DVD & Blu-ray

DVD

Komentáře k zobrazeným filmům

  • Malarkey -
    Lucy (2014)
    **** 19.12.2014

    KONEČNĚ! Konečně mi Luc Besson udělal radost a zase dle jeho feministické filozofie připravil film s hlavní hrdinkou, která se svojí dokonalostí zařadí po boku těch ostatních, co za tu dobu Luc stihl zfilmovat. Jeden zásadní problém Lucy má. A to ten, že má nadpřirozené schopnosti, tudíž se těžce bude srovnávat Johankou s Arku, Brutální Nikitou nebo Matildou. I když i ona má kus z každé, přesto je jedinečná. V rámci filmu samotného nemůžu jinak, než být spokojený tak, jak to jenom s Bessonem v dnešní době může jít. Líbí se mi, jak tady plno lidí nedává ty jeho skoky z akčních scén na ty vysvětlovací, potažmo úplně mimo scény. Mně se to naopak moc líbilo. Besson byl vždycky dobře střelenej.

  • PinokKio -
    Chraň nás od zlého (2014)
    *** 15.12.2014

    Když si pustím horor, tak většinou s cílem nadělat si do gatí. Jenže kde nic lekavého není, tam ani smrt nebere, což znamená, že se na plátně spíš jen kecá o všem ne/možném než dělá nějaké to bububu. Přitom v té všudypřítomné tmě by se krásně bálo ..

  • 3DD!3 -
    Sex Tape (2014)
    * 7.12.2014

    Mizerná je i ta snaha šokovat. Křeč nefungující ani jako reklama na cloud od jabka. S pár průměrnými fóry (pes na běžeckém pásu) se umělohmotná Diazka a pohublý Segel zmůžou jen na podivné a sebeparodické poučení o smyslu rodiny a manželského vztahu. P.S: To tlusté děcko bylo na pěst.

  • Cervenak -
    Želvy Ninja (2014)
    ** 28.11.2014

    Štyria zelení černosi verzus japonský transformer, neopísateľne otravná Megan a odporný vizuál s asi najhnusnejšími trikmi, aké ste kedy videli v letnom hollywoodskom "blockbusteri". Do toho Tyler púšťa recyklát z marveloviek. Uf. Bavila ma len akcia na snehu (napriek ohavnému prevedeniu) a beatbox vo výťahu, zvyšok je totálny grc.

  • Tosim -
    Vinaři (TV seriál) (2014)
    * 20.11.2014

    Stereotypní nesmysl, který má nalákat diváka či potencionálního turistu do určitého kraje, přičemž se tvůrci netají tím, že ho nezobrazují tak, jak vypadá. Logika seriálů made in Česko, tady bohužel v koprodukci s Moravskem. No nic, jdu dát pár piv.

  • KarelR -
    Hercules (2014)
    **** 27.10.2014

    Fakt se divím, že mě to tak bavilo. Možná je to tím, že jsem viděl hutnější rozšířenou verzi, která má k PG-13 vejšplechtu dost daleko, ale Ratner upekl zábavný přímočarý výplach, za který se rozhodně nemusí stydět. Záplavu klišé tu vyvažuje sympatická a soustavně hlaškující banda hrdinů, mezi kterou se kupodivu nikdo neztrácí. A Rock do toho vyloženě dává všechny svaly (srdeční nevyjímaje), což na prodání takhle svižného materiálu v klidu stačí. (7/10)

  • TeeAge -
    Trabantem Jižní Amerikou (2014)
    ***** 5.10.2014

    Z doterajších troch trabantích filmov (2014), ďaleko najlepší kus. Skvelo natočené, zábavná parta zúčastnených, dobrodružná a zároveň vizuálne úchvatná trasa. Rozdelenie na 12 epizód po pól hodine bol vynikajúcim ťahom. Cesta je tak oveľa detailnejšia a zaujímavejšia, dokonca i napínavejšia čakaním na každý ďalší diel. Jednoducho zábavné a inšpirujúce zároveň. Svojím spôsobom vrchol česko-slovensko-polskej seriálovej tvorby v tom najlepšiom slova zmyslu. Ps: Trabant ešte ujde, ale na Jawe? Je zázrak, že ten chlapec nezomrel :D 100% | HD, THX, CZ |

