Poločas štěstí
Drama
Československo, 1984, 89 min
Režie:
Zbyněk BrynychHudba:
Jiří SvobodaHrají:
Josef Vinklář, Jiří Adamíra, Hana Maciuchová, Zora Jandová, Milan Šimáček, Slávka Špánková - Hozová, Oto Ševčík, Viola Zinková, Jiří Růžička ml., Viktor Maurer, Adolf Filip, Ferdinand Krůta, Rudolf Hrušínský ml., Milan Riehs, Jiří Schwarz, Miroslav Paleček, Dana Syslová, Zdeněk Dítě, Ladislav Potměšil, Zdeněk Hodr, Jaroslav Čejka, Svatopluk Skládal, Jana Marková, Karel Linc, Karel Smyczek, Milan Klacek, Jan Cmíral st., Ludmila Krajíčková, Martin Faltýn, Jan KanyzaObsah
-
Padesátiletý Ondřej Bozděch rozváží uhlí po pražském Žižkově a nade vše tuto čtvť miluje. Strávil zde celý život a zná tady všechny sklepy. Právě mezi žižkovskými činžáky žije svůj obyčejný život, právě zde si užívá starostí i radostí s dospívající dcerou Markétou i s neposedným synkem Ondrou. Jeho nejlepším kamarádem je řidič Karel, bývalý matematik, který kdysi musel opustit svou práci ve výzkumném ústavu z politických důvodů. I když Karel je inženýr a je úplně jiným člověkem než přímočarý Ondřej, stal se během času téměř členem Bozděchovy rodiny. Časy se však mění. Staré domy ze Žižkova mizí jeden po druhém, Markéta se musí vdát a Karel dostane nabídku vrátit se ke své původní profesi. Ondřej se chtě nechtě musí zastavit a zamyslet se, jaký to vlastně žije život... Nostalgický příběh, který zachycuje proměnu starého Žižkova v moderní část velkoměsta, natočil režisér Zbyněk Brynych v roce 1984. Po šestadvaceti letech se tak vrátil na místa, kde natočil svou proslulou Žižkovskou romanci. Hlavní postavy Ondřeje a Karla napsal scenárista Vojtěch Měšťan na tělo Josefu Vinklářovi a Jiřímu Adamírovi. (oficiální text distributora)
Padesátiletý Ondřej Bozděch rozváží uhlí po pražském Žižkově a nade vše tuto čtvť miluje. Strávil zde celý život a zná tady všechny sklepy. Právě mezi žižkovskými činžáky žije svůj obyčejný život, právě zde si užívá starostí i radostí s dospívající dcerou Markétou i s neposedným synkem Ondrou. Jeho nejlepším kamarádem je řidič Karel, bývalý matematik, který kdysi musel opustit svou práci ve výzkumném ústavu z politických důvodů. I když Karel je inženýr a je úplně jiným člověkem než přímočarý Ondřej, stal se během času téměř členem Bozděchovy rodiny. Časy se však mění. Staré domy ze Žižkova mizí jeden po druhém, Markéta se musí vdát a Karel dostane nabídku vrátit se ke své původní profesi. Ondřej se chtě nechtě musí zastavit a zamyslet se, jaký to vlastně žije život...
