Studujeme za školou
Komedie
Československo, 1939, 90 min
Režie:
Miroslav CikánHudba:
Josef StelibskýHrají:
František Smolík, Nataša Gollová, Svatopluk Beneš, František Kovářík, Gabriel Hart, Jaroslav Marvan, Stanislav Neumann, František Kreuzmann st., Stella Májová, Rudolf Hrušínský, Marie Blažková, Vladimír Salač, Jindra Hermanová, Josef Kemr, František Filipovský, Bolek Prchal, Vlasta Hrubá, Josef Chvalina, Milena Velíšková, Karel Šašek, Ladislav Velíšek, Dagmar Lehovcová, Helena Philippová, Miroslav Rudlof, Antonín Jirsa, Slávka Rosenbergová, Marie Hrdličková, Josef Cikán, Karel Postranecký, Miloš Šubrt, Marie Vildová, Karel RodenObsah
-
Hrdiny české filmové komedie jsou studenti Obchodní akademie, kteří úpí ve školních lavicích pod lavinou velkého množství učiva, bez něhož se prý při výkonu budoucího povolání neobejdou. Jedním z nejméně oblíbených učitelů je přísný a neústupný profesor Vlk, pyšný na svou učebnici. Přesto probíhá život studentský poměrně v klidu, ale jen do chvíle než přijdou prázdniny a studenti se vydají na prázdninovou praxi přímo do terénu. Snímek sleduje jak neradostně dopadlo první střetnutí s obchodní realitou pro tři z nich, pro Karla Zemana, Ivana Javorského a Vaška Pelíška... (oficiální text distributora)
Hrdiny české filmové komedie jsou studenti Obchodní akademie, kteří úpí ve školních lavicích pod lavinou velkého množství učiva, bez něhož se prý při výkonu budoucího povolání neobejdou. Jedním z nejméně oblíbených učitelů je přísný a neústupný profesor Vlk, pyšný na svou učebnici. Přesto probíhá život studentský poměrně v klidu, ale jen do chvíle než přijdou prázdniny a studenti se vydají na prázdninovou praxi přímo do terénu. Snímek sleduje jak neradostně dopadlo první střetnutí s obchodní realitou pro tři z nich, pro Karla Zemana, Ivana Javorského a Vaška Pelíška... Komentáře uživatelů k filmu (22)
-
Djkoma
Příjemný český film, v kterém mimo jiné hraje i mladý Rudolf Hrušínský, Nataša Gollová a Jaroslav Marvan. Jde o komedii z každodenního života žáků, kteří se spiknou proti jednomu neoblíbenému učiteli. Pro mě je trochu naivní představa učitele, který přizná své chyby(nikdy sem u něčeho podobného nebyl a rád bych to aspoň jednou viděl :)).(16.12.2006)
-
Karlos80
Průměrná studentská komedie (z obchodní akademie), která snese sotva nějakého většího a vážnějšího srovnání s o mnoho úspěšnějšími studentskými komediemi, ze stejných let, od Mace Friče a Jaroslava Žáka. V některých scénách a situacích je však obě trochu kopírovala. Sami jistě víte o jaké filmy šlo? Ale i tak v některých ohledech to byl docela zajímavý a vtipný film, s dobrými (bohužel, nikdo až zas tolik nevybočoval) hereckými výkony, téměř ve všech rolích. Nejlepší byl zřejmě František Smolík, těžko přizpůsobivý profesor Vlk, dávající přednost převážně teoretickým hodinám své výuky než těm praktickým, co studenti na své prázdninové praxi spíše nepotřebovali, tomu se tedy nemohli ani naučit. Nakonec však sám poznal že se bez praxe obejít nedá. Kolik takových kantorů, propagujících tyto myšlenky a teorie i za nás ještě bylo a stále ještě je. Myšlenka filmu tedy dobrá ale mohla být ještě přesvědčivější. Další kdo stál za zmínku byl velkoobchodník Vichr představovaný Františkem Kreuzmannem ( "Neumí ani vstoupit do místnosti", "Vždyť neumí ani chodit" ). František Kovářík (prof. Pírko), byl dobrácký kantor, trochu zmatený (připomínal prof. Koďouska) ale jinak s určitým pochopením pro věc. Studentíci Rudolf Hrušínský (Karel Toman), Josef Kemr (Vašek Pelíšek), Stella Májová (Eva Vichrová, tady ve své první roli) ve skutečnosti všichni ještě náctiletí, ve filmu bych jim však tipoval tak nejméně pětadvacet, zahráli v rámci svých tehdejších mladistvých možností. Námět k tomuto filmu napsal Dr. Vojtěch Ambrož, který psal mimochodem také humoristické romány ze života studentů, podobně jako jeho souputník Jaroslav Žák. Mimo to také napsal námět k jiné velmi lidové komedii, také studentské a sice Jarčin Profesor.(17.12.2006)
-
Ilicka
Výborná komedie o tom, jak už za první republiky se projevoval nepoměr mezi teorií studovanou ve škole a praktickým, životem, který nás naučí, že nabiflované definice jsou k ničemu.(16.10.2011)
-
nash.
Třetí z řady předválečných studentských filmů, ovšem mnohem méně veselý než jeho slavnější komediální kolegyně. Tento je spíše odlehčeným dramatem o bolestivém střetu teorie a praxe, ve kterém je nepozoruhodnější postavou postava přísného profesora Vlka, konfrontovaného s nedostatky své učebnice a výuky na níž tak zatrvzele lpí. František Smolík je výborný a kdyby v závěru jeho profesor Vlk tak laciným způsobem nepopřel sám sebe, mohl se stát postavou nezapomenutelnou ve své tragice. Každopádně povedený a možná i dnes aktuální film, který rozhodně předválečné české kinematografii hanbu nedělá.(3.4.2012)
-
Blofeld
Obsazení velice slibné, ale scénář dost kulhá... Mimochodem - snad jsem paranoidní, ale v některých záběrech mi pan Smolík připomínal Hitlera.(7.2.2009)
-
Marthos
Mezi oblíbená filmová prostředí patřila ve třicátých i čtyřicátých letech především školní škamna se svými typickými figurkami z řad studentstva i profesorského sboru. Zpočátku sloužilo toto prostředí pouze jako chatrný rámec pro narůžovělé příběhy o láskách sličných septimánek k pohledným a ušlechtilým profesorům, režisér Mac Frič z něj později dokázal stvořit vtipné a inteligentní veselohry. Na tuto tradici navázal krátce poté i Miroslav Cikán, který děj svého nového filmu zasadil do lavic třetího ročníku obchodní akademie. Té pevně vládne přísný profesor Vlk, který své žáky terorizuje zbytečnými teoretickými definicemi a nesmyslnými diktátorskými pravidly, které se nakonec ukáží v praktickém životě jako zcela bezcenné. Studenti se po tomto rozčarování vzbouří a po dramatickém odchodu studenta Tomana přísný profesor změní své zastaralé učební metody. V hlavní roli démonického kantora se objevil František Smolík, vedle něhož se dokázali se suverenitou prosadit mladí a začínající herci později zvučných jmen (Hrušínský, Májová, Kemr, Salač, Beneš, Gollová). ZA ŠKOLOU patří v rámci tzv. studentských filmů k těm nejlepším a nejhodnotnějším. Obsahuje totiž vážnou i odlehčenou stranu mince a ve větší míře zobrazuje tehdejší realitu studentského života se všemi jeho zákonitostmi.(4.10.2008)
-
blackrain
Moc příjemný studentský film, ale já dávám přednost dvěma klasikám - Škola základ života a Cesta do hlubin študákovy duše.(13.12.2010)
-
kinderman
Zkostnatělého, samolibého a povýšeného kantora hraje F.Smolík famózně. Škoda, že aplaus svých studentů získá teprve poté, co přes noc plnou příprav popře svou povahu (pěkná aliterace) a začne před nimi bohapustě debilkovat. Což je druhý extrém. S.Beneš jako jeho mladší kolega se chová o poznání normálněji, češtinářka N.Gollová tuto spíše neveselou veselohru pouze přizdobuje.(22.12.2008)
-
otík
Dobře natočený starší film z tradičního studentského života, kdy je líčen vztah staršího pedantského učitele a jeho třídy, jejíž mladí lidé mají samozřejmě zcela jiné myšlení a vidění světa. Je zde výborně ukázán problém typický snad i dnes pro školství - učí se teorie, ale praxe vypadá úplně jinak. Hudba: Josef Stelibský(16.10.2011)
-
zette
Neni to spatny film, ze stinu Fricovych studentskych filmu ale nikdy nevysel. Je zajimave videt zde, zacinajici herce, jako Hrusinsky, Kemr, Gollova. Na komedii malo humorne a scenar take neni nicim vyjimecny.(29.8.2009)
-
argenson
