Šíleně smutná princezna

Pohádka se zpěvem a pohyby, mající připomínat něco jako tanec. O nedorozumění a zmatcích při svatebních námluvách. Vrchovatě se povedl vtip, hravé doplňky, výprava a herecké výkony herců. Osobně mám jistý problém s ústřední dvojicí. Ale rozumím tomu, že z marketingového hlediska šlo o vynikající tah. A tak mladá a půvabná Helena a ušatý prcek Václav zpívají, hopsají a dobírají se navzájem. Vynikající postavou je král Dobromysl (skvělý Bohuš Záhorský), hledající často protichůdná řešení a cesty ze vzniklého problému. A generálové Ypsilon (skvělý Darek Vostřel) a Iks (skvělý Josef Kemr), nalézající způsob svého destruktivního sebevyjádření. Z dalších postav: druhý král Jindřich (Jaroslav Marvan), laskavý a uctivý francouzský kat (František Dibarbora), a vrchní obveselovatel Kokoška z Kokořína (Oldřich Dědek). A tak pro většinu diváků zůstává tento film příjemným odreagováním a nostalgickou vzpomínkou na šťastné dětství. Pro mě hravou a humornou zábavou. (15.11.2014)

Pro mě česká pohádka číslo dvě. Neckář skutečně uměl hrát, Vondráčkové to zamlada fakt slušelo a oba opravdu uměli dobře zpívat...Navíc písničky, které tady oba nazpívali, jsou bez pochyby to nejlepší co v české pohádce kdy zaznělo. Celému příběhu hrozně pomáhá jeho lehce moderní stylizace, se kterou souvisí jistá ironie, kdy si tohle dílko dělá tak trochu legraci samo ze sebe a z žánru pohádek vůbec. Konečně vysoko do nebes divácké zábavy tuhle pohádku-nepohádku vynášejí oba králové a oba nakutí spiklenci-rádci, které nezapomenutelně ztvárnili pánové Vostřel a Kemr. "Nepřítel obětuje levé křídlo. Co uděláme my?" - "Obětujeme pravé křídlo?" "Chyba! My obětujeme obě křídla!" - válečná strategie hodná obdivu... 90% (21.06.2006)

Tak to já se připojuji k těm, kterým se tato pohádka líbí. Patří k mým nejoblíbenějším a to nejen díky Vondráčkové (kterou sice už od jisté doby nemusím, ovšem to je spíš spojené s posledními roky, protože coby zpěvačka je skvělá) a Vaškovi Neckářovi, ale hlavně kvůli chytlavým písním. Jasně našlo by se tu několik nedostatků a chyb, ale na ty já v těchhle klasikách kašlu. V mém případě funguje hlavně nostalgie a vzpomínky na dětská léta… (26.12.2018)

Jedna z mála českých pohádek, která není říznutá marxismem-leninismem. A vyjadřuje český monarchistický mýtus - král ze své podstaty nemůže být špatný, jen už má svá léta, to jen ti rádcové pořád chtějí válku, ale co děti dorostou, musí se klidit. Celý film je idylický, konflikt je vlastně mimo záběr, protože na té naší české vesnici (království) se všichni známe a chodíme do stejné hospody. A takzůstává příjemná hravost filmu kořeněná hláškami. (16.09.2008)

Na Apríla něco nevážného. Tahle potrhlá pohádka se mi líbila už v dětství, byť jsem vůbec nechápal všechny ty dobové společensko-politické narážky, a líbí se mi i nyní, jsouc pro mne jakousi esencí slunné tváře československých let šedesátých. Ta lehkost, hravost a barevnost formy; nevážnost, ironie a poťouchlost obsahu, který však zas není jen nezávazná sranda; instinktivní samo sebe karikující plebejství; líbivost a zpěvnost popových písniček a pacifismus. Tak nějak mi připadá, že je tam ta doba zachována se všemi svými nadějemi i iluzemi. A k tomu ten efekt nostalgie, kdy zde Neckář není dojemný lidský tvor, ale jonák schopný střihnout si roznožku, Vondráčková není zatrpklá sudička (zde od slova souditi se), ale veselé a švarné děvče, a Marvan, Záhorský, Vostřel, Zázvorková…… jsou ještě naživu a plní vtipu. (01.04.2015)