Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye
-
Vampyr
-
Vampyr - Der Traum des Allan Grey
(Německo) -
Not Against the Flesh
-
Vampire, The
-
Castle of Doom
Fantasy / Horor
Francie / Německo, 1932, 75 min
Režie:
Carl Theodor DreyerPlakáty
Obsah
-
Děj tohoto archivního filmu dánského režiséra Dreyera vychází z hororové povídky Carmilla od irského spisovatele Josepha Sheridana Le Fanu. Ta patří v daném žánru ke klasice - vždyť vyšla o celých 25 let dříve než "bible" vší tvorby s upírskou tématikou - Stockerův Drákula.
Mladý podivín Allan Grey se během svých cest za zkoumáním vyznavačů ďábla zastaví na odlehlém zámku, kde je svědkem nevysvětlitelných věcí. Stíny živých lidí ožívají a zase se vrací na své místo, v blízkém hostinci se lidé jako by neustále chystali na smrt a ani ve snech člověk není v bezpečí... V této tajemné atmosféře, kdy ještě jedna z dcer pána zámku začne trpět chudokrevností, starý pán umírá a Allan Grey si usmyslí, že podivným událostem musí přijít na kloub. (Morien)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (37)
-
Matty
Slovní spojení „sedmdesát let starý horor“ je pro někoho dost děsivé samo o sobě, natož aby něco podobného sledoval. Mnohé staré horory jsou však jiné, znepokojivější než ty dnešní. Je to jako se starými domy, starým jídlem a starými lidmi – nahánějí větší hrůzu než věci čerstvé a svěží. K jedním z nejlepších hororů dodnes řadím Upíra Nosferatu (1922), o deset let novější, rovněž v Evropě vzniknuvší Vampyr sice není tak strašidelný, přesto se od něj současní režiséři hororů mají hodně co učit. Můžeme mít výtky k ději, který není ani tak dějem, jako spíš sérií znepokojivých výjevů. Můžeme mít výtky k hercům, kteří se příliš urputně snaží dávat najevo, co prožívají. Můžeme mít výtky k prapodivné zvukové stopě, jakoby probublávající na vodní hladinu z hodně velké hloubky (sedmdesát let se na technické kvalitě po internetu kolující verze podepsalo brutálním způsobem). Ale je těžké mít nějaké výtky k obrazové stránce. Třeba taková kamera, kamera se otáčí – doleva, doprava, kolem vlastní osy, říkejte tomu třeba objevení Ameriky. Jenže objevení Ameriky v tak starém filmu není ledajakým objevením Ameriky. Některé scény jsou naprosto jedinečné svým pojetím, například pohled z vnitřku rakve – když se na něco podobného (co navíc působí oním zneklidňujícím „starým“ dojmem) díváte v noci, zatajujíc dech, neschopni pohybu, není to jen tak. Zmínil bych ještě úžasné triky – jako např. zprůsvitnění postav. Slovo „normální“ nelze na Vampyra uplatnit v žádném možném smyslu. Je to téměř nadreálný zážitek, znepokojující až na kost a přitom obdařen neobyčejnou vnější krásou (možná i vnitřní, ale za to bych hlavu pod gilotinu nedal). 90% Zajímavé komentáře: Marigold, dwi, Bebacek, troxor(15.3.2007)
-
Faye
Upír aneb Podivné dobrodružství Davida Graye podle povídky Sheridana Le Fanu-Carmilla.(28.10.2005)
-
Marigold
Jeden z nejpodivnějším filmů, jaké jsem kdy viděl. Grey není jen jméno, je to zároveň barva, která film charakterizuje – příběh je skutečně podán v šedé, čímž se vytrácí ostrost expresionistických tvarů a vytváří se jakýsi snový mlžný opar. A právě sen tenhle jednoduchý příběh o upírovi připomíná nejvíce. Spíš než o reálného upíra mi přišlo, že film pracuje s motivem "filmu jako upíra", filmu jako média, které vysává "krev" skutečnosti, které dokáže diváka uvěznit v alternativní skutečnosti. Některé záběry jsou nezapomenutelné, stejně jako atmosféra, která tenhle film provází. Není to děs, není to napětí, je to... cosi blízké šedé, ale nikoli nuda. Spíš – zasněnost, kouzlo subjektivního pohledu. Nakonec jsem byl sakra rád, když tohle sugestivní snění skončilo. Film na pomezí němé a zvukové éry a zároveň zatraceně přízračné zjevení. Pokud budete mít možnost potkat Allana Greye, neodmítejte.(26.1.2004)
