Romance za korunu

Ach jo, když si vzpomenu, jaký to byl ve své době propagovaný trhák...naprosto ideální, nicneříkající a hlavně na nic nepoukazující produkt. Přesně takový, jaký se soudruhům líbil. Mladý člověk, nezatížený předsudky, nevnímající žádné problémy kolem sebe ke kterým by se mohl vyslovit, jim perfektně zapadal do krámu. Jak šťastná to doba a jak se nám dobře žilo :-) (05.04.2010)

Jak si za korunu ( náhodu ) užít bezva noc. Na tehdejší dobu , to byl dobrej film , který neurazil a v té době todle byly hity jak cip. Jak tady psal " offlineman " , kdyby to natočily v dnešním pojetí , bude to stát za 2 prdele , páč by z toho udělaly takovej slátanec že by to nedávalo smysl. Natočit todle v dnešní době KAREL JANÁK , a hrál tam přitroublej Mádl , tak tady vystřelí všichni 5 hvězd. Mě se to líbí a nemám problém přiznat že jsem se díval na ty starší filmy tak nějak jinýma očima , než na ty dnešní blbosti. 3 hvězdy ( Vondráčkovou jsem neměl rád nikdy ) Dobrá zábava na nudný večer. (18.06.2012)

Jedna (rudá) hvězda patří Eriku Pardusovi, který jako jediný v tomhle filmu dokázal, že umí hrát. Jinak je to nehoráznost sprostá, zejména v momentu, kdy se za rozjuchanými interprety objevuje dekorace klubu SSM složená z portrétů Gottwalda, Castra, Che Guevary, Lenina, mezi to Ghándí, Einstein a v rohu dokonce Masaryk. Už jen ten Stalin tam scházel. (27.07.2010)

Jako mladý jsem na film nešel, neb nemám rád filmy, kde se zpívá. Po letech jsem však změnil trochu názory, stále tyto filmy nesnáším, ale zvědavost zvítězila. Zklamání nepřišlo, čekal jsem blbost a blbost jsem viděl. a protože nemíním hodnotit film, ale příběh, který se snad mezi zpěvem odehrává, musím jen konstatovat, že je stupidní, zakyslý, obyčejný a primitivní, stejně jako herci, kteří zde neměli co hrát. 201108079217/9230 (06.03.2014)

Díval jsem se na to chvíli a měl sto chutí to vypnout, ale pak jsem si uvědomil, že bych zbytečně a nenávratně ztratil deset minut života...a tak jsem to dokoukal až do konce. Ách jo. Vím, jsem hříšný člověk, ale přeci jenom, takovýhle trest jsem si nezasloužil. Ještě že jsem se ráno pořádně nafutroval, do zítra to bez jídla v pohodě vydržím. Musela to být děsná doba, ten prostředek sedmdesátých let. Pravda, v Africe jsme podle hlavního hrdiny nějaký ten zvuk měli. Stačilo říct Čeko a černoši prý zavýskli radostí, zatančili tance a vycídili hrnce. Ale v civilizovanější Evropě to bylo jiné. Zatímco na západ od nás se pomalu chystala panková vlna, u nás se šestnáctiletí rozplývali u nahrávek Gotta a Vondráčkové a vyžívali se v klubech pro mladé, kde stěny zdobil Gotwald rebelsky zachycený v černobílé barvě. A kdyby jenom to, podle vlasů a permanentně zkouřeného pohledu mladý hlavní hrdina evidentně obdivoval i Kájovu image. Ale pravda, abych je jen nehanil, mládež si sem tam kapku zarebelila, jinak by si neobjednávala kokakolu a občas nehodila nějaký ten peníz do hracích automatů. Což mě překvapilo, že už v socialismu něco takového existovalo, to jsem o tomhle zřízení měl lepší mínění. Jinak se nedá jednoznačně říct, že by hlavní hrdina Píďa byl zápornou postavou, to určitě ne. Donesl Helence její zapomenuté šaty, takže nemusela vystupovat nahá (a tím zachránil život její garderobiérce, kterou původně náš národní poklad v prvotním záchvatu zkopal do kuličky, kterážto scéna ale byla později vystříhnuta a nahrazena jinou, kde Helenka zcela psychologicky nepřesvědčivě svou služebnou naopak smířlivě hladí a utěšuje "Vždyť se nic nestalo"). Taky byl slušně vychovaný, třeba jak Helenku uprostřed živého rozhovoru, kdy ona mu něco zaníceně vykládala, požádal "prosím vás, můžu už jít, já bych si chtěl poslechnout Karla Gotta!". Ještě štěstí, že se Helča umí tak ovládat. A taky byl statečný a pevného žaludku, minimálně já bych klíďo Píďo jako on Štaidlovu klobásu do pusy nevzal. A taky byl štědrý, za lístek žádal Marunu jen o korunu. No a ten závěr... Brynych musel být neskutečný sadista. Nejenže zopakoval všechny Gottovy a Vondráččiny písně, co se ve filmu mihly, ale pěkně rozpálenou železnou korunu tomu nasadil dialogem mezi ústřední mileneckou dvojicí nezapomenutelných názvů Píďa a Maruna, kdy ona brečí a on ji utěšuje: Ale já vážně s Vondráčkovou ani s Urbánkovou nechodím! (09.08.2013)