Reklama

Reklama

Souboj sedmi uprchlíků z cizinecké legie s posádkou havarovaného německého letadla uprostřed pekla africké pouště roku 1943. Film Oáza vypráví příběh několika mužů, kteří za druhé světové války uprchli z cizinecké legie, aby se připojili ke spojeneckým armádám a po jejich boku bojovali proti fašismu. Celý příběh se odehrává v poušti a v malé opuštěné oáze s vyschlou a zasypanou studnou. Zde se střetne skupinka uprchlíků s posádkou německého letadla, která nejdříve zničila ostřelováním jejich kamión, avšak po zásahu z protileteckého kulometu byla donucena k nouzovému přistání. V boji o oázu vítězí střídavě obě strany. Nedostatek vody a smrt žízní hrozí bez rozdílu všem. Výsledek poslední bitvy, která vzplane, když se konečně objeví voda, je zdrcující... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (113)

Isherwood odpad!

všechny recenze uživatele

Zoufale monotónní a neskutečně roztahaná historka o jednom pouštním putování, u které prominu absenci silnějšího děje, ale naproti tomu odmítám nefunkční postavy, blábolivé dialogy a momenty, které postrádají jediný kousek zdravého rozumu. Herci si natáčení protrpěli fest, já sledování bohužel taky. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Velmi zajímavý a ojedinělý projekt Zbyňka Brynycha, který zpracoval v té době (a obecně v kontextu československé kinematografie po roce 1948) naprosto tabuizované téma. Brynych byl vskutku pozoruhodný režisér, jednak během normalizace směl točit s povolením nejvyšších míst v Západním Německu, druhak se mu nějakým zázrakem povedlo prosadit a natočit tenhle film o československých příslušnících cizinecké legie v době nejtužších 70. let (logicky pak snímek skončil víceméně v trezoru a v široké distribuci se příliš neohřál), samozřejmě že se mu takovýchto privilegií dostalo za angažovanou tvorbu, kterou během normalizace točil coby úlitbu režimu. Brynych, jinak specialistu na filmy z období druhé světové války, kterými se umělecky proslavil, i Oázu pojal ideologicky především coby protifašistický snímek (viz úplný konec filmu), což mu ji asi umožnilo vůbec natočit, koncipoval ji však jako psychologickou studii rozkladu lidské morálky v závislosti na extrémním prostředí. Oáza, která tak trochu vizuálně předznamenala Marhoulův Tobruk, je spíše komorní a vizuální snímek, jenž čerpá především z exotických exteriérů a povedené kamery, samozřejmě z vynikajícího castingu (čemuž se nelze divit, v ponuré době, kdy nebylo v čem hrát, byl jistě výlet do Turkmenistánu vítaným zpestřením), pokulhává ale ve složce scenáristické a v celkové koncepci, zjevně chtěl říci ještě cosi dalšího, co už mu nebylo dobou a režimem umožněno (tušit lze chybějící či vystřižený závěr). Výrazným záporem je také pradávná bolest českých válečných filmů, tedy fakt, že obě znepřátelené strany (Češi i Němci) mluví stejným jazykem, což je jev tak neuvěřitelný, jako sám vznik tohoto snímku (zajímavé o to víc, že ve svých dřívějších filmech Brynych na němčinu německy mluvících postav pečlivě dbal). Morálně si ale tenhle film zaslouží větší ocenění, než to, jaké mu tady na čsfd dávám... ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Troufnu si říct, že jeden z nejlepších českých válečných filmů. Samozřejmě v určitých věcech (triky, spád a rychlost děje) nedosahuje na Tmavomodrý svět ani na Nebeské jezdce, ale o to nejde. Tohle je především o psychologii hlavních postav a o jejím rozkladu. Rudolf Hrušínský mi sice taky přišel na legionáře trošku mohutnější, ale to neznamená, že by hrál špatně. Děj je pomalejší a občas to vážně vypadá, že autoři nevěděli, o čem točit a že jim to vedro taky lezlo na mozek, ale mně to vůbec nevadilo. Připomínalo mi to tím trošku leoneovky. Hudba se mi hodně líbila, tedy ta melodie z toho orchestrionu (myslíte, že je to ten od chalupářů s jiným vnitřkem?). Jen je velká škoda toho konce. Nejspíš je vážně nedodělanej (ještě zůstávají čtyři nebo pět lidí a pak se náhle objeví Radoslav Brzobohatý a řekne, že přežili jen dva). Co se týká propagandy, tak jí tu je minimum. Všichni náckové tu nejsou vyšinutí vrazi, jen jeden ano (Vinklář). A taky proto se začnou nakonec zabíjet. Ne proto, že by Němci plánovali nějakou past, ale protože vzájemná důvěra je ještě příliš křehká, příliš neduživá, než aby přežila první výstřely. Kdyby to byla jedna jednotka, zneškodnili by střílejícího. Ale oni to byli nepřátelé. A navíc to ani není poprvé, co se ve filmu něco podobnýho stalo. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Na český (československý) poměry hodně neobvykej film. Škoda některejch dost mimózních scén a hlavně debilního konce. Taky hudbu mohli vybrat nějakou vhodnější. Ta se k filmu vůbec nehodila. Ale podle mě to stojí za vidění už kvůli hercům. Jinak hodně to připomíná film Sahara. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Budu upřímný, opakované setkání s tímto filmem po třiceti letech bylo zklamáním. Silný námět, skvělé obsazení a neobvyklé prostředí spolu s ucházející výpravou (přiměřenou komornosti filmu) zůstávají zcela nevyužité. Provedení je nanejvýš průměrné pokud jde o postavy, dialogy, plynutí děje či jeho vyznění. Konec je neskutečně useknutý, najednou střih a dvě věty Brzobohatého uzavírají celý příběh. Podivná psychedelická vysloveně šedesátková hudba a s tím i kamera klonící se do divných úhlů mají asi nabudit napjatost situace, ale ve mně spíš vyvolávaly představu příběhu odehrávajícího se v dobovém narkomanském doupěti než podobenství o válce, moci ideologie a boji lidské mysli proti ní. Ta závěrečná věta "poznal jsem, že smír s fašismem není možný" jako shrnutí toho, k čemu měl film asi směřovat, je plochá a tezovitá. To co by mělo (marně) nějak vyplývat z příběhu samotného, povah, vývoje a prostředí muselo být asi ještě dořečeno, aby to "jako každýmu došlo". ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Oáza je velmi rozporuplný snímek. K řadě kladů patří zejména silné herecké obsazení a nasazení herců, kteří v náročných podmínkách a s vědomím, že se podílí na dost vyjímečné práci, ze sebe vydávali maximum. Atraktivní je pochopitelně i pouštní prostředí a především fakt, že příběh se odehrává v té době tabuizovaném prostředí s tabuizovanými hrdiny. Tvrdit o Oáze, že jde o pozapomenutý film je hrubě nepřesné, protože tenhle filmový kousek z pochopitelných důvodů vlastně nikdy v distribuci nedostal šanci. Strohé natáčecí podmínky a odlehlost místa přispěly k vysokému pocitu autenticity. Nejde - a vzhledem k omezenému rozpočtu ani nemohlo jít - o velký válečný snímek, spíš o komorní psychologické drama několika vojáků dvou znepřátelených armád, kteří jsou donuceni společně čelit žízni a pocitu odloučenosti v extrémně obtížném prostředí. Slabinou filmu je nicméně nevyrovnaný scénář. Film působí nedodělaným dojmem, jako by v průběhu natáčení došly peníze nebo spíš přišel zákaz z vyšších míst. Na konci jednoduše chybí řekněme deset minut z děje. Zároveň je nutné připomenout, že Brynych nepatřil mezi naši režijní špičku a jsou místa, kde je to na filmu znát. Typickým případem jsou scény, kdy vyčerpaní žíznící vojáci odpočívají vystaveni účinkům slunečních paprsků, zatímco se mohou skrýt ve stínu nedalekých rozvalin...Celkový dojem: 60 %. ()