-
Shadwell
Konečně může Dreyer rozvíjet téma, kterému skutečně rozumí - účinek filmového obrazu. Protože zatímco vypravěč lhát může, obraz ne. ____ Hlavní hrdina vypadá jako H. P. Lovecraft. Tvrdím, že nejde o náhodu. Že tato „součinnost“ obou pánů svědčí o svébytném a neustálém propojování všeho se vším. Považte, že sci-fi vzniklo z hororu, fantasy z hrdinské a rytířské epiky, všechno je motivováno sexuální frustrací dle Freuda a už tisíce let splácíme dluh písemnictví Mezopotámie.(22.9.2008)
-
obitus
Celkem zajimava variace na upirske tema, ale rozhodne zadny zazrak. Pribeh je pomerne zmateny a ani styl vypraveni mi bohuzel prilis nesedl. Je sice pekne, ze se cely film topi v sede barve, ale je to dost nudna sed. Takze vice nez film jako takovy jsou zajimave nektere sceny (pohreb treba) a vubec pohled na upiry v cele s opravdu nestandardni upirkou. Zkusenost, ale uz se na to nikdy nepodivam.(26.11.2005)
-
EdaS
Stále zneklidňující a stísňující depresivní podívaná, němý zvukový film.(9.9.2009)
-
Slasher
Popraskaná šedočernobílá stínohra, která mnou dnes po půlnoci bohužel jen tak chladně proplula. Nakonec bych vám ani nedokázal povědět, o čem že to vlastně bylo. Ani žádný konkrétní výjev mi v mysli neutkvěl, no prostě podivně nijaký zážitek - zklamání.(9.9.2011)
-
dwi
Dreyerův Vampyr není zdaleka tak jednoduchým soustem, spíše hypnotickým stavem, který nechce vyprávět, ale sugerovat sychravé pocity. Vždyť pro celý snímek je typická všeprostupující šeď, zahalující konání postav do imaginativního rámce. Po výrazové stránce je režisér věrný německému expresionismu, a to převážně ve stínohrách, kdy ani nemusíme vidět reálné postavy, abychom vypozorovali režisérovu snahu o vytvoření alternativní podoby lidské existence. Puncu mystičnosti se dostává filmu i rozpolceným ztvárněním. Přestože vznikl již ve zvukové éře, není zcela zvukový. Dialogy jsou pronášeny jen torzovitě, mezititulky zastávají vysvětlovací a hybnou funkci děje. Dreyer tuto torzovitost vnesl i do samotného příběhu. Nepokouší se ptát po příčinách, vskutku zobrazuje jen to, po čem touží. Hrdinům nevštěpuje hlubší psychologii, zato přikládá důležitou roli snům (hlavní hrdina se ocitne ve snu celkem třikrát). Krajina, do které se Allan dostává, působí mdle, bez života; jakékoliv kladné esence jsou vysáty upírovou přítomností. Není se pak co divit, že hrdina – distinguovaného vzezření se slušivým oblekem – je zpočátku bázlivý (spíše pozorující), přesto toužící pomoci. Nehodlá se smířit s bezútěšností, jenž cloumá z osudy místních. Rafinovaný Dreyerův přístup se projeví i na konci, kdy opět nechává věci a konání postav volně plynout bez vysvětlení. Je s podivem, že tento film se dočkal docenění až o mnoho let později, tehdejší kritika ho zcela zavrhla.(18.5.2004)
-
Morien
Expresionismus ve své ryzí podobě. Podobností s Carmillou jsem nenalezla mnoho, respektive kromě upírského motivu asi nic, ale zase jsem nalezla jiné věci, které mě naprosto zabily do sedačky. Všechny scény se stíny jsou dokonalé. Celý film bych připodobnila ke čtení dlouhé, ponuré, monotónní a proklatě kúl (či out) básně. Co ale nechápu, proč se v češtině v názvu objevule David Gray, když je to celou dobu Allan.(31.10.2008)
-
Mahalik
Upír aneb Jak se uživatel číslo 42871 proměnil ve spícího muže aneb Jak se Jakub unudil k smrti....(12.1.2010)
-
Mi Nü-Chai