  • Enšpígl -
    Století Miroslava Zikmunda (2014)
    ***** 4.9.2014

    Jako malej kluk jsem se vždycky těšil na léto až pojedu na chalupu do jedný vesnice v jižních Čechách. Pod střechou jsem moc nepobyl, za to venku jsme se s klukama vyblbli. Kradli ovoce ze sadu, chytali na černo ryby, stavěli bunkry, škádlili holky, hráli fotbal a rozbíjeli okna. Bylo celkem jedno jestli svítí sluníčko, prší nebo bylo hnusně, pravda někdy jsem nepřišel domů sám, ale doprovázelo mě bahno a prach, ale hadice se studenou vodou byla v rámci mé spartanské výchovy dostačující řešení. Občas jsem dostal celodenního zaracha, to třeba když jsem domu přišel celej od asfaltu a babička pro naši hru na asfaltéry nenašla dostatečné pochopení. Samozřejmě jsem v chalupě trpěl jako zvíře, ale jen do tý doby, než jsem objevil knihovnu a v ní krásný starý vydání knížek pana Hanzelky a pana Zikmunda. Na tu chvíli, kdy jsem tu knížku poprvé otevřel a uviděl první obrázek nikdy nezapomenu, protože jsem se okamžitě ocitnul v jiným světě. Bylo to krásné živé čtení, po každý kapitole jsem zavřel oči a představoval jsem si v těch dalekých a neznámých zemí sám sebe. Od tý doby kdykoli slyším jméno Hanzelka a Zikmund si mě vybaví tenhle moment, vybaví se mě daleké země a dobrodružství, vybaví se mě ta jiskra v oku babičky, když mě o panu Hanzelkovi a panu Zikmundovi vyprávěla u ohně při opejkání buřtů v teplých letních večerech. Proto když jsem se dověděl, že se na září chystá premiéra dokumentu o panu Zikmundovi, měl jsem v tom, co chci vidět jasno.Aby byl dokument dobrý, musí mít kvalitní téma, informační hodnotu a nesmí nudit. To všechno tento dokument má, jenže Století Miroslava Zikmunda má ještě něco navíc, je děláno z velkou láskou a respektem a to je cítit z každého záběru. Nečekejte žádný dobrodružný cestopis i když záběrům a fotografiím z dalekých končin se nevyhneme (fotografie z vrcholu pyramid jsou neskutečný ). V tomhle dokumentu nám pan Zikmund dává srdce na dlani. Vypráví nám o svém životě, o svém vztahu s panem Hanzelkou, o své rodině, o tom jak se na jeho životě podepsali komouši, samozřejmě i o cestování a deníčkování a vypráví poutavě, a hlavně zcela upřímně. Když se pan Zikmund divá do kamery, tak člověk v jeho očích vidí upřímnost, poctivost, radost i bolest. Některé vyprávění pana Zikmunda je zábavné, jiné dojemné. Petr Horký nedělal tento dokument kvůli svýmu egu, ale aby dal prostor člověku, který si svůj dokument zaslouží. Rovnice H + Z ovlivnila drtivou většinu současných českých cestovatelů, mnoho otevřených dušiček naučila respektu k cizím kulturám a ukazovala nám čechům krásný, pestrý svět v době, kdy nám komouši dopřávali jen nekonečnou šeď fádnosti. Vím, že pan Zikmund můj komentář nikdy nebude číst, protože jeho domeček je plný knížek a krásných obrázků a pro technologickej blevajz v něm není místo, ale i tak. Přeji Vám pan Zikmunde pevný zdraví, spousty důvodu k radosti a moc děkuji za ty krásný chvíle nad vašima knížkama, které mě naučily snít, poznávat, respektovat a díky kterým jsem pochopil, že skutečná hodnota je umět poznat sám sebe a pro takové poznání je cestování ten nejlepší recept.

