poster

Na kometě

  • anglický

    On the Comet

    (festivalový název)

Dobrodružný / Sci-Fi / Fantasy

Československo, 1970, 74 min

  • Ony
    ***

    Bezesporu nápadité, ale příliš zběsilé. A Čestmír Řanda vypadá úplně jak José Mojica Marins.(1.2.2010)

  • Tuax
    ****

    Po letech znovu shlédnuto. Už to není taková pecka, ale pořád ta vizuální stylizace a fantazie Karla Zemana má co říct. I na dnešní dobu to působí neuvěřitelně stejně jako před lety. Některé záběry jsou super. Herecké výkony se sice nepřetrhnou, ale i tak působí poměrně dobře. Co se dialogů týče k dnešní době je to krapet zpátečnické, ale dá se to z kousnout. Nejvíce se mi líbila postav Františka Filipovského ve které se odráží hodně z doby, ve které to bylo natočeno.(15.5.2011)

  • Radko
    *****

    Snová kompozícia, plno bláznivostí, zvláštne a prekvapivé obrazy. Celok pripomínal akési absurdné, no pritom zúfalo reálne cirkusové panoptikum. Všetko toto popri neustálom striedaní hromového hluku bojov a zemetrasení s tichými scénami mi skôr pripomínalo adaptáciu atmosféricky podobne ladeného románu Jana Weissa Dom o tisísich poschodiach, než stvárnenie rovnomennej verneovky.(31.12.2013)

  • hippyman
    ***

    vizuálně asi zatím nejpovedenější film tohoto tvůrce, i když některé momenty byly více než béčkově úsměvné... je to taková směs chtěných a nechtěných vtipů, dobrých a špatných triků, filmových okouzlení a chyb se špetkou sympaticky mírotvorných myšlenek... no, plaval jsem v tom podobně jako magda vašáryová, celkově převažují dojmy lehce kladné. přetrvává ve mně však stále rozpačitý pohled na zemanovu tvorbu... 60%(29.3.2011)

  • GilEstel
    ****

    Jedna z povedených adaptací Julesa Verna českým filmovým géniem Karlem Zemanem, podpořena plejádou herců staré české školy. Pozitivum Zemanovi interpretace je v zachování ducha napětí a očekávání z tajemného a neznámého, což bylo vždy vlastní Verneovým románům. Vzhledem k technologickému pokroku civilizace to byl úkol nelehký. Všeobecná znalost vesmíru byla u průměrného člověka ve 20. století nebo dokonce v jeho druhé polovině o hodně dál. „Vědecká“ složka se tak mohla stát složkou pohádkovou a politicko-sociologiká složka složkou dějovou. V celkovém vyznění se tyto dvě části krásně spojily. Přidání romantické linky oproti knize nijak neodsuzuji. Film se stal poživatelnější pro širší spektrum diváků a ve výsledku mu to neublížilo. Magda Vašáryová se stala pěknou dekorativní složkou a zjemněním čistě testosteronové záležitosti. Obsahově lze dílo hodnotit jako velmi trefnou karikaturu společnosti, která je zobrazena absurdním vytvářením konfliktu boje o hodnoty pro život nepodstatné. 74%(13.11.2010)

  • - Původní název filmu byl Archa pana Servadaca. (raininface)

  • - Snímek byl natočen na motivy románu francouzského spisovatele Julesa Verna z jeho cyklu „Podivuhodné cesty“. (Ded@M@tes)

  • - Slovenské herce Emila Horvátha a Magdu Vašáryovou, kteří ztvárnili hlavní postavy Servadace a Angeliku, nadabovali při postsynchronech kvůli jejich výrazné slovenštině Jan Tříska a Jana Drbohlavová. (funhouse)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace