Zahradnictví: Dezertér

Tedy po Rodinném příteli jsem vůbec nic nečekal, ale tentokrát Hřebejk překvapil. V poválečných letech a v době nastupujícího komunistického moru se cítil mnohem lépe, než v letech válečných. Ze sterility, kterou jsem mu v předešlém díle vyčítal, udělal přednost a do filmu se mu podařilo vpašovat dobové nuance, které člověka nutí skřípat zubama. Mnohem hutnější je i rodinné drama, na čemž má výrazný podíl vynikající Macháček. Sledovat proměnu jeho postavy byl zážitek. Ale povyrostl i Finger a použití legendární, byť trochu upravené, Kodetovy hlášky z jeho úst mě nijak neuráželo. Naopak. Líbil se mi konec, takže i když tomu něco málo chybělo, na závěrečný díl už se zase těším. 80% (22.02.2018)

No. Musím podotknout, že je to o něco horší než první díl. Kdyby nebylo Martina Fingera, tak se člověk pomalu ani nezasměje. Macháček má sice v pohodě humor, ale ke konci se mi tak zhnusila jeho postava, že to, co tam předváděl ze začátku, nehrálo roli. Nicméně děj je celkem poutavý i když poněkud smutný. A na to jak jsem chválila u minulého dílu dámské obsazení, tak mi přišlo, že tady pro ně jaksi nezbyl prostor. Škoda a veliká. (12.10.2017)

O něco lepší, než Rodinný přítel. Urovnanější, přehlednější a srozumitelnější, ale také předvítatelnější. Tedy kromě Otíka, který mě hodně překvapil. Bylo hned jasné, co se z Ludvíka z kadeřnického salónu stane, až "zvítězí pracující lid". Nepasovaly mi tam jen dvě věci. Ten kanadský žertík, který provedl Karlík právě v tom kadeřnictví a samotná "dezerce" Oty, toho noblesního, milého a laskavého muže. První část trilogie se odehrávala za nacistické totality, druhá za té komunistické. Zcela zřejmý doklad o tom, že komunismus a nacismus (fašismus) jsou v podstatě jedno a totéž! Já alespoň žádný rozdíl nevidím! (07.02.2018)

Podobně jako u prvního dílu, nepřijde mi to až tak špatné, jako naznačuje obecná hysterie. V podstatě se jedná o obdobnou čalamádu, jakou nabídl první díl. Pokud pominu prapodivný wtf závěr, přišel mi děj Dezertéra o něco kompaktnější a smysluplnější (komunistická perzekuce na mě působila tak nějak tíživěji, než ta nacistická v prvním díle) a nabídl opět, podobně jako Rodinný přítel i pár solidních momentů. V celkovém vyznění se však zase jedná o nudnou šeď, na kterou si za nějakou dobu asi příliš nevzpomenete. Nepřestává mě však zajímat, proč se celá trilogie jmenuje Zahradnictví. Smysl mi to nedává absolutně žádný a pokud ho nějakým zázrakem nenajde ani třetí díl, bude samotný název vypovídat o této Hřebejkovo trilogii víc než dost. 4/10 (30.09.2017)

Jarchovský po projekci tvrdil, že se chtěl jakékoli okaté návaznosti na Pelíšky vyhnout, ale nakonec na částečné -či spíš symbolické- propojení přistoupil, protože mu došlo, že jedině tak sežene dost peněz na celou vysněnou trilogii - příběh jeho rodiny. Bohužel se to ukázalo jako podstatná chyba. Ne snad proto, že by to napojení na Pelíšky filmově nefungovalo, ale proto, že lidi od Zahradnictví (z těžkých 40.-50.let) očekávali velkolepý prequel Pelíšků, se stejným feelingem konce 60.let(!). A když se pak u řady (mylně natěšených) diváků dostavilo zklamání, nezaslouženě to poškodilo pověst celé trilogie. Z mnohých komentářů to vyplývá zcela jasně: "Propojení s mými milovanými Pelíšky radši ani nekomentuji", "spojovat to s Pelíšky je docela hřích", "výsledek se v ničem nepodobá slavnému filmu"... No nic, obraťme list. Věřím, že lidi časem celé Zahradnictví přijmou za své. Možná by pomohlo rozdělení do podoby 6dílného TV seriálu - tak, jak to prý prosadil koproducent v Polsku. (09.03.2018)