  • Dudek -
    Expendables: Postradatelní 3 (2014)
    *** 31.8.2014

    Oproti předchozím dílům ve trojce lépe funguje sebeironie a kombinace nostalgického vzpomínání s moderním pojetím žánru. Zapojení nového mladého týmu, ve kterém absentuje jakákoliv charismatická osobnost, zapadá do konceptu rozvinutého ve druhém díle, kdy jsou jednotlivé postavy postradatelných vnímány nikoliv fikční optikou snímků, ale jakožto projekce předchozích rolí protagonistů. Bohužel však zároveň ubírá prostor veteránům. Úsměv na rtech tuhne i u akčních scén, kterým chybí dokonalá přehlednost a stávají se tak spíše nezdařilou sbírkou akčních miniscének, což je posíleno i snahou věnovat prostor postupně všem postavám. Trpí tím bohužel i závěrečná dvacetiminutovka, která by si tak přála být třešínkou na dortu.

  • castor -
    22 Jump Street (2014)
    *** 30.8.2014

    Já nějak nevím, co si o tom všem myslet. 81%? Ale kdeže. Jednička byla vulgární sterilní záležitost. Měla několik slušných míst, solidních slovních obratů a docela dobrou dvojku v podobě tlusťocha Hilla a atleta Tatuma s uměle narušeným vztahem. To je ale asi tak všechno. Dvojka je na tom stejně, kdo u ní pláče smíchy, asi brečí i u dobré večeře. Navíc je jako přes kopírák (záměrně), jen role obou ústředních poldů v přestrojení se trochu obrátily. Děj mi moc neseděl, po zemi jsem se opravdu neválel (je to, přiznejme si, zvláštní pocit, když se člověk dívá na komedii a za celou stopáž se mu třikrát rozkmitá koutek), často jsem měl pocit, že ta nebo ona scéna se dala protkat lepšími vtipy. Vnímám to podobně jako u série Pařba ve Vegas. Ostatní tleskali ve stoje, já se krčil v průměru se třemi hvězdami. Tady mi bylo zase jedno, zda třeba Tatum skočí v další scéně v růžovém outfitu pod vlak!!

  • castor -
    Zloba - Královna černé magie (2014)
    *** 25.8.2014

    Masivní tržby (750 milionů dolarů), tyhle rodinné fantasy kousky od Disneyho holt lákají. Spanilá Šípková Růženka tady nehraje první housle, prostor i obdiv si zaslouží zlá královna. Rohatá Angelina Jolie je skvělou volbou a patří ke klenotům filmu. Stejně jako hromada létajících potvor, skřítků a dalších svítících stvoření. Nádherně vymazlené. Není se čemu divit. Debutující režisér Robert Stromberg stál coby trikař za Avatarem, Alenkou v Říši divů, Pí a jeho životem nebo za Faunovým labyrintem. Tím však výčet pochval naneštěstí bleskurychle končí. Postavy (rozjívené víly mě opravdu neoslovily), jejich vývoj, napětí, gradace děje, neschopnost rozhodnout se, zda přidat narážky a ironické komentáře nebo naopak dětské motivy. Hudba Jamese Newtona Howarda naopak potěší.

  • Enšpígl -
    V oku tornáda (2014)
    **** 6.8.2014

    Když jsem ze začátku viděl v ruce kdejakého hovada v tom městě ruční kameru, tak mě naskočila husí kůže a v přípravě na třaslavou kameru jsem začal po kapsách hledat kinedryl, to jsem ale ještě netušil, že tenhle film je právě o kameře, ale v tom nejlepším slova smyslu. Jasně třeba scény ožralů jsou točený výhradně nepřehledně, jenže o ty ve filmu jde pramálo. Tenhle film je totiž v manželským svazku s tornádem a moc dobře ví jak z diváka udělat svýho milence. Pohledy na blížící se tornáda, znázornění jejich síly (letadlo ) a ničivosti (celkové kompozičně skvěle sdělný nadhledy), záběry z neskutečně geniálních úhlů a ještě geniálnějšího střihu, kdy se nám poměrně rychle prostřídává záběr na celek se záběrem na detail mě totálně dostaly. Filmu docela lehce odpouštím někdy typicky americké proslovy, zdlouhavější začátek, protože když dojde na přírodní akci, tak jsem díky obrazu a zvuku (Dolby Atmos se tady vyplatí víc než kdykoli jindy) zapomínal na bezvětrnou atmosféru kinosálu a intuitivně sebou pocukával při každé tornádí destrukci. Jóóó,to je tak, když člověk čeká digitální sračku a dostane obrazovýho mazlíka.

