Pojedeme k moři

... a potom, že nejde točit ze současnosti a tvůrci jsou „nuceni“, uchylovat se k tolik vděčnému (po)totalnímu tématu. Jasný důkaz toho, že točit se dá skutečně o všem. Nápadité, hravé, přirozené, na nic si nehrající, plné všudypřítomného nadšení. Jasný důkaz toho, že v jednoduchosti je krása a síla. Musel bych zapátrat hodně hluboko v paměti, kdy naposledy jsem měl takovýto příjemný pocit, u sledování českého snímku. Pojedeme k moři působí jako svěží vánek v zatuchlých zdejších vodách a v kontextu všech těch paniců na nic, (u)lovených miliardářů, (u)kradených Dagmar, Babovřesek, (z)krocených krokodýlů apod.se téměř nechce věřit, že tohle natočil mladý český (debutující) režisér. Jak vidno, jde to i bez „celebrit“, s neokoukanými tvářemi a bez „skrytých“ reklam, neúprosně, na nás diváky, útočících v maximálně desetiminutových intervalech. Chyb(k)y by se samozřejmě našly (za všechny závěr), ale vše přebíjí ta upřímná snaha vyprávět příběh (tuším, minimálně lehce autobiografický) a absence jakéhokoliv kalkulu. To se potom snáze resp. tuze rády, přivírají oči..... 80% (31.12.2014)

Chyběla mi trošku větší katarze a přebývalo příliš mnoho dohadů o ději. V některých situacích by lidé kluka s kamerou poslali rovnou do prdele. Ale podle rozhovorů s Jiřím Mádlem jsem věděl, že to má v hlavně srovnané. Dialogy a situace působí tak autenticky, že jsem ochoten mnoho věcí tomuhle debutu s klidem prominout. (14.05.2014)

Pěkný dětský film navazující na dlouhou a silnou tradici dětských filmů v české kinematografii. Mádlova režie je infantilní, ale ve výsledku je to roztomilé a dobře to odpovídá zvolenými výrazovými prostředky danému žánru. Filmově to sice není žádná revoluce (i když ta ich-forma je celkem nečekaná), ale musím uznat, že je to takové mile čisté a na nic světoborného si to nehraje. A pak tu jsou ještě ty vynikající (dva) dětští herci, podobě přesvědčivé herecké výkony tu poslední dobou nejsou zvykem...a srovnání s Tomášem Holým blahé paměti jsou skutečně na místě. Coby patriota mne samozřejmě potěšila mizanscéna, Mádl výborně zužitkoval znalost místopisu svého rodného města a mne těšilo objevování známých zákoutí Českých Budějovic. Jako velké plus beru, že filmové Budějovice jsou poplatné svému skutečnému předobrazu a není to takové to typické filmové město natočené všude a nikde. Vnímám to coby pokus o poklonu městu, kde má Jiří Mádl kořeny a kde vyrůstal. Takovýhle přístup jsem už dlouho nezaznamenal (pominu-li výstupy cílící na Prahu). Dobrý, hravý, slibný debut...z toho Mádla by nový Forman jednou fakt mohl být... :-) (22.02.2015)

A já už se bál, že to jde s českým filmem z kopce. Pokud budu věřit, že tenhle debut nenatáčel Tomáš s kamarádem Harisem, ale Jirka Mádl, tak klobouk dolů (jen škoda, že je nenosím : ) a palec nahoru - za odvahu plavit se po tomhle kinematografickém moři proti proudu. Hravost, nápaditost, originalita a stejně tak vážná témata k zamyšlení, to všechno zasazené do současných reálií viděných dětskýma očima nebo spíše hledáčkem fotoaparátu (kamery) Nikon, tomu říkám pořádná výbava na cestu nejen k moři, ale i k vrnění si blahem. VRRRRRR... (15.01.2015)

Vzpomínám si na úplné začátky teenagerského idola Jirky Mádla ve filmové brandži, jenž ho bezpochyby proslavila role Jáchyma v kultovní komedii Snowboarďáci (2004). O 2 roky později se předvedl jako Filip v obdobné, střelené komedii s názvem Rafťáci. Postupem přibývajících let se jeho herecká, filmografická databáze čím dál více rozrůstala a nejednou se z mladého snowboard-rafťáka stal prvotřídní, český herec. V roce 2004 vstoupil Mádl do hereckých vod, tehdy zřejmě ještě netušil, že o 10 let později dá najevo své skryté režijní sklony a bude diváky vyzývat k tomu, aby navštívili jeho režijní debut v kině, kde si zahraje i Mádlův velký vzor Ondřej Vetchý. Pojedeme k moři "dokumentárně" vypráví příběh o jedenáctiletém Tomáši, který se chce po svém velkém vzoru Miloši Formanovi stát velkým a uznávaným režisérem. Když dostal k narozeninám vyšperkovanou zrcadlovku s vestavěnou kamerou a střihacím programem, neváhá a rozhodne se natočit film o své rodině. Čili celá dějová linka nás postupem času seznamuje s postavami tatínka, maminky, babičky a hlavně Tomášova velkého kamaráda Harise. Tomáš (Petr Šimčák) a Haris (Jan Maršál) zpočátku vtipnou formou dokumentují svůj každodenní způsob strávení dne, první láska, nějaké ty legrácky apod. Postupem času se celý děj najel na vážnější břehy a mladí dokumentaristé chtějí přijít na kloub jedné velké záhadě. Režijní debut Jirky Mádla Pojedeme k moři je úžasnou ukázkou toho, že v jednoduchosti je krása! Je neuvěřitelné, jakým způsobem mě tento snímek, který se svým technickým pojetím podobá kombinaci vlogu (video blog) a Found footage (styl natáčení, ve kterém po celou dobu drží hlavní postava kameru v ruce, což se nejvíce využívá u hororů). Celý příběh filmu je poskládám z mnoha zápletek a point, které se na závěr stmelí do jednoho velkého, emočního a grandiózního finále. (24.04.2014)