Člověk do každého počasí

Má to všechno co by dobré moralistní drama mělo mít, přesto to nevzbudilo můj výraznější zájem. Nevím proč. Snad že kromě svaté a až příliš bezvadně kladné postavy Thomase Morea všichni ostatní, včetně Cromwella a krále, zůstávají daleko v pozadí. Chybí konflikt: More nepochybuje, nezaváhá, nechybuje, a jde na smrt. (03.09.2015)

Lidé bývají fascinováni příběhy jedinců, kteří se ničím neprovinili, a přesto byli za své jednání popraveni. Sókrates byl odsouzen k smrti za to, že si dovolil mluvit až moc, Thomas More naopak za to, že mluvit odmítl úplně. A Man For All Seasons sleduje poslední roky života toho druhého, který je z pohledu člověka žijícího na počátku 21. století známý především tím, že pro svou knihu o ideální politické společnosti vymyslel název "utopie". Je přitom zajímavé, že zatímco Morova kniha svým potlačováním lidských svobod připomíná z dnešního hlediska spíše opak utopie, tzv. dystopii (tedy nejhorší politické zřízení), na popsání konce Morova života by se s jistým přihmouřením očí dalo použít slovo dystopie také. Jeden můj univerzitní profesor s odkazem na tento film prohlásil, že osobně za jeden z hlavních rozdílů mezi dystopií a tyranií považuje moment, kdy lidé nejsou nespravedlivě odsouzeni kvůli vůli tyrana, ale zákonnými prostředky. Hm. Těžko říct, proč sem tuto myšlenku vlastně píšu. Asi proto, že lepší pohled na tento Oscary ověnčený film, který věrně reflektuje proces s Thomasem Morem (ačkoliv se nezachoval žádný transkript procesu, historici se shodují, že to byla křivá výpověď Richarda Riche, co Mora stálo život) a který by si dle mého zasloužil lehce modernější zpracování (tedy menší divadelnost, lepší lokace, dramatičtější hudbu, rychlejší tempo), poskytnout neumím. (31.01.2013)

"Bůh stvořil anděly kvůli nádheře, zvířata pro jejich nevinnost a rostliny pro jejich jednoduchost. Ale člověka stvořil, aby mu sloužil svým rozumem s celou složitostí své mysli." - Kdyby všichni právníci byli jako Thomas More nebo Gándhí, naše planeta by pravděpodobně mohla směle kandidovat na titul nejlepšího místa ve vesmíru. Člověk, který dokáže doslova za každého počasí nezradit své svědomí vždycky byl trochu osmým divem světa - proto je téma tohoto skvělého filmu na motivy (prý rovněž skvělé) divadelní hry tak nadčasové. Čechům zabila politika Jana Husa, Angličanům Thomase Mora - a potom další hromady takových, často bezejmenných. Protože jak říká jeden policista v jisté knize Raymonda Chandlera: "Tahle práce je jako politika. Potřebujeme ty nejlepší lidi - ale musíme pracovat s tím co máme." - Jenže pokusit se to změnit je povinností každého z nás, dodávám (s nadutostí sobě vlastní) já. Jako to zkusil Thomas More. (16.06.2005)

Film o neposkvrnitelném svědomí a o nezdolné víře, kterou náš hlavní hrdina postavil i před rodinu a to o pořádný kus. Hádejte o jakou víru se jednalo? Samozřejmě, primárně o víru v Boha. Pokud se pokusíte v tomto filmu hledat nějakou uměleckou složku, tak se asi spálíte. Zahrán je samozřejmě výtečně, ale vše ostatní je maximálně průměrné. Film vyniká výhradně svojí myšlenkou a svým poslestvím, které už ovšem dávno spláchl proud času a jsem si jistý, že na mnoho soudobých lidí, včetně mě, už žádný dojem neudělá. Film je servírován tak protivnou cestou, že se neubráním konstatováním, že se u něj dobře spí. Probudit vás dokáže pouze charismatický Jindřich VIII, který někdy rád křičí. Odpad nedávám pouze proto, abych neměl špatné svědomí. (06.08.2013)

Divadelní hry na filmovém plátně, většinou působí zdlouhavě , nudně a kulisovitě. Tenhle film je velmi solidní výjimkou. Příběh Thomase Moora, který si vysnil svou Utopii a s nasazenými růžovými brýlemi věří v sílu zákonu, ideu pravdy a vlastní schopnosti a tvrdě narazí na církevní hodnostáře a politiky, kteří jdou přes mrvoly a když chtějí dosáhnout svého, tak si vždycky najdou nějaký způsob, je nadčasový a mohl by se v jiných souvislostech stát i dnes. Paul Scofield v hlavní roli působí sice trochu moc jako "hodný strýček", ale zato sledovat "lovce žraloků" Roberta Shawa jako bohémského krále, nebo Orsona Wellse jako pletichářského pámbíčkáře je radost pohledět. (26.12.2007)