  • Enšpígl -
    Love song (2013)
    *** 2.7.2014

    V první část příběhu se prolne současnost s blizkou minulostí hlavních hrdinů, což nemám úplně rád, protože to rozmělňuje mou pozornost. Naštěstí se vše poměrně brzy vrátí do normální kolejí a příběh je vyprávěn jen v jedné časové rovině a tou je současnost. Za absolutní dokonalost považuju zachycení přirozeného života New Yorku, jsou to detaily, ale je v nich krása, třeba když Adam sedí s Grettou na schodech, povídají si a před kamerou prochází lidi a "ruší" tak "čistý" záběr na hlavní hrdiny. Další miláčkovej záběr, když Gretta a Dan sedí na lavičce poslouchají hudbu a kamera kouká jejím pohledem, v tu chvíli jsem si připadal jak v sedmdesátkových pohlednicích z NY od Woody Allena. New York tady tepe normálním životem a vůbec nepůsobí filmově. Možná to není hlavní složka filmu, ale mě se tahle "dokumentárnost" hrozně líbila. Jednou z hlavních složek filmu je samozřejmě hudba, texty mě teda dvakrát nebraly, na můj vkus byly až příliš nasládlý, ale některá hudba (jsem absolutní laik) mě chytla, třeba když Dan a Gretta spolu poslouchají "na půl" tu první písničku, ta byla dobrá. Natáčení na veřejných místech bylo dobrý, dialogy taky nepůsobily trapně a pokud jde o Marka s Keirou, mám je rád. Mark tomu filmu vevodí, Keiřin styl trošku nemůžu pochopit, někdy mě přišlo že přehrávala, na druhou stranu s její postavou jsem neměl žádný problém. Největší šok mně způsobila Haliee. Já si jí pamatuju z westernu s Jeffem Bridgesem jako malou holčičku a tady je najednou už solidní bréca. S těma ženskejma je to teda rychlost, jeden večer jim člověk podává do postýlky mončičáčka a druhej večer aby přines kondomy. Jedno ale u Haliee zůstává a to je talent, zase zaválela. Není to vysloveně sladká záležitost, jak by moh název napovídat, dá se to v pohodě ustát i klučíčím okem, vztahy jsou tam udělaný velmi hezky, protože nejsou vysloveny úplně do detailu.

  • Tosim -
    První republika (TV seriál) (2014)
    *** 16.6.2014

    Úplně obyčejný dobový seriál, ve kterém je doba (zatím) do počtu, vyšetřování vraždy bylo relativně napínavé, Markéta Plánková jakoby vypadla z Ordinace, jen nikoho neléčí, herecký talent Jiřího Vyorálka není plně využit a to je zatím asi tak všechno.

  • Gilmour93 -
    Spring Breakers (2012)
    ** 14.3.2014

    Stádo koz, 2 krávy, 1 tele, 1 postřelená husa a cap s image bílého negra Sámera Issy - buďte vítáni na Korineho pop-artové farmě citově vyprázdněných zvířat. Na farmě, kde se potkává Tony Montana s Britney Spears, to jen aby si mládež nemyslela, že „The World Is Yours“ a ruce si mnoucí Harmony mohl říct: „Oops!.. I did it again…“ Beach (či chcete-li Bitch) noir o rozmetání nevinnosti těch, co čerpají znalosti o životě z MTV. Oproštěný od obav z následků jednání, úmyslně zmatečný, rezignující na smysl konání. Impresionistický. Cool. Fandy Muzikálu ze střední na škodolibý lep chytající. A nejen ve své doslovnosti absolutně nezáživný.. P.S.: Fascinuje mě prskání u posledního Refna a přitom když nabídne neony, hypnotizující podmanivost, násilí, Cliffa Martineze, či skryté významy někdo jiný, hned se unešeně otvírá Cristal. Hrozně rád bych se přidal, ale mám pocit, že Korineho experiment s antitezí nikdy nedospěje..

  • Tosim -
    Sněžný drak (TV film) (2013)
    *** 2.1.2014

    Když už se najde pohádka s netradičními, leč známými prvky (aktivní a sympatická princezna, princ se špatnými vlastnostmi, který má něco jako sebereflexivní chování, na televizní poměry vyvedený drak), zkazí ji nelogický závěr, který vyšumí do ztracena a v podstatě i čarodějnický prolog, který chtěl velmi propracovat. Nejlepší zprávou filmu je pak to, že Eugen Sokolovský ml. se v televizní tvorbě rozhodně nepotatil.

