Cesta do pravěku

Boris Polevoj mluvil na II. sjezdu sovětských spisovatelů o nutností fantasticko-naučného žánru v dětské literatuře. A můžeme se právem pochlubit, že hned prvý pokus s tímto žánrem v našem filmu dopadl tak úspěšně. Vždyť sám námět přinášel mnoho úskalí — cesta do pravěku se mohla velmi snadno zvrhnout ve fantastiku silně zavánějící sensačností bulvárních románů, či do suchopárné naukovosti, při které by děti v kinech usínaly nudou. Autorům tohoto úspěšného díla, Karlu Zemanovi a J. A. Novotnému se však podařilo jemně a inteligentně spojit oba tak rozličně žánry a odevzdat dílo vyvážené, které neztrácí ani na zábavností a vzruchu, ani na poučnosti. A k celkovému dobrému dojmu z filmu pomohl nejen barevně skvěle komponovaný obraz až na malé výjimky podařené triky s loutkami prahistorických zvířat, ale také — doposud Achillova pata hraného filmu pro mládež — živé herecké výkony dětských představitelů. A tu je třeba zvlášť vyzdvihnout herecky výkon malého Jirky, který svým výkonem dodal tomuto filmu potřebné oživení, potřebné koření příběhu. Jde o zřejmý úspěch našeho filmu, úspěch průkopníků a tím větší je jejich zásluha. Filmový přehled 27/1955 (05.03.2003)

Kdysi dávno jsem četl skvělou knihu V.A.Obručeva - Plutonia. Byl jsem jí naprosto nadšen a strašně jsem se těšil až uvidím českou filmovou verzi výpravy do pravěku. Bohužel tehdy se muselo čekat až to v ČT někdo zařadí do vysílání... Bohužel pouštěli dříve dokument o Karlu Zemanovi, jeho filmech a tricích... Lecos z Cesty do pravěku se objevilo i v dokumentu... Mrtvý stegosaurus se stupátky na zadní straně makety... Kolmé lezení po skále točené v horizontální poloze atd.... Přiznám se, že mi to zážitek lehce zkazilo. Když jsem pak snímek shlédl, bylo to už po prvním Jurském parku... Doba udělala své. Ale vezmeme-li v úvahu rok vzniku - 1955 - člověku padá čelist v úžasu nad genialitou pana Zemana (a ne jen u tohoto filmu). * * * * (17.09.2012)

Ze všech Zemanových filmů, které jsem zatím viděl, mě tento zde nejlépe hodnocený počin nejméně zaujal. Před výborně udělanými pravěkými potvorami smekám klobouk a uznávám, že na tehdejší dobu to nejspíš muselo být něco fakt převratného, ale to je asi tak všechno, co bych chválil. Protože jinak byl pro mě tento snímek jedna zoufalá (a téměř nekončící) nuda. Jako malému se mi tento film nějakým záhadným způsobem vyhýbal, takže nemůžu srovnávat (navíc odpadá možnost nostalgie), ale docela by mě zajímalo, co by na to řekla dnešní cílová skupina (tj. děti, protože dospělého mohou opravdu zaujmout maximálně ta monstra). Takže protentokrát to budou (při vší úctě k osobnosti pana režiséra Zemana) pouze 2*. (12.04.2011)

Více jak půl století stará klasika z tuzemské produkce by to i dnes natřela mnohým céčkovým hororům, co se speciálních efektů týče. Zeman opravdu dokázal oživit dávno vyhynulé tvory a tím zařadil Cestu do pravěku hned vedle americké fantasy filmy, na nichž se podílel velikán Ray Harryhausen. Snad jen jedinou vadou na kráse u tohoto skvostu je titulní čtveřice chlapců, kteří působí až příliš (ale opravdu příliš) strojeně. Zkrátka jeden z těch českých filmů, na který můžeme být skutečně hrdí. (11.05.2011)

Jeden z nejbásnivějších a nejkouzelnějších pověstných až bájných filmů mého dětství svou jiskřivou imaginací, objevností triků, způsobem průniku do historicky nedostupných a tehdy takřka neznámých dob, i patosem svých pionýrských - a to doslova, včetně od skautů okopírovaných šátků - dětských hrdinů dodnes vyvolává mocné pohnutí ve svých divácích-pamětnících, ale, jak se zdá, také u diváků dalších generací. Česká škola animovaného a vědeckofantastického filmu - mezi její další šperky patří mj. dnes již rovněž klasičtí NÁVŠTĚVNÍCI - je a bude výzvou pro další filmařské generace. A současně pozitivní alternativou českého diváka k přemíře amerického filmového "zboží", které v tak velkém rozsahu spíše škodí než prospívá. Všem. (26.08.2007)