Hněv

Mohl to být celkem obyčejný příběh o havířích a jejich každodenních problémech, které byli samozřejmě nuceni řešit. Bohužel je z toho nudná politická agitka, ze které komunistická ideologie přímo teče. Celé mi to přišlo takové, jako by to někdo natočil na něčí objednávku. Ještě štěstí, že někoho nenapadlo natočit to jako seriál. To by asi opravdu pak bylo peklo na zemi. (10.02.2012)

Pan senátor Topfer...Kdo byl zadobře tenkrát, byl zadobře i potom. Nic se nezměnilo. Jen ti, kterých se to týká by mohli o minulém režimu ze slušnosti vůči sobě držet hubu. Říkali mi naši kdo se tenrát dostal, tedy kdo byli ti co jezdili na tábor do Artěku na Krymu. Klasická pravdoláska. Ale volí lidi... Toto je propaganda, lidi se normalizačním filmům smějí, ale že se to děje i dnes, úplně stejně si asi toliko lidí neuvědomuje, jinak by na postech nemohli být tito chameleoni, kteří se tam dosazují navzájem a nenechají prostor pro alternativu. Jako tenkrát. Smějme se dál. Všechny ty diskuse o tom jakej byl komunismus ( hádky lidí kdo je větší čurák- jestli levičák nebo pravičák ), cikáni ( dávno by s jejich chováním zatočili, ale proč.- Varnsdorf ), různé kauzy, to vsechno jim dlouhodobě vyhovuje, aby lidi nezajímala realita a nerýpali se v tom. Pak mají volné ruce. (13.12.2011)

Tento film má jedinou přednost, a tou je vpravdě neodolatelná Jana Švandová, která tu však funguje jen jako roztleskávačka mezi "vypjatými" scénami ze života prostých horníků, střetávajících se roku 1967 s mocipány pohlouplými kapitalistickými manýry. Jinak jde o kýčovitou agitku na soudruhy horníky a jejich jednotu... (05.02.2008)

Ačkoli byl Zbyněk Brynych neškolený, točit uměl a měl už za sebou mnohé zkušenosti. Proto mi po druhém shlédnutí tohoto "skvostu" vychází jediné možné vysvětlení, proč je snímek takový jaký je - byl to záměr. Tady už nejde jen o to že je to agitka, těch bylo v té době natočeno mnoho. Ale už jen ten hrozný začátek - píseň Přijela pouť, jdou titulky, písmena jsou žlutá takže se špatně čtou jelikož v pozadí vidíme záběry ze skutečné pouti. Skladba dohraje, sledujeme dědu sedícího na hřbitově, na který vbíhá stádo ukřičených dětí. Mimochodem, když se u snídaně začne řešit šachta, moje máma které jsem snímek pustil aby si zavzpomínala na mládí se domnívá že je řeč o jímce :))) Na schůzi se rozohní starý horník, agituje, ale není mu rozumět, chybí postsynchron. Atd atd atd, opravdu zde nebudu vypisovat všechny "zvláštnosti", pitomosti a nedotaženosti, to si Hněv nezaslouží. Konec vypadá stejně jako začátek, akorát je zrcadlově obrácen. Celým filmem provází Štaidlova hudba, do které Maruška Rottrová dělá úúúúú nebo ááááá. Buď jsem byl svědkem Brynychovy pomsty, nebo se tohoto díla ujal Toman a odkopal se jako naprosto neschopný budižkničemu. Možnost je i kombinace obého. (01.11.2022)

Normalizačný pokus o postihnutie surového banského prostredia. Priemerný film od režiséra Zbyňka Brynycha. Herecké výkony sú tu dosť toporné a strojene patetické, dialógy sa mi zdajú scenáristicky nedotiahnuté napriek tomu (alebo práve preto), že sa na scenári podieľal ústredný dramaturg FSB Ludvík Toman. Námet je však nadčasový, a až ma z toho mrazí ako mi to pripomína deväťdesiate roky. (21.12.2008)