  • ajuska -
    Neuvěřitelná dobrodružství … (2012)
    **** 4.5.2013

    Španělé pečlivě vyzobali to, co funguje v hollywoodských animácích - legrační zvířátka, komická vedlejší postavička, jasný padouch a podceňovaný hrdina, který ho nakonec samozřejmě převálcuje. Je to tedy vlastně kopie desítek jiných filmů, ale šlape. Vtipy baví, tempo je svižné a animace příjemná. Na devadesátiminutový oddychový snímek ideální, takže i přes svou neoriginalitu zanechá Tadeo Stones čtyřhvězdičkový dojem.

  • Ainy -
    Simpsonovi (TV seriál) (1989)
    ***** 4.8.2011

    Úžasný, vtipný animovaný seriál hýřící bezbřehou fantazií vtipů, skečů nečekaných komických situací a pro mě neodmyslitelnou samozřejmostí také díky jedinečnému dabingu hlavních postav pana Bedrny a pana Lábuse :-)

  • tron -
    Králova přízeň (2008)
    *** 17.11.2009

    „Ako sa preboha udržíte na koni bez muža?“ – „Ako vy, veličenstvo. Stehnami.“ Scarlett Johanssonová a Natalie Portmanová sú dve talentované šikovné frndy (Scarlett začínala u Redforda, Natalie svojho času odmietla všetky filmové ponuky aby vyštudovala psychológiu), ktoré spoznali slávu od útleho veku. Patria však k tej vzácnej sorte detských hviezdičiek, ktoré už v miniatúrnom veku dobre vedia, čo chcú a čím sú staršie, tým sú lepšie. A už ako deti boli výborné. Bohužiaľ, písať o takýchto zaujímavých osobnostiach je oveľa lepšie, ako písať o priemernej KRÁĽOVEJ PRIAZNI. Vyzerá pekne (výprava, kostýmy, rekvizity) a ani príbeh nie je najhorší (čo je ochotné dievča urobiť pre kráľa a kde končí ochota a začína prostitúcia?). Ale celé je to nudné a nevýrazné, postavy nie sú také dobré, ako ich herecké predstaviteľky a nepresvedčivé mužské výkony (tradične nezáživný Austrálčan Bana, tradične nesympatický Brit Morrissey) tomu tiež veru dvakrát nepomáhajú. Tam, kde končí KRÁĽOVA PRIAZEŇ, začína oveľa lepší historický politický triler KRÁĽOVNÁ ALŽBETA s Cate Blanchettovou a Geoffreym Rushom. P.S. Zaujímavosťou je, že po desiatich rokoch sa na plátne (po ZAKLÍNAČOVI KONÍ) stretáva Scarlett s Kristin Scott Thomasovou (a znova vo vzťahu dcéra matka).

  • Dudek -
    True Blood: Pravá krev (2008)
    **** 30.11.2008

    Alan Ball rozehrává po Six Feet Under další seriálovou partii, tentokrát ovšem na poli horovém, dáli se tak True Blood nazvat. Vcelku chytrá vazba na diváka vám nedá na výběr, buď hned od začátku přistoupíte na jeho hru nebo přejděte raději o dům dál. True Blood ale v žádném případě není přesně takový jak se tváří. Hned zpočátku se dostáváme do stejné pozice jako hlavní hrdinka. O upírech víme, známe pár faktů, ale v podstatě jsme stejně jako ona na nule. Teprve postupem času se dozvídáme více o tomto světě. Poznáváme nové postavy, pronikáme hlouběji do děje a odhalujeme funkčnost univerza, upíří hierarchii apod. Ač se z počátku může zdát, že True Blood bude vystavěn zejména na konfrontaci reálií a mysteriózních vložek, není tomu tak. Tím hlavním jsou tu - díky bohu - postavy, které nepůsobí strojopisně ale žijí si svým vlastním životem. Musím přiznat, že hodně věcí mě štvalo, ale vzhledem k zajímavému příběhu (a zejména hrdinům) jsem se je naučil postupem času ignorovat. Teď už zbývá jen doufat, že True Blood tu s námi ještě nějakou dobu zůstane, neboť Alan Ball rozehrál tuhle partii opravdu zajímavým způsobem. Oblíbenost jednotlivých sezón: S04, S03, S01, S02

