...a pátý jezdec je Strach
-
And the Fifth Rider Is Fear
Drama / Válečný
Československo, 1964, 98 min
Režie:
Zbyněk BrynychHudba:
Jiří SternwaldHrají:
Miroslav Macháček, Olga Scheinpflugová, Jiří Adamíra, Zdenka Procházková, Josef Vinklář, Ilja Prachař, Jana Prachařová, Jiří Vršťala, Tomáš Hádl, Eva Svobodová, Karel Nováček, Čestmír Řanda st., Slávka Budínová, Alexandra Myšková, Iva Janžurová, Jana Břežková, Růžena Preisslerová, Jiří Ostermann, Štěpánka Cittová, Otto Sattler, Arnošt Vrána, Helena Růžičková, Ivo Gübel, Ladislav Potměšil, František Chocholatý, Lída Matoušková, Zdeněk Hodr, Eva Rohanová, Helena Pejšková, Karel Šmíd, Roman Hemala, Milan Mach, Mirko Musil, Jiří Pleskot, Zdeněk Jiřičný, František Sadílek, J. Koval, J. Kronus, J. Sadílek, E. Kohn, M. Žára, Anny FreyováObsah
-
Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu... (oficiální text distributora)
Režisér se vrátil do doby nacistické okupace, ukazuje obludnost systému, který dokázal z rasových důvodů postavit miliony lidí mimo zákon a odsoudit je k smrti. Do doby, kdy začaly první transporty a kdy se mezi pražským židovským obyvatelstvem začala šířit bezmezná hrůza. Hlavní postava příběhu - židovský lékař, docent Braun nachází ve své bídě a ponížení dosti sil vzdorovat nepříteli nejnebezpečnějšímu: Strachu... Komentáře uživatelů k filmu (28)
-
Karlos80
Komorní expresionisticky laděné psychologické drama z období let protektorátu. Skvělé herecké výkony, zejména ten hlavní Macháčkův,velmi výrazný a osobitý v postavě židovského lékaře Brauna, působivá, tísnivá, dusná a hysterická atmosféra plná bezmocnosti, ale i jistého odhodlání a sebeobětování, deprimující hudba Jiřího Sternwalda a zajímavá kamera, to vše povyšovalo tento film na tehdejší nadprůměr a z období let protektorátu se jednalo určitě o jeden z nejlepších natočených snímků vůbec. A vůbec mi nevadilo to, že jsem si chvílemi myslel, že nejsem vůbec někde na sklonku let třicátých a na začátku let čtyřicátých, ale až někde v šedesátých letech..Bylo tam pár rušivých elementů (hudba, houkání, auta, domy), to vše vypadalo místy až příliš moderně, ale vždycky jsem se nad to dokázal nějak povznést..Vynikající a téměř bezchybné filmy jako "Vyšší princip", "Romeo, Julie a tma", "Transport z ráje", nebo starší "Daleká cesta" to v sobě neobsahovaly, proto si jich přeci jenom cením o trochu víc..Co se týče Zdeňka Brynycha, tak ten se po svém mimořádném již zmiňovaném snímku Transport z ráje (1962) po dvou letech znovu vrátil k tématu nacistické okupace a opět si myslím, že udělal dobře..Film se mi líbil, a to určitě nejen mně..(25.10.2007)
-
Morien
Nádherná filmová podívaná, která jednoznačně zahýbe s mým osobním žebříčkem nejlepších českých filmů. Všechno je přesně tam, kde to má být, aby dívání svíralo srdce na správných místech. Filmy. Lidé. -"Tati, kdo je to vlastně hrdina?" -"Člověk, který zbytečně zemře, narozdíl od těch ostatních, kteří zbytečně žijí."(6.6.2011)
-
ripo
zaujímavá štruktúra , ale mne ,bohužiaľ vadil neskutočný hluk, ktorý sprevádza šokantne celý film ... Takmer všade sa kričí, plače, narieka, búcha či trieska ... Pre moje ušné bubienky neskutočné napätie ....(24.6.2008)
-
sportovec
Při pohledu na filmy jako Rosselliniho PAISA, ŘÍM OTEVŘENÉ MĚSTO nebo Truffautovo POSLEDNÍ METRO - ve výčtu bylo možné dále pokračovat - se může nakrátko zdát, že filmy podobného dosahu a hloubky naše národní kinematografie hraného filmu postrádá. Brynychův STRACH - a není osamělý - dokládá opak. Působivá konfrontace s dobovou současností vzniku filmu dnes - ve světle toho, co je známo - svou mnohovýznamovostí mrazí. Dusivá atmosféra druhé heydrichiády - to je nejpravděpodobnější časové zařazení filmu, který ve svých časových mikroměřítcích důsledně usiluje o opak - otevírá mezní situaci, v níž se obnažují charaktery v celé své nahotě: Někdy velké, jindy záprdkovské a až příliš často ničemné. Otázkou je, jak to všechno vymezit. Příběh