Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zdanlivo bezruký vrhač nožov Alonzo používa svoje nohy pri cirkusovom čísle vrhania nožov okolo Estrellity. Estrellitu obťažuje Zanzi, tak ho Alonzo zavraždí (rukami). Estrellita má panický strach z mužských rúk, tak sa zamiluje do bezrukého Alonza. No aby ho neodhalila, zamilovaný Alonzo podstúpi amputáciu svojich rúk. Medzitým Malabar vylieči Estrellitu z jej strachu z mužských rúk a chystajú spolu svadbu. Keď to oznámia Alonzovi, ten sa rozhodne Malabara zabiť počas cirkusového vystúpenia. (matriosa)

(více)

Recenze (47)

Oskar 

všechny recenze uživatele

Přiznejme si, že vzásadě existuje trojí přístup k hodnocení němých filmů. Jeden typ diváků pokrytecky pokyvuje hlavami nad jeho průkopnictvím, i s vědomím, že bylo překonáno dekádami dalších modifikací a přirozenou evolucí vývoje této formy vyprávění, kterou si není možné odmyslet. Divák tohoto typu hodnotí zpravidla ve škále od čtyř do pěti hvězdiček a nejasně žvatlá cosi o klasice. Druhým typem je divák, který takto vytvořenému vysokému kreditu filmu uvěří, ale neztratí soudnost. Pokouší se vybalancovat dilema mezi odpadem a pěti hvězdičkami neutrálně prostředním hodnocením a k smrti se bojí říci nahlas "král je nahý". Třetí typ je divák cynik, kterého průkopnické zásluhy z roku 1920 nedojímají, film ho nudí a otevřeně to přizná, načež je prvními dvěma typy stigmatizován jako negramotný buran a za všeobecného posměchu vyobcován ze slušné společnosti filmových znalců. Součet toho všeho způsobuje distanci čtvrtého, nejčastějšího typu diváka, který se na němé filmy prostě ze zásady nedívá a na jejich příznivce pohlíží jako na blázny, kteří škrábou pazourkem na zeď Altamiry, když mohou použít elektronický diář. Právě na čtvrtý typ, pro který mám relativně největší pochopení, apeluji, aby se na Alonza podíval. Neručím za původní, delší verzi, kterou jsem neviděl. Ale kratší verze s dodatečnou hudbou z roku 1997 je senzační. Nemá hluchá místa, která by mě nutila jít pod pět hvězdiček. Děj od začátku do konce směřuje jasně kupředu, bez odboček a polopatismů. S jistotou klade za sebe záběry, v nichž je vždycky nějaká nová informace a v neposlední řadě disponuje znamenitým hereckým výkonem Lona Chaneyho. Kdyby film věnoval víc pozornosti vedlejším postavám Alonzovy vyvolené a jeho soka, chtě nechtě bych musel jejich kreace s tou Chaneyho srovnávat a vyhodnotit jako horší. Ale v této formě mi jejich typizované šablony "naivka a chvastoun" připadají namístě a dokonce se dají chápat jako (možná nezáměrný) dramaturgický tah. Joan Crawford je ztepilá žena, která si klidně může dovolit chovat se jako pipka a rytmicky střídat stereotypy "zranitelná kráska v nesnázích" a "silná všem navzdory". Představitel krotitele může donekonečna v exhibičních pózách pumpovat svaly a bodrým smíchem cenit všech 78 dokonalých zubů. Protože to jsou postavy, které disponují fyzickými výhodami, které je předurčují prostě přijmout sociální roli, jakou si sami vyberou nebo jakou jim osud zchystá. To posiluje divácký zájem o Alonza, který je proti nim ošklivý, o generaci starší, znetvořený a proto má a vždycky měl v životě jinou startovní pozici. Chaneyho empatické a na němou éru nevídaně střídmé podání "bezrukého" vrhače nožů mu zajišťuje sympatie i přesto, že jde o zápornou postavu a bylo by snadné zahrát ji jako groteskní esenci zla s krhavým zrakem. Takže bravo. Film byl dlouhou dobu považován za ztracený. Po mnoha desítkách let byl objeven v jakémsi francouzském filmovém archivu, mezi mnoha neidentifikovanými celuloidovými pásy popsanými jako L´Inconnu (Neznámý), což byl k jeho smůle tamní distribuční název. :-) Ale když už existuje, byl zrestaurován a opatřen skvělou dramatickou hudbou, dejte mu šanci. 100% () (méně) (více)