  • AngelAngie -
    Bill (2007)
    **** 1.7.2008

    Nemůžu si pomoct, ale herci v tomhle filmu mi přišli absolutně odlišníí, jak v jakýkoliv svých jiných rolích .. Aaron byl pro mě vždycky výbornej herec s úžasným vzhledem, ale tady mě neskutečně potěšil, nikdy jsem ho neviděla v takové roli, v roli, kde se snad pořád tváří jako malé nevinné mimino a přitom hraje obtloustlého manžela, kterému manželka zahýbá s TV hvězdou. Jess mi přišla opět sexy, ale opět víc a víc sexy a svým vzhledem pro mě zde překonala i do té doby nepřekonatelnou scénu na jevišti v Sin City. Prostě skvělej film, kterej stojí na Aaronovi a i když možná tenhle šálek čaje všem chutnat nebude, u mě boduje na celé čáře. // A ještě musím dodat, že scéna ve stanu, kdy hráIi Royksopp mě dostala .. a to jak výběrem písně, tak tancem Jessicy. No a Timothy Olyphant taky úúúúžasný! :)

  • sportovec -
    Škola základ života! (1938)
    ***** 27.8.2007

    Druhý komediální vrchol své doby se od sesterské CESTY DO HLUBIN ŠTUDÁKOVY DUŠE odlišuje zacílenějším záběrem stále komediálního a převážně humorně strukturovaného pohledu. Součástí tohoto zaměření je až satiricky nadsazovaný pohled na světla a stíny tehdejšího školství, které bylo a zůstává na absolutním vrcholu vývoje dosavadní dvousetleté historie i současnosti našich moderních vzdělávacích systémů a zařízení. Přesně se tu zrcadlí generační spektrum doby: zbytky monarchie, střední generace i dychtivé mládí Masarykovy a Benešovy republiky včetně bohatého mimoškolského života se vzájemně se prolínající vlasteneckou a rodící se konzumní tendencí v zrání těch nejmladších. V druhorepublikovém kontextu data své premiéry má film až jinotajný vlastenecký ráz nehynoucí naděje na návrat právě ztrácené svobody národní i státní. O režii, scénáři i námětu platí totéž co v případě CESTY. Superlativy jsou - a nemohou nebýt - základní součástí tohoto hodnocení. Jako agitační vnímatelný závěrečný "běh pokroku a mládí" Novotného a Gabrielové (tondy a Máni) je dobově míněn naopak jako výraz nadějí na účinnou obranu a ubránění První republiky. Řetěz až kabaretně působících scén a zliovělých výroků, obsažený ve filmu, je určitě tím nejlepším, co bylo možné dostat ze stejnojmenné Žákovy literární předlohy. Vážné se nemusí - umí-li se to - nutně potýkat s až rozverně veselým. Naopak. Poučení získané snad až neutuchajícím smíchem čas od času přerušovaným nezastíraně vážným, hloubavým zamyšlením, bývá trvalejší kovu. Smích je totiž nejlepší učitel a současně ten nejhladivější pedagog-utěšitel.

  • Psema -
    Záhada hlavolamu (1993)
    *** 1.6.2007

    Dětská láska, která po letech krutě zrezla. Otravní (ne)herci, kteří drtí hlášky jako kdyby nevěděli, co je timing a herectví vůbec. Příběhově dosti chudé, naštěstí však dobře natočené. Některé záběry ve Stínadlech mrazí, i když jsou to pouze panoramata, a to už se dnes v českém rybníčku nevidí.

  • Tosim -
    Cesta do hlubin študákovy duše (1939)
    ***** 20.5.2003

    Narozdíl od Školy má tento snímek i výrazně sociální náboj nejen v osudech Matulky, který se bojí na zkoušku (protože přirozeně nemá ještě všechno prostudováno ;-) ale hlavně v hudebně nadaném studentovi v podání Rudolfa Hrušínského, jenž odejde z domova jen kvůli své milované hudbě. Nezapomenutelné jsou scény se čtením pod lavicí a František Kreuzmann nemá tak zápornou roli...je tady docela sympatický :-)