neokázalého hrdiny doc. Brauna, skvěle ztělesněného Miroslavem Macháčkem, pro nějž to byla životní role, stojí na vrcholku této pyramidy. Z mozaiky dalších osudů reprezentativního žižkovského domu vyniká rodina dr. Veselého, jejíž dominantní charakteristikou jsou užaslé, nicnechápající a všemurozumějící dětské chlapecké oči nejmladšího člena rodiny. Skvostnějšího krhounkovského padoucha, jak jej v pro sebe zcela atypické úloze skvěle ztělesnil Josef Vinklář, si lze jen stěží představit (v této souvislosti se mi vybavuje Hrušínského Spalovač). Za zmínku stojí i výtečné kreace Evy Svobodové a - jako dokumentace i jako výkon - zejména Olgy Scheinpflugové. Výtečná je i dokonalá neosobnost gestapáků; zde se na své nejvlastnější interpretační parketě dokonale pohybuje Jiří Vršťala a zcela atypicky, ale naprosto přesvědčivě působí Jiří Pleskot a Milan Mach. Ve výčtu rolí-postav by bylo možné pokračovat. Zdá se, že filmu prospěl kolektivní scénaristický přístup, ale nadto všechno je nutné vyzvednout mimo literární předlohy Hany Bělohradské Brynychovu režii a Kališovu kameru, pro mne osobně nejpůsobivější v introspektivních scénách, jimiž postupně prochází značná část protagonistů STRACHU. V tomto filmu dostala česká - tehdy československá - kinematografie jednu z nejvýraznějších a nejpromyšlenějších analýz-pohledů na odvrácenou tvář okupace. Na pozadí toho, proč na počátku července 1942 250 000 Čechů hajlovalo k uctění památky katana nejen českého národa, ale vlastně celé okupované Evropy Reinharda Heydricha (exilová vláda tento fakt výstižně vyložila slovy, že ruce sice hajlovaly, ale v očích byl patrný o to jednoznačnější nesouhlas, odpor a nenávist) lépe chápeme povahu lidí, jimiž jsme i my sami. Člověk je stvořen ke štěstí tak jako pták k letu. Ale křídla lze zlomit a vůli létat potlačit nebo zcela zničit. I to je lidská povaha a lidství vůbec.(30.12.2007)
-
Aluska88
Na tento film jsem se již dlouho těšila a očekávala od něj strhující zážitek podobný Vyššímu principu. Byla jsem však zklamána. Příběh mi nepřišel nijak zvlášť napínavý a obsahuje pár postradatelných scén. Ve vzduchu se sice vznáší příslib jisté atmosféry, ale celý film zůstane jen u toho. Ani prostředí doby okupace mi nepřišlo příliš autentické. Spíše jsem měla pocit, že sleduji nějaký film z dob socialismu, než okupační drama. Závěr je nevýrazným prvkem zakončení tohoto filmu, od nějž jsem očekávala zcela opačný zážitek, než jakého se mi dostalo.(6.6.2010)
-
Vitex
Ještě propracovanější (mnohem) atmosféra strachu a hrůzné absurdyty než v Pianistovi od Polanského... velmi dobrý příběh a vykreslení charakterů postav... bezchybné výkony všech herců, hlavně Macháčka... a novátorská kamera, naprosto geniální... celkově se mi film zdá možná ještě lepší než Obchod na korze (...a to už je co říct)(15.4.2005)
-
swamp
Mrazivě depresivní expresionistické dílko Zbyňka Brynycha, které mi dosti připomínalo knihu Ladislava Fukse 'Pan Theodor Mundstock'. Strach na vás dýchá z každého záběru, to vše podtrženo naprosto šílenými střihy hudební složky.(22.1.2009)
-
Aky
Temné, ponuré drama zobrazující atmosféru Protektorátu plnou bezmoci - a strachu. Macháčkův výkon povyšuje film v dané kategorii do extratřídy.(5.11.2011)
-
Carlossss
Depresivně působící film, ve kterém stojí za zmínku především představitel docenta Brauna, Miroslav Macháček. Film je to nepochybně kvalitní, líbil se mi, a to dost, jenže víc jak na tři hvězdy to nevidím. Docela mě zaráželo zkomponování záběrů ze šedesátých let a plakátu s říšskou orlicí. V tom byl trochu bordel, ale to se dá přežít. Horší bylo občasná nudná a hluchá místa, které na mě zanechávaly dojmem, že tam vůbec nepatří...(8.6.2008)
-
6thSun
Kdepak, Brynych není režisér pro mě. Nehodnotím, neb tomu nerozumím. A je mně to úplně jedno.(1.5.2011)
-
Mr.Hawkeye
Drama, které si zasluhuje pozornost. Excelentní Miroslav Macháček a především poutavá kamera Jana Kališe dodávají filmu tísnivou a nezapomenutelnou atmosféru...(8.1.2007)