Jednu hvězdičku přidám teprve po tom, co zjistím, jak to bylo s tou inspirací Carmillou - tohle mě totiž docela dopálilo, jelikož to vypadá, že si pan Dreyer pouze na záložce knihy přečetl slovo "upír" a tím to zhaslo. Podobnost s povídkou veškerá žádná a já se zrovna na tohle těšila nejvíc. Film je jinak vcelku příjemný - abstraktní buď záměrem, nebo neschopností sepsat příběh, některé věci působí lehce nelogicky, ale oplývá kvalitními triky chutně pochmurnou atmosférou a mile krátkou stopáží. Bohužel, ono zklamání z "ne-Carmilly" bylo natolik silné, že to nemohu hodnotit více než za dvě *.(22.10.2006)
-
Chlupis
Snová bublina, noční můra, do které se divák společně s Allanem Greyem samovolně potápí. Lynch hadr.(20.11.2009)
-
Javert
Velmi dobré. Je vidět, že Dreyer si dal hodně práce s atmosférou, skvělá kamera nám nabízí hru stínů, která u diváka vyvolá mrazení v zádech, které navíc podporuje ještě často hrůzu nahánějící hudba. Film však brzdí pomalý rozjezd. Dozajista se jedná za jeden z přelomových filmů světové kinematografie, ale přeci jen z filmů s touto tématikou u mě stojí neochvějně na prvním místě Nosferatu.(14.6.2008)
-
Webb
[8,5/10] (Ch. T. Dreyer - Filmproduktion) (Čb. /// Produkce: Carl Theodor Dreyer, Nicolas de Gunsburg (Julian West) /// Scénář: Carl Theodor Dreyer, Christen Jul podle povídky Za temným zrcadlem Sheridana Le Fanu /// Kamera: Rudolph Maté, Louis Née /// Hudba: Wolfgang Zeller) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](26.12.2009)
-
Flego
Snívam ? Zaspal som a zhubný sen ma bude trápiť, kým sa preľaknutý nezobudím ? Alebo blúznim ? Som na rozhraní vedomia a bezvedomia ? Alebo ozaj prežívam šeď života a smrti ? Na úsvite zvukového filmu ( dialógov je poskromne ) vznikla táto fascinujúca sivá tieňohra "živých tieňov" a hudba ( od Wolfganga Zellera ) prechádza do morku kostí a pomáha vyrozprávať príbeh upíra. Čo ma zachráni ? Kôl a kladivo, či čľapot vody pod veslami, alebo stroj času..? Je to vyčerpávajúci, sugestívny film. Plný podivných pocitov. A vynikajúci.(4.4.2007)
-
Vishnar
Výborná věc, skvěle natočená a hodně volně inspirovaná povídkou Carmilla. Zajímavá hra se stíny, snové sekvence, minimum dialogů, příběh-nepříběh a cesta na hřbitov z pohledu nebožtíka v rakvi. Od stejného režiséra jsem zatím viděl jen jeho Johanku z Arku, která byla taky úžasná, takže jsem si jistý, že se v budoucnu rád vrhnu i na další filmy tohohle zajímavého režiséra.(15.1.2012)
-
Nick Tow
Rád by som upozornil kolegov užívateľov, ktorí vo svojich komentároch s láskou "papagájujú" nesprávny údaj z Morienovej anotácie (podľa ktorej Dreyerov film vychádza z Carmilly Scheridana Le Fanu) aby si radšej svoje tvrdenia overili - a trebárs si aj prečítali novelu Carmilla (nájdete ju v poviedkovej zbierke tohto autora pod názvom Zelený děs, alebo napríklad v horrorových antológiách Rej upírů či Půlnoční povídky). Zistia, že tento film nemá s lesbickou upírkou Carmillou naprosto nič spoločného - iba ak to, že upír v tomto filme taktiež nenosí frak ale sukňu. A kolegovi Morienovi ešte odkazujem, že stvoriteľ Draculu sa volá Stoker a nijako inak.(8.5.2006)
-
sta
Mno, dost věcí mi určitě uniklo a dokonce jsem měl pocit, že Dreyer trochu porušoval pravidlo osy, ale stejně to bylo hodně zajímavý...hlavně hudební doprovod dvou rumunských DJs (MoFFoM 2005) - něco podobného jsem prostě ještě nezažil...a to se vyvažuje platinou, přátelé!(22.10.2005)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.1.2009)
-
faana21
Mazec! Všechno ostatní už o tomhle snímku napsali jiní, tak proč se opakovat...(26.1.2011)