Ten, který láme kosti opět bojuje

Chcete vidět opravdové (=přímé) pokračování Drunken Mastera? Titulek Dance of the Drunken Mantis v anglické verzi hrdě hlásá Drunken Master, part 2 a děj se opravdu odehrává bezprostředně po událostech prvního dílu, třetí film ve stejných lokacích se však Pingovi nepovedl tak moc jako ty předešlé. Hlavním hrdinou je opět mladík, který příliš neovládá bojová umění, tentokrát je to po vzoru Školy Hada (té se Drunken Mantis podobá mnohem víc než Drunken Masterovi) ukázkový loser, navíc nevlastní syn tuláka Sama, mistra opilého stylu z prvního filmu. Ten se po letech konečně vrací domů a syna potká na tržnici, dokonce se s ním, kvůli drobnému omylu i popere. Jaké je jeho překvapení, když zjistí, že tenhle nezdárník je jeho syn. To však není jediná novinka, která ho čeká. Ze severu Číny se k němu vydal Rubber Legs (Gumové nohy), mistr severního opilého stylu, navíc zkombinovaného se stylem kudlanky. Už ho nebaví jak lidé pořád mluví o Samově neporazitelnosti a na něho se zapomíná. Duel je na obzoru... Drunken Mantis je samé překvapení. Jelikož Jackie se vydal budovat svou vlastní slávu, zůstal Pingovi jen jeho otec (Sam) a Hwang Jang Lee (opět jako záporák - Rubberlegs). Další známou tváří je ještě Samova žena (tetička se kterou se Jackie v jedničce střetl na tržišti), ale zbytek se musel doplnit z "rodinných zdrojů", takže Foggyho, Samova adoptivního syna, hraje Yuen Shun-Yee (Samův pravý syn, jeden z Pingových bratrů), kdo má dobré oči, všimne si ještě mladého Coreyho Yuena v roli Hwang Jang Leeova žáka... Mnohé jistě překvapí vážnější atmosféra snímku, ne že by tu nebyly neustále pokusy o gagy (je to zřejmě Jackieho absencí, ale většina humoru vyznívá příliš nuceně a to navzdory faktu, že Yuen Shun-Yee se opravdu hodně snaží a v porovnání s jeho pozdějšími rolemi je tohle neuvěřitelný odklon ;), ale na povrch vyplouvá Samovo stáří, jeho přehnaná pýcha na svůj vlastní styl a staříkovo nazírání na adoptovaného syna, kterého nechce učit ani uznat za svého, přidává další hořkou příchuť. Sam se naštěstí pořád hýbe jako třicetiletý artista, takže když Ping přestane laborovat s žánrovými poměry, je na co koukat. Tedy občas, jakkoliv se Ping snaží vpašovat do příběhu trochu dramatu, akční scény v podání Samovy ženy jsou old school až to bolí - pomalé fázování nezachrání ani kreativní choreo, v tomhle ohledu film dostává životadárnou injekci až ve chvíli, kdy se na scéně objeví Hwang Jang Lee. Jeho souboj se Samem (který Sam prohraje) je vrcholem filmu (i když jsme teprve ve druhé třetině!) a nepřekoná ho ani finální duel Samova syna s Rubberlegsem. Ptáte se kde je trénink? Nebojte se, dočkáte se... překvapivě se ale nebude vyučovat opilý box, ten už dovedl k dokonalosti Rubberlegs. Foggy (Samův syn) potká kdesi na pastvině (no jo no, holt rozpočty byly tehdy maximálně úsporné) na smrt nemocného mistra, jenž ho naučí "chcípácké kung-fu". Jeho hlavní silou jsou páky, lámačky a bloky a nemusíte u toho být opilí (což je ostatně jedna z výhod Rubberlegsovy kudlanky, i když je opilá, nemusí se při ní tolik chlastat). Přes všechnu snahu (Hwang Jang Lee kope jako o život) však finále nedosahuje kvality hospodské scény (chytřejší kombinace, rozumnější vývoj - finále se nese v klasickém stylu... dávám přes hubu, dostávám přes hubu, naštvu se a ukončím to ;). V porovnání s Drunken Masterem však Kudlanka povážlivě ztrácí - Ping ještě tehdy neměl tolik zkušeností, aby do filmu bez problémů zakomponoval onu dramatickou stránku a většinou se tak dělo na úkor humoru, výmluvným příkladem je malé cameo Deana Sheka coby bankéře, ve scéně která aspiruje na nejnudnější okamžik sedmdesátých let. Ano, přeháním, ale vyjma soubojů a Samových slovních exhibic tu není na co koukat a první polovina filmu je hoooodně rozvláčná, film navíc jen rozvíjí osvědčený koncept a "chcípácké kung-fu" není ani zdaleka tak propracované jako opilý box. Dance of the Drunken Mantis je solidní nášup pro milovníky old schoolů a opilého boxu, Yuen Woo-Ping ale natočil i mnohem lepší filmy a pokud tenhle přeskočíte, u posledního soudu vám to nikdo vyčítat nebude. 50% (21.04.2017) (méně) (více)