" o (nejen) Daliborkovi se nehodnotí lehko. Bez doprovodného komentáře a diskuze se samotným Klusákem plno věcí nevyplyne a nebo působí jinak. Proto jsou pochopitelné ty reakce, kdy někomu vadí zpětné přehrávání a inscenování některých událostí. Jak spoustu lidí tvrdí, že byl vybrán "nejblbější nácek", tak s tím bych nesouhlasil. Dalibor je poměrně kreativní člověk, co si stojí pevně a neochvějně za svým názorem, na druhou stranu je to ale pozér, co se tak hluboce ztotožňuje se svou pózou, že ji sám věří. Kdyby v jeho krizové době frčel punk, tak je pankáč. Společně tedy se zmíněným komentářem a diskuzí s Klusákem, Stránskou a Filou to dostalo větší hloubku. 5/10. (14.07.2017)

Totální imploze Klusákova stylu v bídu, která je neautentická, bez přesahu i nudně repetitivní. Předvádění exota, na konci něhož se sám autor projeví jako duševní mrzák, co kvůli svému filmu hodlá stresovat babičku, co přežila Osvětim, a navíc si u toho honí ego jako Robin Hood. Ještě jednou se týhle šmíře bude tleskat a pobleju se. (04.11.2017)

Dala jsem si pár dní odstup, než něco napíšu. A pořád nevím. :) Je mi skoro blbý přiznat, že jsem se skoro celou dobu u žehlení smála (a byla jsem vděčná, že jsem se na to nešla do kina, protože tam bych se asi tolik smát neodvážila - inzultace by hrozila ze všech možných stran). Samozřejmě, že ten film (ano, budu tomu říkat film) je celý snímán z povýšeneckých intelektuálních výšin (Klusák získal k rozcupování vskutku příhodný materiál), o čemž nejvíce svědčil právem kritizovaný hodně ubohý závěr. Ale zase chápu, že tam pan režisér chtěl narvat nějakou bomba pointu, jinak by to celé vlastně někdo (patrně dokonce i dost lidí) mohlo chápat jen jako velkolepou oslavu vrcholné tuposti (a zlých lidí). Ale nejen Daliborka, ale bez výjimky všech, kteří se ve filmu vyskytovali (a vystavovali). V rámci svého duševního zdraví budu proto doufat, že těchto typů lidí (na hranici svéprávnosti, ale stále ještě svéprávných), je v populaci menšina. A že, stejně jako Daliborek, propásnou termín voleb. (13.01.2018)

Čumět na tenhle film, to je jako 105 minut pročítat zahnojený diskuze pod (libovolnými) články. Člověk se může párkrát zasmát nad nekonečnou pomýleností některých jedinců, celkově je to ale smysluplný asi jako sexuální výuka pro jeptišky. Beznaděj dokumentu posléze definitivně podtrhne Klusák osvětimským výstupem, kdy se ve svým povýšeným moralizování chová hůř, než ten neonácek. (23.08.2017)

Na Slovensku by to skvěle zapadlo do pořadu Extrémné rodiny, kde by to vyšperkovali zábavným zlomyslným komentářem a vytvořili stoprocentně koukatelnější věc než tenhle špatně zinscenovaný trash, který možná víc než o Daliborkovi a jeho crew vypovídá o Klusákovi. Ten se tu na závěr dost odkopal coby naplněný předsudek téhle sorty lidí o “zkurvených sluníčkářích”, kteří nejsou schopni vést jakýkoli dialog, ale jenom podobné lidi zesměšňovat z pozice morálně a mentálně nadřazených a pohonit si na nich ego. Scéna z Osvětimi tak ve vás zanechá neukojenou touhu po tom nafackovat úplně všem včetně Klusáka snažícího se hrát si na hrdinu, kterého si sám v sobě zrežíroval ve snaze naaranžovat si velké finále, v němž je ale ve výsledku i on sám jednou z postav, ze kterých je vám zle. (24.03.2020)