Reklama

Reklama

ČSFD projekce Kaskadér

Podrobné vyhledávání

Dovolená s Andělem

  • Československo Dovolenka s Andělom (více)
všechny plakáty
více
65%
Hodnocení a fanklub
Komedie
Československo, 1952, 76 min

Obsahy(1)

Přísný a věčně nespokojený bručoun dostane poukaz na letní rekreaci ROH. Nejprve ho odmítne, ale nakonec se přece jen rozhodne poukazu využít a strávit čtrnáct dnů v odborářské zotavovně Jezerka spolu s dalšími zasloužilými pracovníky. Děj úsměvného příběhu, kde se vše točí nejen kolem Andělovy nechuti ke všem a všemu, zejména pak k jakýmkoli společenským zábavám rekreantů, ale také rekonstrukce dětské školky, do níž se rekreanti tajně pustí, aby pomohli zoufalé paní učitelce a dětičkám bez střechy nad hlavou, jistě není třeba blíže představovat. Vždyť podle výsledků ankety Hrdina filmového úsměvu se revizor Anděl v podání Jaroslava Marvana stal nejoblíbenější a neúspěšnější postavou v historii české filmové komedie. (oficiální text distributora)

(více)

Zajímavosti (41)

  • Pavlátova žena (Jana Dítětová) prokazuje, že dopis není od milence, ale že obsahuje potravinové lístky. Za druhé světové války byly v Protektorátu Čechy a Morava od 2. října 1939 zavedeny potravinové lístky, v prosinci 1939 pak i poukázky na textil a obuv. V Československu přídělový systém přetrval až do 31. května 1953, zrušen byl současně s provedením měnové reformy, tedy rok po skončení filmu. (sator)
  • Rekreanti nechají škodolibě zahrát v rozhlase Andělovi (Jaroslav Marvan) skladbu „Starý bručoun“. Skladbu složil Julius Fučík, český hudební skladatel a kapelník vojenských hudeb a strýc novináře Juliuse Fučíka. (sator)
  • „Když bude pršet, děti mohou do hospody, je tam velký sál,“ říká předsedkyně MNV (Anna Kadeřábková). Montér (Josef Pehr) odpovídá: „Copak děti patří ho hospody?“ Ale objekt, ve kterém je školka, nese na fasádě paradoxně velký nápis „Hostinec“. (sator)
  • "Zotavovna Jezerka" se stala dějištěm natáčení již v roce 1940, kdy zde byl natočen film Dva týdny štěstí (1940). (artcha)
  • Rybník, který se ve snímku objeví, nese název Hamerský, zřícenina jsou pak trosky hradu Jestřebí. Dále natáčení probíhalo v Říčanech, scény se zotavovnou pak v nedalekých Jevanech. Scény v dětském útulku, hospodě a pokoje v zotavovně byly filmovány ve studiu, patrné jsou namalované kulisy za okny. (M.B)
  • Film u nás vidělo v kinech přes 4 milionů diváků. Jedním z nejnavštěvovanějších se stal i v Maďarsku. (cariada)
  • Film byl natočen za 45 dní. (cariada)
  • Jaroslav Marvan roli nejdřív odmítl, aniž dočetl scénář. Nelíbilo se mu, že každý předem ví, co jeho postava bude dělat, že se mu nedává předloha, jenom jedno z mnoha přestrojení. Ustoupil až když mu Bořivoj Zeman tvrdil, že s jeho postavou bude natočen filmový seriál (bylo to jen režisérovo tajné přání). (cariada)
  • Baník Štefan Palko z Banské Bystrice (František Dibarbora) povedal, že pracuje v jednej partii v Ostrave v bani Hlubina. V rámci útlmového programu ťažby uhlia v Ostravsko-karvinskom revíre bol 30.6.1991 vyvezený posledný vozík s uhlím a činnosť bane Hlubina definitívne ukončená 30.6.1992. Dňa 22.10.1993 bola ťažná veža a centrálne povrchové objekty vyhlásené kultúrnou pamiatkou a v roku 2002 vyhlásené národnou kultúrnou pamiatkou Českej republiky. (Raccoon.city)
  • Marienka Vaněčková (Stanislava Seimlová) si dala do rozhlasu zahrať pieseň "Vyznání" a Jeřábek (Josef Hlinomaz) si dal zahrať polku s názvom "Tečka za láskou", ktorú zaspieval František Kokejl, ktorý vo filme stvárnil baníka z Ostravy menom Joséfek Babica. František Kokejl bol operný spevák, a tak mu zaspievať túto skladbu nerobilo problém. Obe skladby zložil pre film Dalibor C. Vačkář a pridal ešte na tú dobu typickú proletársku pieseň "Krásné je žít". Pieseň "Vyznání" vznikla len pre potreby filmu. Text piesne napísali Jaroslav Mottl, Josef Neuberg a František Vlček. (Raccoon.city)
  • Motorový čln na jazere s označením P13347, ktorý opravil údržbár Václav Mašek (Josef Pehr), mal meno DELFIN. (Raccoon.city)
  • Elektrotechnik Jeřábek (Josef Hlinomaz) povedal, že pracuje v Kolínskej Elektre. Kolínska Elektra bol zastaralý názov závodu Tesla Kolín, kde sa vyrábali rádioprijímače. (Raccoon.city)
  • V zotavovni Jezerka môžeme vidieť na pozadí pódia v jedálni, kde sa stravovali rekreanti, aj zarámovaný portrét Josifa Vissarionoviča Stalina. Film mal premiéru 3.4.1953, a to už bol Stalin skoro mesiac po smrti. (Raccoon.city)
  • Na recepcii zotavovni Jezerka môžeme vidieť plagát, ktorý vyzýva: "Učme se ruštinu". (Raccoon.city)
  • V celom filme nezaznie, kde sa presne zotavovňa Jezerka nachádza. Iba úplne na začiatku filmu, keď kultúrna referentka Lída Višňáková (Běla Jurdová) zvoláva rekreantov zakričí Javornice - zotavovňa Jezerka. Javornice je malá obec v okrese Rychnov nad Kněžnou. V Javornici nič podobné ako zotavovňa neexistovalo. (Raccoon.city)
  • Keď rekreanti vystupujú z vlaku a chystajú sa nastupovať do čakajúcich autobusov, môžeme vidieť nápis na železničnej stanici Stará Úpa. Ide už o neexistujúcu obec, ktorá sa zlúčila časom s obcou Veľká Úpa, ktorá je v súčasnosti časť mesta Pec pod Sněžkou. V Starej Úpe ani neskôr v Veľkej Úpe nikdy žiadna železničná stanica nebola, lebo tadiaľ nikdy neviedla železničná trať. (Raccoon.city)
  • Vladimír Ráž (Karel Pavlát) povedal, že Jaroslavovi Marvanovi (Gustav Anděl) zaskočí na poštu do Úpice na bicykli pre rekomando. Skutočná vzdialenosť medzi týmito dvomi miestami je ale približne 123 km (Jevany - Úpice). Zábery z pošty Úpice sa ale natáčali na pošte v Stříbrnéj Skalici, ktorá je od Jevan iba niečo cez 10 km (Jevany - Stříbrná Skalice). Rudolf Princ (správca zotavovne) povie Marvanovi: "Važ si toho, je to do vršku," na čo Marvan pohotovo odpovie: "No bóže, zpátky to má zasa z vršku." V skutočnosti je to presne naopak a Ráž by išiel najskôr z vršku a späť do vršku. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama