Pyšná princezna

Pohádka s tajemstvím, které nekoupíte ani na vietnamské tržnici. Švec prchající kolem hraničního kamene se supem za hranice, aby si mohl zazpívat. Jízda na kládě. Uhlíř, kterému chodí kolem domu medvědi. Děti pojídající koláč jako mlýnské kolo. Jenom slyším o pyšné princezně a mám pocit, že je prosinec. (25.08.2010)

Běda tomu, kdo by se opovážil zase škodit lidu! Pohádková apoteóza komunistického Československa v líbivém hávu plném rafinovaných motivů a dobových konsekvencí. Těm, kteří se naučili číst mezi řádky, nemůže unikat, o co scénáristům ve skutečnosti šlo. Náprava slečny hrdopýšky, demise proradných rádců a vůle lidu, jíž se musí podrobit i dětinský král, který mezitím dávno pozbyl vážnosti... Jen hlupák by nepoznal, co se skrývá za vynuceným státním převratem v Půlnočním království a odkud vlastně přichází jeho novopečený uchvatitel, spravedlivý a moudrý Miroslav, v jehož zemi panuje kolektivní harmonie pracujících a zpívá se od rána do večera. Rozpuštěna v amalgámu dobře odvedené práce filmařů a jejich spolupracovníků i některých skutečně vrcholných uměleckých výkonů, kterých bylo v pohádce dosaženo, působila pak její ideologická nálož nikoli prvoplánově, ale především podprahově. Nastražená past na nic netušícího diváka sklapla a mnohý v ní uvízl podnes. Zcela nepřekvapivě. (03.10.2008)

Jasně, je budovatelská. Je budovatelská, až hrůza! Ale radši se podívám po stopadesáté na Pyšnou, než na novou českou pohádku. Černobílá klasika s krásnou Alenou Vránovou a charismatickým Vladimírem Rážem, plná těch nejlepších herců (nejen) své doby a to i v těch menších rolích (Kopecký, Effa, Hlinomaz, Korbelář aj.). (29.12.2022)

Blížia sa Vianoce, čas repríz. Záujmom je reprízovať úspešné diela a Pyšná princezná úspešnou je. Len doteraz neviem prečo. Napchať obludnú ideológiu všemocnej strany ešte aj do klasickej rozprávky a vykresľovať kráľa, ktorý vládnutie berie ako bokovku popri oberaní čerešní a princeznú, ktorej prevýchova spočíva v pracovnej terapii je zvrátené. Preto považujem Pyšnú princeznú za protipól filmu Byl jednou jeden král, napriek tomu, že ich nakrútil rovnaký režisér v rozmedzí dvoch rokov. A nelíšia sa iba farbou. Aký priepastný rozdiel je medzi Werichovým a Neumannovým kráľom, Vránovej a Dvorskej princeznou, medzi trojicami Kopecký, Effa, Dedek a Kopecký, Horníček, Lipský a najmä medzi vtipom s múdrosťou v jednom filme a šaškárňou s propagandou v druhom. (20.12.2010)

Kouzelná černobílá pohádka, kterou už dávno prověřil čas a stále se těší velké oblibě, dnes jsem se k ní po mnoha letech vrátila a opět jsem podlehla podmanivému příběhu o jedné příliš rozmazlené, o jednom velmi ušlechtilém a jak je zpívající kvítko očarovalo, že šli ruku v ruce k zahradnické práci a vzájemné náklonnosti.. Alena Vránová a Vladimír Ráž stvořili jeden z nejkrásnějších pohádkových párů a pro mě osobně jsou nezapomenutelní, k tomu jedním dechem dodávám, že celý herecký ansámbl je nesmírně sympatický a každý je ve své roli uvěřitelný.. Bylo mi potěšením.. (30.07.2022)