Je to film sestávající ze šesti povídek, které většinou černě humornou, ironickou, mnohdy i trpce hořkou formou vyprávějí o jednom dávném prokletí, lidské nevěře, podivných úchylkách, nečekaném zázraku i pokryteckém odpuštění. Mají svou vlastní vypointovanou stavbu, specifickou atmosféru i způsob zpracování, a přesto jedna druhé předává motivy vzájemně spolu komunikující a pozorující tytéž věci z různých úhlů. (oficiální text distributora)
Jeden z nejoriginálnějších českých filmů, který po boku "Marečku, podejte mi pero" spolehlivě táhne žebříček na kultovní hlášky nejbohatších českých filmů posledních deseti let. Petr Zelenka kombinuje úžasně vytříbený humor se zdánlivě poklidným tempem (které je ve skutečnosti smrtonosně inteligentní) a tvoří třpytivou mozaiku na jakýkoliv zimní i jiný večer. Plivanec mistra Hrušínského mi zůstane v paměti zaryt navždy...
"To neřeš" je samozřejmě už dávno kultovní záležitost, film je krásně provázaný, i když v některých momentech trochu absurdní. Nejvíc se mi líbila povídka s Evou Holubovou a Rudolfem Hrušínským, protože tihle dva dokáží ve filmech divy a právěz z jejich úst zaznělo největší množství těch kultovních hlášek (vlastně všechny).
Nejvíc se mi líbila provázanost jednotlivých povídek. Všechno souvisí se vším a tak je to i v tomhle filmu. Než jsem ten snímek viděl, pociťoval jsem k Petru Zelenkovi jistou nedůvěru, ale byla mi bohatě vynahrazena :-)
Kromě už zmíněné hlášky "To neřeš, po tom nepátrej" mi zalezla za nehty ještě "Neživíš, tak nepřepínej". Ale vlastně mi za ně zalezl celý tenhle vychytaný film, nejen díky své geniální provázanosti a překvapivými vyústěními povídek, ale hlavně tím, že je to prostě "tak trochu jiný" film. Z celého zpracování vyzařuje skutečná tvůrčí invence a inteligence, kterou je asi Petr Zelenka nadán měrou takovou, že by jí kus mohl věnovat některému "chudšímu" kolegovi, a ještě pořád by mu zbylo na natočení dalších filmových perel. Z hereckých výkonů bych vyzdvihl "knoflíkáře" Bořivoje Navrátila a "letce" Jiřího Kodeta. Jejich povídka o lidských úchylkách je prostě dokonalá.
Šest povídek, které natočil Petr Zelenka a všechny dohromady je nazval Knoflíkáři, má jednu obrovskou smůlu. Nevyrovnanost. Zatímco jsem se smál a bavil při proklínání počasí v japonském městečku naprosto jsem se nechytal u dalších povídek. Pak se objevil Rudolf Hrušinský mladší a začal plivat na vlak a Eva Holubová začala z rukávu vytahovat hlášky typu:"Neživíš, nepřepínej!". Film má silné a slabé okamžiky a jeho nevyrovnanost ho poráží. Rozhodoval jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami, ale slabých chvilek bylo příliš na to, aby se film mohl řadit do třídy 4*.
"Slyšela jsem, že japonština nemá nadávky."
"Ne tak docela. Ale je pravda, že některé výrazy nemají."
"Jaké třeba?"
"Třeba ´kurva´."
Nadprůměrná černá komedie, oslavující lidskou jedinečnost. Herci podávají brilantní výkony na malém prostoru, film se na české poměry zcela výjimečně nezabývá politikou a odehrává se v univerzální současnosti. Perla české kinematografie devadesátých let.
Konečne Český film čo má aj niečo do seba a ponúka konštruktívny sled príbehových poviedok zo štipkou humoru a ľudskej satiry na zamyslenie. Tak trochu je škoda, že všetky poviedky nemajú približne rovnakú hĺbku, pri niektorých to bolo o niečo poslabšie ale stále to malo čo priniesť, ináč v každom prípade sa jedná o moc zaujímavý film na to čo sme zvyknutý "prejedení " z našej kinematografie.
/75%/