Nostalgický příběh, který zachycuje proměnu starého Žižkova v moderní část velkoměsta, natočil režisér Zbyněk Brynych v roce 1984. Po šestadvaceti letech se tak vrátil na místa, kde natočil svou proslulou Žižkovskou romanci. Hlavní postavy Ondřeje a Karla napsal scenárista Vojtěch Měšťan na tělo Josefu Vinklářovi a Jiřímu Adamírovi. Komentáře uživatelů k filmu (28)
-
Jonatthan
One man show pro Josefa Vinkláře. Ta role mu byla ušita na míru a uchopil ji skvěle. Jiří Adamíra jako jeho parťák je upozaděn, ale typově přesný. Atmosféra zanikajícího starého Žižkova kouzelná. Plno dalších přesných hereckých výkonů v drobných epizodních roličkách rázovitých žižkovských figurek (Viktor Maurer, Dana Syslová, Rudolf Hrušínský ml., atd.). Dobová náladovka.(27.6.2010)
-
Gekacuk
Tento film má v podstatě jednoho herce, který na sebe strhává veškerou pozornost. Film vypráví o starém i novém Žižkově. O tom, jak se tato čtvrť postupně mění, staré se bourá a ustupuje novému. Poznáváme řadu místních figurek, které jsou pro Žižkov tak typické. Zároveň je film oslavou fyzické práce. Vinklář a Adamíra jsou sehraná dvojice uhlířů. Stýkají se i mimo práci. Bohužel Vinklář je naprosto dominantní postavou a Adamíra jen tak paběrkuje. A jinak by to ani nešlo. Film je totiž skrytě politický. Zatímco Vinklář je dělník celý život bez jakéhokoliv škraloupu, Adamíra měl v minulosti problémy. Není zde řečeno, jaké to byly problémy, ale snadno se dovtípíme, že to byly politické problémy v období roku 1968. A tak už cca 15 let je Adamíra řidičem místo vědeckým pracovníkem – matematikem. On však na svoji novou roli nezanevřel, smířil se s osudem a dokonce váhá, když má možnost se vrátit zpět do výzkumného ústavu. Adamíra věnuje Vinklářovi 15 let starého budíka z Japonska, který je zřejmě stále vrcholem techniky. Na své cesty po světě stále nostalgicky vzpomíná. Nakonec se do výzkumáku vrátí, ale novým trendům už nestačí, protože byl dlouho odtržen od vědecké práce. A tak se vrací zpět za Vinklářem. Všichni jsou spokojení, závěr je pozitvní. A tak to také mělo vyznít. Ve filmu si pozitvní roli ochránce vlasti – letce na MIGu – vystřihl Jiří Schwarz a novomanželku Zora Jandová. Manželky obou uhlířů – Špánková a Maciuchová – jsou tady jen do počtu, i když Maciuchová je určitě lepší herečka a dostala zde více prostoru. Mimořádně trapná je scéna z restaurace pro homosexuály. Sem zavítá Vinklář s manželkou při oslavě své padesátky. Nevím, jak se cítil pan Čejka. Asi to mělo odpovídat tehdejšímu pohledu společnosti na tuto minoritu. Tak to vidí pánové Gek a Čuk.(6.4.2010)
-
jopal
Tie 4* su hlavne z nostalgie. Je to aj ucta voci tym, co dokazali tuto atmosferu zachytit a zahrat. Pan Josef Vinklář, tymto sa Vam tam hore za Vase umenie klaniam. Po skonceni filmu som nebol tak ohureny, ako na druhy den a hadze to so mnou cim dalej tym viac. Skvela dobova atmosfera, vyborne vykony, az banujem, ze som tam vtedy nemohol byt s nimi...Proste skvele.(16.1.2012)
-
rischa65
Pan Vinklář v jedné ze svých nejlepších rolí. Krásný lidský příběh o přátelství a tom, že na světě jsou i jiný věci než kariéra a prachy(23.1.2012)
-
emjey
Jako rodilý žižkovák nemůžu nemít tenhle film rád.(18.2.2012)
-
Prubner
Mělo to být vyznání Žižkovu a jeho obyvatelům. Jenže namísto rázovitých postav je tu sbírka bizarních figurek, které si autoři vycucali z prstu. Nejvíc mě iritovala postava Karla, který dá přednost uhlířské putně před návratem do výzkumného ústavu. Vskutku věrohodné. A Vinklář bohužel značně přehrává.(10.5.2006)
-
ivonius
Krásný film(19.1.2011)
-
Schlierkamp
Vzhledem ke jménu režiséra jsem byl k filmu předčasně skeptický, avšak opak byl pravdou. Jedná se o zajímavý lidský příběh z pražského Žižkova, ve kterém exceluje J. Vinklář. Neméně dobrý je i J. Adamíra, ale ten nedostal ve filmu tolik prostoru. Ústředním tématem filmu je přechod mezi stavem neobyčejného štěstí a následným uvržením zpět do kruté reality. Jednoznačně nadprůměrné Brynychovo dílo, zejména díky skvěle a přirozeně zahrané hlavní postavě.(13.2.2012)
