Cesta do pravěku

Putování čtyř kamarádů proti proudu času je lemováno střetnutími s živými zvířaty, která nikdy nikdo živé neviděl. Na velice chabou dějovou nit jsou postupně zavěšovány výsledky úžasné imaginace Karla Zemana, doprovázené komentářem jako vyjmutým z Československého filmového týdeníku. Film se dost táhne a některé konfrontace s pravěkou zvířenou vzbuzují spíše úsměv, ač se jedná o pozoruhodnou práci, s přihlédnutím k době vzniku. Čeho jsem u tohoto filmu nakonec nejvíc litoval, bylo, že už mi není deset. Jinak by bylo mé okouzlení rozhýbanými dinosaury a množstvím poučných informací mnohem markantnější. 60% (01.01.2007)

Kouzelný dětský film Karla Zemana. To, co se mu podařilo stvořit v 50. letech je něco neuvěřitelného. Celý svět nám mohl závidět. I když dnes by tyto triky asi nikoho nenadchly, tenkrát to bylo opravdu něco. Měl to neuvěřitelně vymakané. I celý ten nápad s cestou proti proudu času. No prostě nádhera. Tohle je určitě sen každého aspoň trochu dobrodružného kluka. Američani si to prý kdysi přivlastnili a vydávali to za svůj film, trapáci... "Ahoj kluci! Ta už jsem tady. To jsem rád, že jsem vás našel." (31.01.2013)

Tenhle snímek svého času způsobil ve filmovém světě slušný poprask a byl s velkým úspěchem promítán v desítkách zemí. Karel Zeman se stal ve filmové branži pojmem a kdyby netvořil za železnou oponou, čekala by ho patrně skvělá kariéra a z dětských herců by se staly uznávané hvězdy. Na svou dobu mimořádně dobře zpracované trikové scény s atraktivními obrazy prehistorických živočichů dělají ještě dnes z filmu zajímavý kousek a výraznou připomínku filmové historie, nicméně scénář je s odstupem času přece jen plochý a didaktický záměr bije do očí. Film v řadě ohledů (výhradně chapecké obsazení, skautské ideály, touha po dobrodružství) připomíná a patrně i záměrně navazuje na Foglarovu tvorbu.Celkový dojem: 70 %. (13.06.2006)

Tento film som už videl nespočetne veľa krát, naprieč celým mojim životom. Nadšenie z filmu síce už mierne nahlodal zub času, no stále ho považujem za jeden z najlepších v danom období. Film je priam nasiaknutý dobovou, radostnou atmosférou vtedy ešte pomerne nového totalitného režimu a preto je i pevne ukotvený v čase a vo svojej dobe. Ako taká pripomienka na vtedajšie všeobecne platné a jediné správne chovanie sa a zmýšľanie ľudí. Čím viac uplynie času od vzniku filmu, tým nám snímok v tomto smere povie a pripomenie viac. Z tohto pohľadu ide o veľmi cennú záležitosť. 85/100 (22.08.2017)

Boris Polevoj mluvil na II. sjezdu sovětských spisovatelů o nutností fantasticko-naučného žánru v dětské literatuře. A můžeme se právem pochlubit, že hned prvý pokus s tímto žánrem v našem filmu dopadl tak úspěšně. Vždyť sám námět přinášel mnoho úskalí — cesta do pravěku se mohla velmi snadno zvrhnout ve fantastiku silně zavánějící sensačností bulvárních románů, či do suchopárné naukovosti, při které by děti v kinech usínaly nudou. Autorům tohoto úspěšného díla, Karlu Zemanovi a J. A. Novotnému se však podařilo jemně a inteligentně spojit oba tak rozličně žánry a odevzdat dílo vyvážené, které neztrácí ani na zábavností a vzruchu, ani na poučnosti. A k celkovému dobrému dojmu z filmu pomohl nejen barevně skvěle komponovaný obraz až na malé výjimky podařené triky s loutkami prahistorických zvířat, ale také — doposud Achillova pata hraného filmu pro mládež — živé herecké výkony dětských představitelů. A tu je třeba zvlášť vyzdvihnout herecky výkon malého Jirky, který svým výkonem dodal tomuto filmu potřebné oživení, potřebné koření příběhu. Jde o zřejmý úspěch našeho filmu, úspěch průkopníků a tím větší je jejich zásluha. Filmový přehled 27/1955 (05.03.2003)