Nautilus
Ponorka Nautilus
Obsahy(2)
Země roku 2099 je pustá, vládne stanné právo. Veškeré zdroje jsou ve vojenské moci. Přežívají poslední zbytky civilizace. Vědec Noah Brin ale plánuje zachránit lidstvo a planetu tím, že by zabránil vzniku katastrofy pomocí stroje času. Země se rozpadá, protože v roce 1999 došlo k porušení jádra, vyslaná mise by měla této události zabránit a změnit tak historii. Jde o mix všelijakých motivů, od podmořských filmů jako je Hon na ponorku, přes cestování časem z neradostné budoucnosti a la Terminator po zápas s padouchy jako v Přepadení v Pacifiku. Zamíchejte, protřepejte, přidejte kapitána Nemo a máte Nautilus. Přes všechna žánrová klišé ale jde o jedno z lepších Béček. Hlavní postavou je žoldák a bezpečnostní poradce Jack Harris, který nemá nic radši než střelbu v každé situaci, a to na vše, co potká. Právě on je povolán do projektu Prometheus, který má napravit zemské jádro. Mnoho lidí je z projektu nervozních, výrobci energie, vlády třetího světa, ekoteroristé i Noah Brin v roce 2099. Film kolísá mezi slušnými podmořskými sekvencemi a částmi, které zřejmě kvůli výši rozpočtu vypadají jak vypůjčené z televizního seriálu šedesátých let. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (17)
V roce 2000 přišel do video-distribuce akční sci-fi snímek, který je ozvláštněn nevídanou věcí. Příběh je poskládán z motivů různých filmů, které vznikli po celé délce 90. let a které byli divácky velmi úspěšné. Je to vlastně taková filmová rekapitulace toho nejlepšího. Že z toho celkově bude dějově podivný mišmaš je víc než jasné, takže co se týče kvality, není jako obvykle o co stát. Uši trhající dialogy, nelogičnosti v ději, velmi levná výprava. A např. to, že se na chodbě budovy chlap se dvěma bouchačkama netrefí do druhého z dobrých deseti metrů je už do nebe volající. Ale co, jako zábavné akční video na nudný víkendový večer s přehledem postačí. ()
Když pominu úvodní velice lacinou snahu o napodobení atmosféry z Mad Maxe, tak se celý film odehrává na jedné ropné plošině a levných kulisách napodobujících ponorku. Na konci osmdesátek by se z toho mála, i díky obsazení Richarda Nortona jenž má bohaté zkušenosti z Hongkongu, dalo vytřískat zábavné béčko. Pokoušet se o to samé v roce 2000 mi přijde jen jako kalkul ne moc schopných producentů. Dějové zvraty jsou „opravdu zajímavé“ a akce je po většinu času i přes snahu Nortona velice slabá. Film, co bych nedoporučil ani fanouškům ponorek, cestování časem nebo snad akce. Jediný, kdo ho opravdu možná dokáže ocenit budou skalní fanoušci slavného gweilo v hlavní roli, jinak rozhodně ruce pryč. ()
První půlka dobrá – slibně načaté vyprávění o zdevastovaném světě, ze kterého se posádka Nautila vydala sto let do minulosti (ponorka jakožto stroj času nakonec v jejich technoblábolovém podání ani nevyzněla nijak zvlášť hloupě), aby zabránila projektu, který v honbě za nevyčerpatelným zdrojem energie navrtáním zemského jádra celou tu apokalypsu odstartovala. A v současnosti (rok 1999) opět slibně rozjetý příběh těch, co se ten projekt zrovna chystají poprvé spustit. Vše samozřejmě zcela poplatné žánru – je to béčko jak vyšité, logiku v tom nehledejme. Ovšem druhá půlka je naprostý zmatek, až se mi chce říct zmetek. Celkově tu byly vykradeny asi všechny tehdejší akční hity, co si jen dokážu vybavit. Tím pádem samozřejmě o pointě nemůže být vůbec řeč, všichni zrazují všechny, klubou se z nich nastrčení špehové, jednají jako ve špatném filmu… a dělají z toho špatný film. Škoda. Začátek se mi líbil a interiér Nautilu byl roztomile steampunkový. Akční scénky jsou průměrné a hudba je notu od noty vykradená ne z jednoho, ale pro jistotu hned ze dvou (alespoň u kterých mě to trklo) filmů. Oba jsou co do děje obdobně nestydaté „výpůjčkové skládačky“, nicméně Nautilus v počtu „puclí“ s přehledem vede a je bezesporu nejzmatenější. Black Thunder (Neviditelný útočník, 1998) aspoň držel dějově pohromadě a měl podstatně vyváženější (vlastně skoro stejné) obsazení jako Crash Dive (Útok na ponorku, 1996). Nautilus stojí a padá na třech hercích, kteří tu nicméně neměli důvod plýtvat výraznější mimikou. Mí dva oblíbenci Richard Norton a Hannes Jaenicke si tu zase jednou střihli své typické béčkové role: Norton žoldáka se svědomím, co se ovšem s padouchy nepárá a rovnou je s gustem na potkání střílí (případně ubíjí), a Jaenicke geniálního = obrýleného rozpolceného vědátora. Herecky nejzajímavější byl sympaťák Christopher Kriesa (kapitán Nautila), ačkoli jeho postava asi jako jediná vyzněla líp až v druhé polovině filmu, kdy začala jednat jako člověk a ne jako bezostyšný terminátor. Herečky mě tu absolutně neoslovily, právě naopak, jedna (Gloria Perez, zde psaná jako Gloria Mari) absolutně neslaná nemastná v obou inkarnacích – klaďačka i z ní se vyloupnuvší záporačka –, a druhá (Miranda Wolfe) slaná a mastná až moc. Vidím to tak na jednu poctivou hvězdičku. Jeden malý cípek bych přidala za ten pokus o sci-fi, ale dvě hvězdičky už by byly moc. (2,5/10) ()
No docela průser. Film se mi líbil jen na začátku a potom až skoro na konci kdy se bojovalo na plošině. Všechno mezi tím byla jedna velká nuda u které jsem to několikrát skoro zabalil a šel spát. Nechápu jak může někdo utrácet peníze za takové ..... Herecké výkony většiny aktérů bych označil za přímo katastrofální a až na pár výjimek bych jim za odvedenou práci ani nezaplatil. ()
Napad zajimavej zpracovani horsi souhlasim z tim ze zacatek a konec kdy se neco deje je v pohode bohuzel je to prolozeno az neumernym mnozstvim kecu a filozofie a do takovyho filmu se to proste nehodi zetka tohoto typu maji pobavit a ne predavat jakasi poselstvi nejvetsim kladem je tak urcite suveren Richard Norton ktery se tu z nikym nemaze kazdyho vyridi maximalne do 30 sekund rovnodennost nema sanci ()
Reklama