Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vincent Porel, úspěšný spolumajitel stavební firmy a jeho žena Chrystal čekají narození miminka. V den, kdy se potomek neodbytně hlásí na svět, se však Porelovi v práci stane nezvyklá příhoda. Do sídla firmy vletí neúspěšný architekt Simon, a přede všemi obviní Porela, že mu ukradl architektonický návrh. Ten ho prostě odbude a nechá vyhodit z budovy. Přesne v tom okamžiku však začíná Christale rodit. Porel se chystá jet do nemocnice a před vchodem do firmy srazí poníženého Simona autem. Simon umírá přesně v momentě, kdy se narodí Porel junior. Co však náhoda nechtěla, Simon se převtelí do Porelova syna. Začíná neúprosná bitva mezi milujícím a chápavým otcem a synem, do kterého vstoupil duch zneuznaného architekta. (SPI Film)

(více)

Recenze (19)

tom88 

všechny recenze uživatele

Katastrofa v pravom slova zmysle. Satánek je vrchol nevkusu, absolútne nemožná komédia, pri ktorej som sa vôbec nezasmial, aj keď film mal aký taký námet. Maximum trápností vyvýšených do úplnych výšin. Je to výsmech žánru komédia, ako keby to bola nevydarená paródia na žáner komédia alebo naopak až moc vydarená paródia. 22% ()

Reklama

MaxQ69 

všechny recenze uživatele

Tak komedie mám rád a francouzské obzvlášť. I přes děsivě vypadající obal jsem si říkal, že to bude vtipné a že se nudit rohodně nebudu. Přiznávám, vtip to mělo. Líbil se mi i cynický černý humor. Ale u některých pasáží jsem se docela nudil, možná, protože jsem několikrát zažil deja vu v rámci jednoho filmu. Vcelku úsměvná mi přišla atrapa výhledu na Eiffelovky z bytu Polerových a nejvíc mě dostalo ( v negativním slova smyslu) "přesunutí" Simonovy duše z mimča do druhého. Trochu to postrádá logiku. O happyendu velmi zvláštního charakteru nemluvě. Být to originální, byl bych spokojen, ale za jemně předělanou verzi Kdopak to mluví? dávám slabších 50%. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

I když mě Satánek otrávil a nechce se mi věnovat mu ještě víc času než dosud, tak přísné hodnocení bych měl asi přece jen vysvětlit. Nemyslím si, že chyba je v obsahu, ale ve způsobu podání. Dítě terorizující rodiče už tu bylo víckrát a film mi víc než laskavě rodinné Kdopak to mluví připomíná knižní sérii Simona Bretta Prevítem snadno a rychle a vzdáleně i Bradburyho povídku Malý vrah. Má to potenciál a umím si Satánka představit jako pěkně zlomyslnou černou komedii. Film ale selhává v mylném předpokladu, že to robě, přesněji hrdina, který se do něj vtělí, si získá naše sympatie. To se v mém případě nestalo. Neúspěšný architekt Simon, který na začátku obviní Thierryho Lhermitta z plagiátu a po smrti se mu "narodí" odhodlán udělat mu ze života peklo, je od prvních chvil tak nesympatická osoba, že jsem ho i v té miminkovské reinkarnaci sledoval s nahromaděnou nenávistí. No a druhá potíž spočívá v naturalismu, s jakým se film vyčvachtá ve všem, co je jen trochu nechutné (zvracení, přebalování atd.) a s jakým ukazuje i to, co se dá jinak prezentovat decentně (porod, kojení). Všechno je to tak útočné a přehnané... Brr. Nikdy víc. Thierry Lhermitte a představitelka jeho matky Maria Pacome film nicméně zuby nehty drží nad hladinou odpadu. 20% ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama