Odvážní se nevzdávají

Již při začátku, první čeho si všimneme je tíživá hudba, podrhnutá rockovou kytarovou linkou, která jako by navozovala pocit westernu. Příběh se však odehrává v Rumunsku v 17. století a hlavní hrdinové nejsou žádní prospektoři či kovbojové, ale navrátilci z války proti Turkům. Rovněž zaujme kamera, která z filmu dělá pestrou podívanou. V roli jednoho z vojáků poznáme hrdinu z easternových titulů o bratrech Transylváncích (Ilarion Ciobanu). Ten v celém ději figuruje jako svědomí celé družiny. Vůdce této družiny (sám Sergiu Nicolaescu) strhávající na sebe pozornost svým až korzárským výkonem, je zase plný hladu, který získal za války, a tak chce začít konečně žít sám za sebe. Peripetie s Turky, které vyvrcholí závěrečnou bouchací bitvou na hradě, a šlechtické prostředí, lemují celý děj do oné doby. Ten by se však scénaristicky dal zasadit do doby jakékoliv. (18.10.2015)

Jeden z mnoha kultovních filmů obdivovaného i nenáviděného Sergia Nicolaesca, vyprávějící o hrsce statečných vojáků, vracejících se do vlasti, se zástavou milovaného Michala Chrabrého, samozřejmě se jejich cesta neobejde bez srážek s rakouskými, hlavně však tureckými nepřáteli. Tenhle, nebo jemu podobný film prostě vzniknout musel, opakovala se totiž situace, jako u nás po natočení Markéty Lazarové, pro megalomanskou Poslední křížovou výpravu, bylo vyrobeno přehršle kostýmů, rekvizit a pod., no a když už je jednou rumuni vyrobili, tak na ně nenechají sedat prach ve filmových skladech, navíc koho jiného pověřit natočením dalšího hrdinského bijáku, než Nicolaesca, přítel Titus Popovici napsal knihu, Sergia podle ní poprvé sám napsal scénář, obklopil se osvědčenými spolupracovníky, takže zde opět vidíme Amzu Peleu, tentokrát nikoliv jako statečného vůdce svého lidu, ale jako komickou postavu, lehce psychózou stiženého Iona Besoiua a nakonec Sergia Nicolaesca jako kapitán Andreje, je sice uveden v titulcích jako čtvrtý, ale žádný divák nezůstane napochybách, kdože je ta hlavní postava. O hudbu se zase postaral Tiberiu Olah, na pomoc mu byla přidělena kultovní rumunská skupina Phoenix a msím říct, jeich hudba je mnohem zajímavější, Olahova symfonická hudba není moc zajímavá, navíc častokráte recykluje motivy z již zmiňované Poslední křížové výpravy, ať již jde o motivy turecké, tak i o chórový motiv Michala, dokonce pár záběrů je do filmu vloženo, to když Besoiua prožívá noční můru a vidí Michala, jak pouze v košili vede své věrné šiky kupředu, což může působit i trochu komicky, pokud přihlédneme k obsazení, naštěstí jde o záběry, kdy mu není pořádně vidět do tváře. Dále musím pochválit kameramana, který kvalitně nasnímal krásné exteriéry, jmenovitě pak hradní zříceninu, kde proběhně závěrečná bitva. Český překlad názvu je poznovu trochu volnější, avšak tentokráte velice trefný, poněvadž, odvážní se nevzdávají, hlavně když mezi nimi je Velký Sergiu Nicolaescu. (22.04.2008)

Taký "eastern" Made in Roumania, ktorý určite stojí za pozornosť. Príjený hudobný motív, dobrodružná cesta na koňoch, súboje - tie boli zvládnuté výborne. Možno dejová línia nie až taká výrazná, čiastočne to vynahradzujú herecké výkony a sympatické postavy a na moje mierne prekvapenie aj veľmi dobré remeselné spracovanie. Hodnotenie: 75% (18.12.2013)

Snímek Odvážní se nevzdávají sice z hlediska dějové posloupnosti navazuje na dva díly Poslední křížové výpravy, ale pokud jde o vyprávěný příběh, může fungovat i samostatně. Jde totiž o poměrně univerzální a snadno pochopitelné putování roztroušených vojáků vracejících se do své vlasti a toužících po znovunalezení nacionální soudržnosti a identity. Film už ale mnohem méně funguje jako velkolepá podívaná, protože velké bitvy minulosti byly vybojovány a zbývají pouze drobnější šarvátky, které se navíc opírají i o určitou dávku komičnosti. Ze sledování vytrhává i poněkud ahistorický soundtrack, který zvolenými nástroji vůbec neodpovídá středověké Evropě, ale svým rockovým/syntezátorovým nádechem spíše připomíná postmoderní westerny. Celková skromnost ve stylu „pracujeme s čím můžeme“ se nakonec zrcadlí i v závěrečné obraně tvrze, kde kapitán Andrej (opět sám Sergiu Nicolaescu) ošálí armádu nepřítele pomocí několika triků. (19.01.2013)

Dobrý historický film od známeho režiséra Sergia Nicoalesca.Nie je to síce ako Mihail Vitezaul,ale to bol veľkofilm známy po celom svete.Avšak ani tento film nie je na rumunské komunistické pomery vôbec zlý.Dej je v roku 1611,len 12 rokov po smrti Mihaila Vitezaula,zakladateľa moderného rumunského štátu zjednotením historických provincii Moldavska,Valašska a Sedmohradska.Skupina vojakov pod vedením kapitána Andreia putuje domov po stredovekej Európe,pod vlajkou Mihaila Vitezaula.Oblečený sú síce samá handra,ale majú veľký sen,vybudovať veľkú armádu,a tak splniť nielen svoj sen,ale zároveň aj sen teraz už mŕtveho Mihaila Vitezaula.Veľmi zvláštne pôsobí aj hudba,nezvyklá v takýchto filmoch.Je to progresívna folkrocková skupina Phoenix.Nadpriemerný historický film. (10.02.2010)