Druhá cesta námořníka Sindibáda

Sindibád tráví čas na sultánově dvoře, kde musí snášet jeho nevybíravé jednání. Má k tomu dobrý důvod, jsou to city, které chová k princezně. Když se však odhodlá a pokusí se vylézt po větvích stromu do princezniny komnaty, je přistižen vojáky, kteří ho vsadí do žaláře. Od popravy hrdinu zachrání až princeznin důvtipný papoušek. Sindibád prchá pod pláštíkem noci na malé loďce, až dopluje k malému ostrůvku s podivnou bílou kulatou skálou. Rozhodne ji pořádně prozkoumat a zjistí, že na ostrůvku se již vyloďují sultánovi vojáci. Když se zdá vše ztraceno, přilétá na ostrov obří pták, jehož vejcem byla ona podivuhodná skála. Sindibád se ukryje v ptákově peří a vyčká, než zažene sultánovo vojsko. Druhý den ho čeká nemilé probuzení pod křídli nestvůry, která se vydala na lov. Na nejbližší pevnině hrdina seskočí a zjistí, že je osamocen v džungli plné divé zvěře. Na okraji lesa potká Sindibád podivného staříka, který nemůže chodit a žadoní o pomoc. Sindibád mu vyhoví a vezme ho na záda, což se ukáže jako velká chyba. Poťouchlý dědek Sindibáda trápí, pevně mu usazen za krkem a nepomáhá žádný způsob jak se ho zbavit. Celý den s ním prochodí, snášeje jeho bití. Když spolu dorazí na pláž, naleznou soudek pití, který se vyplavil z nedalekého vraku lodi. Sobecký stařec nenechá Sindibádovi ani doušek a celý soudek do sebe obrátí. Naštěstí se jedná o víno a opilý muž nechá svého nedobrovolného sluhu být. Sindibád se připojuje k trosečníkům, kteří se na improvizovaném plavidle vydávají na další cestu. (J.Connor)