Witchhammer
Režie:
Otakar VávraKamera:
Josef IllíkHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Elo Romančík, Vladimír Šmeral, Soňa Valentová, Josef Kemr, Lola Skrbková, Jiřina Štěpničková, Marie Nademlejnská, Miriam Kantorková, Lubor Tokoš (více)Obsahy(1)
Do města Šumperka je povolán Inkvizitor, aby vyšetřil přestupek jedné žebračky. Zkonstruuje proces, jehož metody zaručují doznání všech obžalovaných. Proti spořádaným a ušlechtilým občanům se náhle vynoří moc, která pod rouškou očišťování kraje od čarodějnic sleduje pouze vlastní obohacení, a která neváhá pro tento cíl obětovat desítky životů nevinných lidí a zničit své odpůrce. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (962)
Hodně depresivní a působivý snímek. Nejsilnější film o zlu, bezspráví a bezmoci, co jsem viděl. O době "čarodějnictví" jsem se nidky více nezajímal a moc o tomto tématu nevěděl, ale film mi ji, myslím věrohodně, představil. Co se týče mučení, také jsem čekal tvrdší kafe, ale musím uznat, že na dobu, kdy byl film natočen, je to dost odvážné a nezakryté. U herců není co vytknout, naopak musím určitě vyzdvihnout výkon pana Šmerala a také menší, ale o to více působivou roli pana Lohninského. Dílo se sice nezapíše mezi moje oblíbené filmy, nebo snímky, které bych si často a rád pouštěl (resp. tohle nemusím zase hodně dlouho vidět), ale rozhodně si vysloužilo moje uznání a plný počet *. ()
Je mi smutno při pohledu na současný stav českého filmu, když v 60. letech se u nás natáčely takovéto brilantní snímky. Kladivo na čarodějnice Otakara Vávry, je mrazivá podívaná a jeden z nejlepších českých počinů, co jsem měl zatím čest vidět. Skvělé je též herecké obsazení a černobílá kamera dodává všemu punc pochmurnosti, čímž ještě umocňuje divácký zážitek. Prostě skvělá práce. Takhle nějak komunisté v 50. letech konstruovali politické procesy. ()
Velmi temné a depresivní dílo a rozhodně nejlepší film Otakara Vávry. Kemr se Šmeralem jsou nádherně hnusní a zejména Šmeral tu herecky exceluje a předvádí svůj životní výkon. Dílo tak nadčasové a plné metafor (nepřímo připomínající i politické monstrprocesy v 50.letech), že je div, že se nestalo trezorovým filmem.___Vzkaz pro igi B.: Ale když já to viděl za bolševika v kině a nebyl to filmový klub :o) ()
Dobou vzniku i celkovým směřováním a literární předlohou tento výrazný Vávrův film souzní s televizním ztvárněním F. L. Věka. Hrůzné čarodějnické procesy se vávrovskou precizností při zpodobování a přibližování hereckých reálií a kvalitní Kaplického předlohy mění v nadčasové podobenství staronového tématu svobody a totalitní moci, v tomto případě z boží milosti. Tísnivá atmosféra, tísnivé pocity, a za tím vším souhrn precizní práce celého týmu. Slovenští herci v českém filmu, jako vždy vynikající Elo Romančík i tehdy začínající krásná Soňa Valentová, zůstali a zůstávají kvalitou svých výkonů trvale v mé paměti. ()
Je tohle vůbec možné u nás natočit? Ano, kdysi to šlo. Film je přímo úžasnej. Postavy bezchybné. Nejvíce mě dostává pochopitelně pan Šmeral, který hraje inkvizitora tak zaníceně, že se bezesporu zařadil mezi nejodpornější filmové postavy všech dob. Slovo inkvizitora byl zákon. A co se týče doznání při mučení tak to je kapitola sama pro sebe. Vsuvky pana Lohnického a úvodní píseň pouze dokreslují bezchybný film. Hudba fascinující! 100% ()
Galerie (111)
Zajímavosti (48)
- Příliš se neví, že realita daleko předčila film i samotnou knihu Václava Kaplického. Procesy totiž nezačaly až v roce 1651 s inkvizitorem Jindřichem Františekem Bobligem, ale už v roce 1622 v Jeseníku. Přesné počty odsouzených nejsou známy. V roce 1636 začalo nejhorší období, které skončilo dokonce stavbou pecí na spalování hříšníků ve slezské Nise. Dr. Lorenz, který procesy započal, byl osobou daleko horší a nebezpečnější než olomoucký inkvizitor Boblig. Skutečný konec těchto hrůz nastal až v roce 1775, kdy se opět nišští občané pokusili rozpoutat čarodějnické procesy, tehdy ale vrchnost vše konečně správně vyhodnotila jako pouhé udavačství. (pornogrind)
- Podle zmíněného spisu „Malleus maleficarum“ se tortura, neboli právo útrpné, skládala ze tří stupňů: 1. Palečnice – jednalo se o zvláštní druh „kleští“, které se nasazovaly na palce a postupným utahováním šroubů se pak drtily klouby na palcích u obou rukou; 2. Španělská bota – byla dvojice kovových plátů vytvarovaných na tvar lidské holeně, spojená šrouby a uvnitř „vybavena“ ostrými hroty po celé ploše, při nasazení a utahování docházelo k drcení holenní kosti s proříznutím kůže a svaloviny hroty; 3. Vytažení na žebřík – poslední a nejhrozivější část tortury spočívala v přivázání údů na opačný konec žebříku, přičemž ruce byly přivázány k „rumpálu“, nebo se pouze zavěšovalo za ruce spojenými provazem za zády na kladku, čímž docházelo k vykloubení ramen, kyčlí a nemyšleným bolestem, při kterých se téměř každý přiznal k čemukoliv. (Trainspotter)
- I samotný film neměl na růžích ustláno, natočen v roce 1969, přišel do špatné doby. Podobnost mezi čarodějnickými procesy a politickými procesy v padesátých letech minulého století byla natolik zjevná, že tehdejší moc film dovolila promítat jen v malých kinech, až nakonec z distribuce zmizel úplně. (pornogrind)
Související novinky
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Otakar Vávra: 1911 - 2011
Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)
Reklama