Le_Chuck 

všechny recenze uživatele

Velice podarená dráma mapujúca posádku fyzicky a psychicky vyčerpaných vojakov, ktorí po niekoľko dňovom putovaní Saharou najdú zdroj vody obsadený nepriteľskými vojakmi. Nastáva zajatie, boj o studňu, prichádzajú fatamorgány, mentálne skraty, etické, morálne zásady sú pod tlakom ťažko skúšaného pudu sebazáchovy človeka na minimálnom životnom priestore v extrémnom prostredí. Celú túto veľmi sugestívnu podívanú trochu kazí finálny dobový odkaz (nemožnost sa zmierenia sa s fašizmom), ktorý trochu nemotorne stavia ideológiu nad ľudskosť. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Na tuzemskou kinematografii vskutku ojedinělý psychologický válečný snímek, zobrazující dosti naturalisticky přežívání československých legionářů v Africké poušti a jejich boj s trojicí zdecimovaných německých vojáků v pouštní oáze. Nenajdeme zde žádnou nadsázku, žádné černobílé postavy. Všechny postavy jsou lidé z masa a kostí, které láme Africké horko bez ohledu na stranu ve které bojují. Vynikající herecké obsazení jenom dodává na autencitě chrabrých mužů různorodých charakterů. Radoslav Brzobohatý je prototyp pro tvdé muže, Rudolf Hrušínský je taktéž v roli psychicky narušeného vojáka výborný, Josef Vinklář též výtečně zahrál brutálního německého vojáka, patrně nejzápornější postavu z filmu. Díky dokonalé atmosféře a poutavému (i když prostinkému) příběhu zamrzí několik výrazných nedostatků (všichni mluví česky, dovyprávěný závěr - patrně díky zdecimovanému filmovému štábu), ovšem ani tak nemohu dát méně než 75%. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších českých válečných filmů. Samozřejmě, není moc z čeho vybírat, ale Oáza by si rozhodně zasloužila být známější. Není sice tak strhující jako Atentát či Nebeští jezdci, není tak filmařsky vyhračičkovaná jako Tmavomodrý svět nebo Tobruk a není monumentální jako filmy Otakara Vávry... ALE: Působivě (samozřejmě díky senzačním hercům s Radoslavem Brzobohatým a Rudolfem Hrušínským v čele) ukazuje, čeho všeho jsou lidé ve vypjatých situacích schopni, psychologii zoufalých žíznících vojáků rozebírá do posledního mozkového závitu a výsledky toho všeho nám servíruje vcelku nemilosrdně a tak nějak i lhostejně stylem "Diváku, přeber si to". Jsem fakt spokojený. Jediná vada - Němci mluví česky. ()

tahit 

všechny recenze uživatele

Cizinecká legie v československém válečném filmu mohla být za totality hodně ožehavé téma. Snad abych nezapomněl, cizineckou legii jsem také viděl v ČERNÉM PRAPORU. Zpět k filmu OÁZA, který byl polozapomenutý a televizí znovu oprášen. Myslím si, že ve své době mohl mít film u našeho diváka ohlas i když lze také říci, že pro tento film ztvárnil námět a scénář člověk údajně s podivně zvláštní minulostí Kamil Pixa estébák či umělec? Děj filmu je zasazen do africké pouště, ale jde vlastně o turkmenskou poušť, kde se natáčely hlavně exteriéry, z kterých také dýchalo tak nesnesitelné horko, že se v něm hlavní protagonisti příběhu uprchlíci z cizinecké legie i tříčlenná posádka z německého letadla při filmování z vedra opravdu téměř potáceli. Podle mého názoru je tento film nesporně slušným dílem, ale rozhodně je o třídu níž než třeba film ATENTÁT (1964), na kterém se také podílel scénáristicky již zmíněný Kamil Pixa. Přičemž v samotném závěru tohoto válečném dramatu vidím problém, který příběh oslabil, což je docela velká škoda. Beru v úvahu, že ostatně si film nečinil žádných nároků ve své době natáčení na reálnou psychologickou sondáž autentických legionářů a příslušnosti k cizinecké legii, kteří se řídili heslem bez příkras (Čest a věrnost), ale zde šlo vlastně o uprchlíky, tak trochu očima bolševika, jestli se nemýlím, holt každému, co jeho jest. Snad ještě dodám, kvalitní herecké obsazení a trochu lepší, než jen průměrný válečný film. ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Ve studni už není žádný písek, pane poručíku, ale voda tam taky není..." Hlas Brzobohatého o tom, že nám rozpovie príbeh o túžbe človeka prežiť, sľubuje napínavé dobrodružstvo. Aspoň úvodná veselá skladba a prestrihy na usmievavé tváre hlavných hrdinov to sľubovali, no dobrodružstvo by som tu veľmi nehľadal. Ide skôr na naše pomery o nečakane vydarenú vojnovú drámu, za ktorú sa Československo rozhodne hanbiť nemusí a to ani za hranicami. Ja sám som film objavil iba nedávno cez filmografiu Š. Kvietika a R. Brzobohatého. Film sa štruktúrou príbehu veľmi podobá na nedávny Kríž cti, atmosférou a prostredím na filmy Sahara či Tobruk. Kvietik a Brzobohatý sa stretli už neraz, mám ich obidvoch veľmi rád a túto skvelú a sympatickú dvojku dopĺňa netradične, ale dobre obsadený R. Hrušínský. Jediným mínusom je, že Nemci hovoria česky inak prekvapivo dobrý vojnový film. 80%. ()

