Byl jednou jeden král...

Milena Dvorská, tehdy studentka zdravotní školy v Prostějově, v době nátáčení, které trvalo skoro tři čtvrtě roku, bylela v Praze v podnájmu, ale taky u samotného J.Wericha, protože neměla kde bydlet a on za ní v jejich 15 letech cítil odpovědnost. (cariada)

Scéna kdy se musí Maruška (Milena Dvorská) líbat s rybářem (Vladimír Ráž) se musela točit na desetkrát, jelikož 15letá Milena nevěděla jak se to dělá a hrozně se styděla. I Vladimír Ráž už byl z toho rozmrzelý. (cariada)

Chyba ve filmu: Když se Já první topí v bažině, tak je namočen jenom po pás. Jakmile "najde pevnou půdu pod nohama", tak je jeho oblečení po pás od bahna. Ale v další scéně je od bahna až po krk. (Aknah)

Naposledy ve filmu vidíme herce Josefa Bělského. (M.B)

Kamenný most, ze kterého se sype sůl, se nachází u Staré hlíny na Třeboňsku. Rybník na konci filmu se nachází nedaleko Jindřichova Hradce v Otíně a jmenuje se Otínský rybník. Dalšími lokacemi, kde natáčení probíhalo, byly Jevany, Lesany a Třebon. (M.B)

První a zároveň poslední barevný film vlasty Buriana. (Hejtmy)

Film se natáčel tři čtvrtě roku. (Hejtmy)

Během natáčení měl Vladimíř Ráž (Rybář) zlomenou ruku, kterou mu chránila nenápadná dlaha tělové barvy. Paži proto nesměl namáhat, a tak ve chvíli, kdy měl podle scénáře nést Milenu Dvorskou (Maruška) srkze bažinu v náručí, bylo nutné improvizovat. Neosvědčilo se vést herečku na upraveném kole, ani ji za pomoci ostatních členů štábu nést na kládě s připevněným sedátkem. Řešení vzniklé situace vymyslel až jeden z přítomných řidičů. Nabídl se, že půjde bažinou po čtyřech a Milena Dvorská se o něj bude opírat. Scénu, ve které je proto Vladimír Ráž vidět jen od pasu nahoru, se tak podařilo natočit bez ujmy na zdraví. (Zephyr01)

Kostýmy sú dielom Bohumila Sochora, ktorý ich štylizoval do obdobia renesancie. Pre svoju historickú hodnotu sú zaradené do kultúrneho dedičstva českého národa pod ochranou Ministerstva kultúry ČR (podobne ako kostýmy Jiřího Trnku do filmu Cisárov pekár - Pekárov cisár). (krasomama)

Původně měl hrát krále František Smolík, ale pro úspěch filmu Císařův pekař - Pekařův císař (1951) byl obsazen Jan Werich. (M.B)

Scéna královské vaření byla natočena na poprvé. (M.B)

Obraz, se kterým král (Jan Werich) rozmlouvá, byl namalován podle fotografie Mileny Dvorské. Je tak možné všimnou si podoby. (M.B)

Miroslavu Horníčkovi byla v souvislosti s filmem položena otázka, jak je možné, že hraje krásného prince. Herec však odpověděl: “Když může Kopecký hrát chytrého prince...“ (Terva)