Šógun

Klasika - první polovina super ... druhá na nic ... konec úplně na hovno ... původní seriál s výrazně horší výpravou a herci/čkami ale o dost lépe poskládaný a závěrem srozumitelný ... V té době byli Japonci úplně mimo - total fanatici - život bez hodnoty - hnus a hrůza ... a největší, nečekaně, čůrák ze všech byl ten zkur... kokot Toranaga !!! - ach jo ... zase docela zklamání. (23.04.2024)

Dotek dokonalosti. Asi tohle mě napadá jako první poté, co jsem shlédl poslední díl seriálu Šógun. Na televizní poměry až nevídaný a komplexní počin, jaký nevídám moc často. Knihu Jamese Clavella jsem četl někdy před 20 lety, původní seriál jsem viděl někdy v 90. letech. A proto ani nijak neporovnávám. Tahle nejnovější adaptace má prostě vše, co bych očekával u každého obdobně tematického počinu a to včetně těch, které jsou určené pro velká plátna. Šógun má výtečnou výpravu, skvělé obsazení hlavních i vedlejších rolí (ach ty krásné Japonečky :) ), nádhernou kameru a podmanivou hudbu. Je opravdu těžké cokoliv zvlášť vyzdvihnout. Člověk si musí užívat to plíživé tempo, intriky a politikaření, zvlášť pokud se to odehrává v prostředí mnou oblíbeného Japonska. Zdejší kultura je prostě jedinečná, i když se na ní okem Evropana mnohdy díváme s údivem. Ale to k tomu patří... Seriál vznikal několik let a je to na něm vidět. Tvůrci si vyhráli se všemi detaily. Nebránil bych se ale tomu, kdyby se příště vrhli i na další Clavellovy romány... (23.04.2024)

Shogun bohužel nakonec nesplnil mé očekávání. Po vydařené první polovině scénář sklouzl k nelogičnosti a plytkosti. Postavy dokonce mezi sebou ztrácely kýženou chemii a vyústění celého příběhu by si zasloužilo rozhodně větší péči. To celé ve mě zanechalo jakousi hořkou pachuť nenaplněného potenciálu, což mě bude ještě dlouho mrzet. Pro historické počiny mám slabost, ne jinak je tomu u historických asijských filmů, Shogun měl však velkou výhodu v kontrastu západní a východní civilizace. Východní filozofie, však mnoho nepřinesl, jak je tomu zvykem a pletichaření bylo poněkud neohrabané. Na druhou stranu mě těší opětovná vlna zájmu o tento žánr, který byl až moc dlouho upozaďován. Navíc v této době paskvilů je Shogun přeci jen perlou v bahně, i když se smutným dozvukem. (24.04.2024)

Na skvělý vypravěčský um Jamese Clavella rovnou zapomeňte (seriál je skutečně jen "na motivy"). Jenže i když to uděláte a budete o Šógunovi uvažovat jako o samostatném dílku, dostane se vám především scénáristického přešlapování stále na jednom místě přitom na ohromné stopáži. Bezradnost je nejlépe viditelná v tom smyslu, že většina postav pouze pasivně "civí do prázdna", zatímco intriky se dějí jaksi samovolně, jednání postav není jejich iniciátorem. Scénáristé poté, co vyplýtvali dlouhé hodiny, nakonec "vyřeší" budoucnost Japonska v posledním dílu krátkým flashforwardem s vysvětlením, že vše bylo předvídáno Toranagovou geniální myslí. Škoda. Přitom casting je velice povedený. Na herce (největší devízu seriálu) se dobře dívá, i když často netuší, co mají hrát. Škoda podruhé. (29.04.2024)

Kvalitní, zajímavý a skvěle natočený a napsaný seriál. Seriál mi byl prezentovaný jako realistická japonská verze Hry o trůny, která se odehrává v 16. století. A tento popis seriál víceméně vystihuje ve všem dobrém, tak i všem špatném. Knižní adaptaci neznám a původní seriál jsem neviděl, takže jsem byl jako divák nepolíbený a bylo jen na tvůrcích, aby si mě zaháčkovali. A to se jim povedlo na výbornou. Během pár minut jsem byl okouzlený, a na konci první epizody nadšený a stoprocentně zaháčkovaný. Tvůrci odvedli fantastickou práci. Je vidět, že poctivě nastudovali japonskou historii, kulturu, samotnou knihu, věnovali dlouhé roky přípravám a vše si hezky připravili. Po řemeslné a technické stránce je to pastva pro oči a uší - zvuk a hudba jsou luxusní. Je moc krásné sledovat tu skvělou výpravu, na které se nešetřilo, ty úžasné kostýmy, a další různé maličkosti a detaily, díky kterým dané scény jsou naprosto uvěřitelné a realistické. Každý dolar je na seriálu opravdu vidět a je radost sledovat skoro každou scénu. A u řemeslné stránky nezůstalo. Velkou parádou je zde scénář a perfektně napsané postavy. Skoro každá postava má hezky napsaný a vystavěný charakter, který dává naprosto smysl a díky tomu jsou postavy uvěřitelné. Cosmo Jarvis odvedl velmi dobrou práci a jeho herecký výkon se mi dost líbil, a Jarvis se se svou rolí popral velmi dobře. Hirojuki Sanada dostal svou životní roli a je v ní naprosto fantastický, a svými dialogy a mimikou si krade každou scénu pro sebe. Sanada zde předvádí herecký koncert. Anna Sawai je zde úžasná a zaslouží si každé slovo chvály.  Sawai předvedla výborný herecký výkon, a její dialogové výměny jsou bezchybné a jsou v nich všechny emoce. Tadanobu Asano má velmi vděčnou roli a zahrál jí s přehledem, a i on si umí ukradnou několik scén pro sebe. Se samotným seriálem mám dva menší problémy. Jeden je s tempem, kdy mi přišlo, že je to místy až moc pomalejší, a "jakoby se tam nic nedělo" - vím, že to byl účel, ale trochu mi to nesedlo. A druhá věc je ta, že jsem se místy ztrácel mezi postavy, jejich jmény atd. A nepřijde mi, že bych seriálu nevěnoval pozornost. Těch postav je tam opravdu moc, a ne každá dostane tolik prostoru, aby vyniklo jak moc je důležitá/nedůležitá pro děj. Šógun je velmi povedený a luxusně natočený seriál, který mi dost sedl a mohu ho jen a jen doporučit. (02.05.2024)