Jako komedie to u mě příliš neobstálo, mnoho jsem se nenasmál. Jako moralizující agitka o rozdílu mezi školou a praxí je to podané málo přesvědčivě. Nepozastavuji se ani nad věkem herců, s nímž si ostatně prvorepublikoví tvůrci lámali hlavu málokdy ("profesor" Svatopluk Beneš byl jenom o dva roky starší než "student" Rudolf Hrušínský). Zatímco v první polovině filmu jsou některé scény zdlouhavé, emočně vypjatý moment útěku Karla Tomana (Rudolf Hrušínský) je podán příliš zkratkovitě. A proměna profesora Vlka (František Smolík) ze dne na den je tak křečovitá, že v mých očích to ubírá celou jednu hvězdičku. Oživující je tenhle film snad jen v tom, že si můžeme užít Natašu Gollovou v epizodní roli těsně před jejím nákrokem do hlavních rolí.(5.1.2009)
-
Compadre
Zase jedna staročeská naivní komédie :)..vzpomněl jsem si, jak jsem se já učil prodavačem.(4.9.2009)
-
Alf
skoro se nechce uvěřit, kolik tehdejších filmových hvězd se účastnílo tohoto.... dílka....(5.9.2011)
-
mohamedsfinger
Docela povedená studentská komedie, která ale bohužel doplácí na nepříliš dobrý scénář. Ale i tak se člověk docela dobře pobaví a navíc má možnost sledovat herecké začátky Rudolfa Hrušínského, Josefa Kemra a dalších budoucích hvězd.(22.11.2011)
-
Joges
Rok vzniku 1939. Vedle patálií studentského života jsou zde evidentní narážky na protektorát - německou okupaci. Tvůrcové skloubili a zvládli tyto dvě věci znamenitě.(27.1.2012)
-
klúčik
Vydarená komédia, ktorá už vtedy ukázala rozdiel medzi školou a životom. Krásna prehliadka nezabudnuteľných hercov. 60%.(15.10.2010)
-
HawkeyeSaw
Na rozdíl od čistě komediálních studentských filmů z předválečného období, se tento snímek vypořádává s konkrétní otázkou a to způsobem výuky čistě teoretickou formou, podepřenou navíc prvorepublikovým extrémním důrazem na kázeň. Otázka stylu výuky však zůstává stále nadčasovou. Dá se říci, že většina českého školství se ze zde kritizovaných forem výuky dosud nevymanila, a po vzoru výuky zdejšího mladého profesora si mohou asi současní studenti obchodních akademií nechat stále jen zdát.(26.9.2011)
-
HanaM.
Čekala jsem něco na způsob Cesty do hlubin študákovy duše, ale film mě nemile překvapil. Téma, že uřitelé jsou hrozní a nejlepší - pokud možno jedíný způsob vzdělání je praxe. V kontextu tehdejšího (budoucího) zavírání vysokých škol, je tahle myšlenka trochu pobuřující. Pokud film viděl Goebbels, určitě jásal.(23.12.2010)
-
rakovnik
Trampoty studentů na prázdninové praxi. Rozpor mezi "zbytečnými" věcmi nabiflovanými ve škole a "skutečnou" potřebou žáků v práci. Přemýšlel jsem, jestli je téma aktuální, protože mnozí rodiče si myslí, že mají co mluvit do toho, co se děti učí ve škole. Bylo tomu tak i před 70ti lety, je tomu tak i dnes. A došel jsem k závěru, že ve filmu je to 1) zveličeno a 2) chyba byla i ve studentech, kteří školu flákali a 3) dnes je situace nesrovnatelně odlišná. Každopádně, František Smolík byl pan profesor, který měl velikou autoritu a Rudolf Hrušínský byl herec, který již od mládí převyšoval svými schopnostmi ostatní.(21.12.2010)
-
Lennie
Velmi zajímavý film. Líbilo se mi na něm, že na tu dobu, ve které byl natočený, hlásá docela aktuální téma, tedy že ve škole se učí teorii a ne praxi. Mladý Rudolf Hrušínský je tu opravu úžasný, jen mi vadily příliš šroubované rozhovory (ano, vím, že to bylo natočeno v roce 1939, ale ne každý film pro pamětníky působí tak uměle).(30.8.2009)