-
Wallas
Původně jsem chtěl dát hvězdičky jenom tři, protože mě vůbec nechytla atmosféra filmu, kterou režisér zrušil ještě dříve, než ji pořádně začal budovat a to úvodními záběry na projíždějící auta a paneláky, to vše z roku 1960 a pak se to neúspěšně snažil nahradit záběrem plakátu s ríšskou orlicí. Nicméně jestli na tomto filmu něco stojí za to, tak je to impozantní závěr - scéna ve sklepě a následná smrt dr. Brauna, to je prostě ukončení, na které se nezapomíná.(13.10.2006)
-
fuckme
Opravdu netradiční pohled na protektorátní realitu umocňovaný velmi invenční kamerou, intenzivní zvukovou složkou a také opět skvělou Sternwaldovou hudbou, který zde její expresivní podobu dotahuje k nejzazším mezím. Míšení se stylem šedesátých let mi připadalo docela svěží.(1.8.2009)
-
d-fens
ocenenia : MFF Mar del Plata 1965 - Najlepší scenár (Zbyněk Brynych), Cena film.kritikov za réžiu(9.3.2010)
-
Gavin87
Strach... přirozená vlastnost nás všech, kterou je tento film prostoupen od samého začátku až do onoho tragického konce...Bez diskuze jeden z nejlepších filmů nové vlny naší kinematografie, který kromě zmíněného strachu demonstruje i ostatní- typické vlastnosti lidí (kupříkladu postava domovníka)..ovšem vždy ruku v ruce s oným strachem..Strhující výkon pana Macháčka, napětí a temnost protektorátní Prahy, hudba Antonia Vivaldiho a gradace děje do nevyhnutelného a tragického konce....5 hvězd(30.12.2008)
-
jitrnic
Depresivní film plný nepříjemných zvuků - hysterického křiku, dětského pláče či rozladěného klavíru, celkem dobře zachycená dusná protektorátní atmosféra, trochu divný scénář, skvělí Macháček s Adamírou, přehrávající Scheinpflugová. A samozřejmě opět skvělá práce Ester Krumbachové a kameramana Jana Kališe. nCelkový dojem - jsem rád, že to mám za sebou. Je to divný, nepříjemný (ale originální, ve své době jistě novátorský) film.(12.11.2009)
-
brooklyn73
Kamera se mi nekdy zdala v tomto dile i vice dulezita nez byl zvuk nebo samotny dej, jako by se obcas dej filmu zastavil a reziser nas chtel bavit kamerou, potom se vracime zpet do deje,kamera v souzneni se zvukem je vazne bomba.Herecke obsazeni je velice zvlastni zde,o p.Machackovi ani mluvit nebudu to je totiz zbytecne, hezky koncert, uplne mne vsak sokoval hlavni vysetrujici (gestapak),neznami pro mne herec,ale tim zpusobem jak to bylo zahrano a vytvorena jeho role se to dostal do jineho levelu.Asi to bylo vybrano umyslne aby tam nebyl nikdo ze znamych hercu.Hlaska z filmu"nedivejte se mi na ruce, tresou se mi ruce, tresou se mi ruce, tresou se mi ruce".Mozna bych vsak o trochu lepe ztvarnil podobu blazince,prisla mi az moc nahrana,hlavniho doktora v blazinci vsak beru.(12.4.2006)
-
Borec3
Brynych je neprávem opomíjeným mistrem české nové vlny. Jeho "jezdec" a "transport" jsou brilantními obžalobami manipulace, despotismu a nelidskosti nejen fašistického režimu, ale diktatury jako takové. "jezdec" pak vyniká zejména klaustrofobní hudbou, výraznou kamerou a Miroslavem Macháčkem.(20.9.2008)
-
dr.fish
Předpokládám, že autor chtěl tímto filmem naznačit, že okupace bylo peklo na Zemi, že stavěla lidi do námi nepochopitelných situací, spojovala cizí lidi a stavěla proti sobě bratry. Strach a teror, jenž se dere pod kůru mozkovou až chce hlava prasknout, tvůrci převedli na plátno dokonale, já měl chuť rozbít i tu televizi.Film má své nesporné kvality, je však těžký, přetěžký, obtížně se tráví, i když vím, že právě takový chtěl být. Ta rozervanost, hlučnost a kakofoničnost byla přece jenom moc divoká. 75%(30.6.2011)
-
Mbali
Nemohu se rozhodnout: Bílá nemoc? Ale Čapek je jako Pánbůh! Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou? A co další Lustigovy příběhy?! Vyšší princip? Ve jménu vyššího principu mravního je zločinem opomenout "...a pátý jezdec je Strach." Jen hloupě zlehčuji. Výborný, přesto - zdá se mi - opomíjený snímek.(29.12.2007)