Tom_Lachtan 

všechny recenze uživatele

klasický film o vojácích dvou stran, co byli drze náhodou do jedné kupy svedeny se vším, co k tomu patří a bylo viděno na x místech, jenže tady to nahoru táhne věcí vícero a to herecká skvadra a skvělé dialogy, takže očekávané a dané scény nepůsobí špatně. Pátá hvězdička je hlavně (ale ne zcela) za samotný závěr. [Mimochodem, předchozí text je trošku upravený a zkrácený komentář k Un taxi pour Tobrouk, který je z neménlich stejného ranku] Je docela zajímavé, že ve filmu, kde se střetnou českoslovenští legionáři a Němci nezazní ani jednou němčina a všichni hovoří plynnou češtinou ☺ - to ale vůbec nevadí, alespoň mě, už vzhledem k tomu, že tak odpadají nutné scény neporozumění, které zpravidla bývají nudnější (jako např. v Kříži cti). Psychologie postav je zajímavá (kdo jiný mohl dostat ten největší "kalibr", než excelentní Hrušínský) a velkým plusem je pro mě fakt, že se nekoná žádné velké kamarádíčkování, ale jen jakýsi sňatek z rozumu. Posledních pár vět Brzobohatého v dovětku ignoruju, protože jsou až moc politického ladění (ale přesto ne prokokomunistické, přírodní úkaz) a podle mého se vůbec nehodí k vyznění jinak skvělého a opomíjeného filmu. " Ticho... To je krásný... " ps: skvělej plakát ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Oázy v pouštích, jediná to místa s vodou (nejsou-li studny vyschlé, či otrávené ustupujícím nepřítelem) jsou vděčná témata nejen válečných snímků. Tento film byl pro mne překvapením, protože jsem o jeho existenci vůbec nevěděl. Obsah vyčerpávajícím a přesným způsobem popisuje děj, takže jej zde nebudu rozebírat. Byl jsem velmi překvapen, když jsem jako jednoho z legionářů viděl Rudolfa Hrušínského... Znám jej jako zemana či šlechtice, ale jako voják z druhé světové byl pro mne překvapením. - Je to solidně natočené psychologicko - válečné - drama kdy dvě strany bojují o strategické místo - ne, není to kopec, není to přístav ani skladiště paliva, je to - studna s vodou v poušti. Škoda jen toho konce, ale i tak je to na 4 kapky vody * * * * ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Největším kladem Brynychovy Oázy je sugestivní atmosféra a světový audiovizuál. Záporem je uspěchaný konec a dobově podmíněný voiceover Radoslava Brzobohatého v úvodu a závěru snímku. Nemluvě o tom, že jsem se celou dobu nemohl zbavit pocitu, že se dívám na prostříhané torzo. Velká škoda, že Zdeněk Brynych svůj vysněný film realizoval až v roce 1972. Normalizační doba je zde dost znát (Češi a Slováci společně s Němci mluví česky - Štefan Kvietik samozřejmě slovensky) a nepříznivě ovlivnila konečnou podobu celého filmu. Přesto je dobré Oázu vidět. Jednak kvůli netypickému tématu v normalizační kinematografii a jednak jde o jeden z inspiračních zdrojů pro film Tobruk od Václava Marhoula. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Nejdřív se dlouho nic neděje, pak přijde krátká akce a následně se dostaví zbrklý konec. Jedni z nejhezčích československých chlapů jsou zarostlí a špinaví k nepoznání, to už je pak celkem jedno, že má Radek Brzobohatý na půlce obličeje obvaz. Štefan Kvietik ho sice nemá, ale k poznání též není. Německého důstojníka hraje tradičně velmi nepohledný Němec, který mluví hlasem Eduarda Cupáka. Jednoznačně konstatuji, že Cupákův hlas byl tím nejhezčím a nejzajímavějším prvkem celého filmu. ()

pornogrind 

všechny recenze uživatele

...Příběh o poušti a o naději. O čechoslovácích v cizinecký legii. O žízni, o fašizmu a zabíjení.  O touze člověka žít... Ještě ráno jsem neměl ani tucha, že tenhle film existuje. Řekl bych, že (i na rok vzniku)na československý poměry je to tak trochu raritka. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