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Ty vole, ty seš eskamotér (díky panu Poláškovi za inspiraci). ___ Je děsivé (a v tom hledejte onen horror, přátelé!), kterak rychle se může neopětovaná láska (resp. nenaplněná touha) proměnit v - šílenstvím hnanou - nenávist až za hrob. Sledovat Alonza Lona Chaneyho (možná jeho životní role?) je výbornou příležitosti ohmatávat (sic!) konkrétní příčiny a konkrétní důsledky tohoto fenoménu. Inu, stojí se za to vracet i k bezmála sto let starým filmům. 75 % ()

Reklama

liquido26 

všechny recenze uživatele

Veliká škoda, ze jsem viděl jenom padesátiminutovou verzi. Mohlo to být klidně o něco delší, protože příběh byl hodně zajímavý. Alonzo mohl být více propracovaný, ale ta ironie osudu byla skvělá. Poprvé jsem viděl Lona Chaneyho bez make-upu a byl to nejenom mistr masek, ale taky mistr výrazu. No a na konci se mi úplně tajil dech. ()

liborek_ 

všechny recenze uživatele

Alonzo rozhodně nepatří mezi nejlepší němé filmy. Spíš je to průměr. Je to prostě takové "roztomilé" komornější drama s přímočarou zápletkou a na rok 1927, kdy němá éra dosahovala vrcholu, celkem nezajímavým zpracováním (srovnej např. s filmy jako Metropolis, Napoleon, Východ slunce nebo Deset dní, které otřásly světem, jež vznikly ve stejném roce). Co však činí mé hodnocení nadprůměrným, je dodatečný soundtrack Alloy Orchestra, který filmu dodává zcela nový rozměr a činí ho zajímavějším a troufám si říct lepším. Vlastně díky němu už pro mě tento film ztratil status "němý", poněvadž hudba a ruchy, které Alloy Orchestra dodal, zcela narušil moje obvyklé vnímání němých filmů. Okamžitě jsem si vzpomněl na slova hlavní postavy filmu Irma Vep Reného Vidala (kterého hrál Jean-Pierre Léaud): "I'll stop the piano. That makes me nervous. I like SILENCE in silent movie." Zde kvalita soundtracku přebila kvalitu filmu :-) Nicméně Tod Browning se nezapře. Tématicky i zpracováním je Alonzo nepřehlédnutelný předchůdce již mluvených Zrůd. To je však už zase jiná kapitola... Každopádně děkujeme Henrimu Langloisovi za objevení :-) ()

Webb 

všechny recenze uživatele

Možná nejvíce podceňovaný a zároveň nejlepší film Toda Browninga. Mistrovské psychologické a psychosexuální drama s různými zvraty a nezapomenutelnými postavami. [8,5/10] (MGM) (Němý čb. /// Scénář: Tod Browning, Waldemar Young /// Kamera: Merritt B. Gerstad) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()

Galerie (35)

Zajímavosti (4)

  • Režisér Tod Browning se v příběhu filmu volně inspiroval na základě skutečné události, konkrétně na své zkušenosti z doby, kdy ještě pracoval v cirkusu. Jeden muž se tehdy vydával za akrobata, aby se vyhnul policii. (JayZak)
  • Lon Chaney měl pro některé scény dubléra - doopravdy bezrukého Petera Dismukiho, který dubloval zejména scény kouření cigaret či hraní na kytaru pomocí nohou. (JayZak)

Reklama

Reklama