V téhle oáze se divák zasměje. Bohužel, nechtěně. A užije si trochu té bojové vřavy, ale mezitím asi tak třikrát usne, protře si obličej, zamžourá očima, následně vypleští oči z toho, co to má před sebou za debilně obsazenou slátaninu v děsně nekvalitním technickém a obrazovém provedení. Režisér Zbyněk Brynych byl mimořádný fušer. Zřejmě ho "komáři" museli děsně obdivovat a s láskou k Sovětskému svazu mu dali v čase normalizace šanci natočit si hru na vojáčky ve kterém svoji významnou roli sehrála číslovka 7, která se táhne napříč filmovou historií: 7 samurajů, 7 statečných, 7 milionů v krabici od vína. Což o to, prostředí pouště je na tehdejší dobu exotika mimořádná, ale když se v ní povaluje sedm tatrmanů, tak už to taková bomba není. Nejhůře dopadl tlustý Hrušínský. Lilo z něj jako z konve. Nejhorší role v jeho kariéře. Josefa Bláhu má většina diváků spojeného s komediemi. Je pravda, že měl mimořádný talent pro herecké chameleonství, ale to, co předvedl v "Signum Laudis", je pouhým stínem v téhle frašce. Někdejší urostlý, slovenský lamač srdcí Kvietik byl pak zřejmě jediným, komu jsem byl ochoten věřit jeho roli. Ostatní byli snesitelní, ale role nepojali uvěřitelným způsobem. Herci určitě zaslouží obdiv za náročné natáčení v písečných dunách, ale bud to chtělo vyměnit režiséra, anebo kompletně přepsat scénář. Film je to roztahaný a dějově by obléhání studny vystačilo na krátkometrážní povídku o délce dvaceti minut, ne na celovečerní film. Z filmu se line dusno, vedro, sluneční žár, který divák pocítí téměř fyzicky, což je jeden z nejpůsobivějších kladů filmu, kterých bylo jinak poskrovnu. Příběh sedmi uprchlíků z cizinecké legie svádějící boj s nepřítelem je však vyveden maximálně nekvalitně, což je svým způsobem škoda, přijmu-li fakt v jaké době vznikl a že se film vymykal normalizačním slátaninám, které upadly v zapomnění. Jenže to samé postihlo i tohle malé, válečné drama, které aby bylo velké, muselo by nabídnout i nějaké velké a významné až nezapomenutelné momenty bez aplikovaného monotonniho rázu vyprávění, kvalitnější obraz s nezkreslenou barvou, méně karikované postavy, zajímavý a koncepčně funkční scénář a v neposlední řadě řemeslně kvalitní režii. Ani jedno film nemá. Nezbývá než se téhle oáze vyhnout. Mé hodnocení: 20% ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Jedno miesto, jeden čas, pár vojakov. Ako to môže dopadnúť? No ak je to púšť a nemáte vodu, tak jednoducho sa zbláznite. Máte pri sebe zbrane, sú tu nepriatelia....Ak by bolo vonku mínus päť a plno snehu, ako sa na December patrí, asi by som si Oázu užil viac. Scenár je trochu jednoduchý, čo by vôbec nevadilo, réžia šľape, niektorí herci prekvapia takýmto typom úlohy, ale celé to akosi vyšumuje do prázdna. Nepomáha ani hudba, ktorá z toho robí tak trochu paródiu, vlastne si myslím, že tento film by bol najintenzívnejší úplne bez hudby. Informácia o trezorovosti takéhoto typu filmu ma celkom prekvapila. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Překvapilo mě, jak dobře se v tomhle filmu kombinuje hudba se zajímavým vyprávěním. Film má svižný střih, výtvarně mě velmi zaujal, a především herci jsou ve vrcholné formě fyzické, i psychické...O filmu jsem nejdříve slyšel ze vzpomínek na R.Hrušínského, kdy na ten film, i náladu mezi herci vzpomínal R. Brzobohatý. Podle jeho vzpomínek jsem i na film nahlížel, jak jinak, byly to mé první informace o něm, ale když jsem ho viděl poprvé, tak mě velice překvapil, jak je udělán. II. světovou válku, její atmosféru ve mě ale příliš neevokuje. ()

Související novinky

Jaká to rozkošná válka

Jaká to rozkošná válka

30.04.2006

Režisér a producent Václav Marhoul, jenž se svým scénářem filmu Tobruk inspirovaným knihou Stephena Cranea Rudý odznak odvahy uspěl v českém kole americké soutěže Hartley-Merrill Prize pro tvůrce z… (více)

Reklama

Reklama