Smyk

Co může dělat emigrant? Štětku nebo špióna. 1) Na svou dobu neortodoxní širokoúhlý výpravný snímek se stereo zvukem rozšířil můj seznam zhlédnutých socialistických bizarností. 2) Může za to generace tvůrců postupně odrůstající revolučním topánkům: 33letý režisér a spoluscénárista Zbyněk Brynych, 32letý spoluscénárista Pavel Kohout, 34letý "nenápadně" namaskovaný spoluscénárista a herec Jiří Vala (emigrant) a něco lepých žen: 32letá Jiřina Švorcová (emigrantova bývalá žena), 29letá Jiřina Jirásková (emigrantova známost) a milá 70letá Jarmila Kurandová (bodrá emigrantova matka). Zaznamenal jsem i davy lidí na Václavském náměstí v Praze a nesporně jedinečný asi vteřinový záběr na dvě lesbičky v baru. 3) Spoiler. Poslední minuta rozbouřené city uklidní a poskytne pracujícím klidný spánek s vědomím, že je všechno, jak má být. (18.08.2015)

Brynych se rozhodl, že bude fakt švanda, když čeští herci v českém filmu nebudou mluvit česky. A aby byla legrace ještě větší, ušetřil za titulky. Nebýt toho, mohl natočit celkem dost povedené psychologické drama. Triumvirát pánů scenáristů se celkem zasnažil. Brynych však pojal po svém flashbacky a využil třetinu, maximálně polovinu obrazu, takže je vidět téměř dokonalé a komplexní nic. Za největší zklamání považuji exkluzivní práci maskéra. Já jsem se těšila na lepého Valu, jenže toho mi bylo dopřáno pár minut (z toho většina v miniatuře), po zbytek filmu je namaskován do podoby tuctového muže s kamennou tváří. Malec, Kunová a Hurych by zasloužili medaili za práci a pořádných pár na holou za to, jak mi zkazili zážitek. (20.12.2012)

V době natáčení tvůrci zjevně počítali s tím, že většina lidí ještě z války umí němčinu. Což už ovšem dneska neplatí a já coby neznalec jsem si třetinu filmu odmluveného německy moc neužil. Myslím, že dodatečně někdy někoho mohlo napadnout opatřit to titulkama. Nenapadlo, neva. Ale na Jiřiny (Jiráskovou a Švorcovou) se dobře koukalo. (18.12.2013)

"Svět je veliká a nekonečná koule, křížem krážem bloudím po té hladké kouli, hledající marně přeludy svých dálek..." Tento umělecky pozoruhodný film na mě v první řadě zapůsobil velmi nekonvenční kamerou a hutnou atmosférou se silným nádechem noiru. Tolik tajemna, expresivity, avatngardních záběrů a během titulní písně přímo psychedelických výjevů... během úvodních minut jsem fascinován. Brynych s Kohoutem zpracovali téma emigrace neotřelým způsobem – nechronologické vyprávění plné flashbacků odtajuje postupně minulost hlavní postavy a stejně tak realitu v poválečném Československu (převrat v únoru 1948, potíže pozůstalých rodin po emigrace jednoho z členů a na závěr skrze tolik kritizovanou scénu s konečnou pointou i činnost Státní bezpečnosti). I díky tomuto způsobu zpracování se snímek obešel bez výraznějšího ideologického podtextu, to je zde silně tlumeno, kdežto v centru pozornosti zůstává psychologická sonda do pocitů navrátilého emigranta, nyní agenta uprostřed složitých společenských poměrů na obou stranách za zděmi železné opony v Berlíně. Pozadí doby, téma a obsah u mnoha současníků, jak je vidět, automaticky vyvolávají dojem agitky (viz. i tendenční text distributora se zaškatulkováním hlavní postavy jako "nepřátelského" agenta), pro jiné může tvořit překážku náročnost uměleckého podání (včetně dialogů v cizích jazycích, podtrhujících místní reálie a částečně zmatenost v mysli agenta po operaci). Za sebe musím říct, že mi film nabídl dostatečně podnětů k přemýšlení a to nejen u scén opětovné konfrontace navrátilce se svou rodinou, další opakované zhlédnutí Smyku s odstupem pár let rozhodně nelituju. Až teď jsem si u jednoho z dialogů "dělám kotrmelce" více uvědomil tu přítomnou paralelu mezi kotrmelcy v cirkuse v převleku za klauna a kotrmelců v životě. Přesto stále jako největší mínus vnímám dost dlouhé pasáže z nudných varietních vystoupení, zejména v druhé polovině s nimi snímek zbytečně ztrácí na dechu. Zatímco kouzlo výpravného varieté s tanečníky a artisty na širokoúhlém plátně odvál čas, výpověď filmu o své době zůstává pro mě jako diváka stále cenná, stejně jako zmíněné umělecké kvality. 75% (03.07.2020)

Prorežimní sračka zesměšňující a potupující emigraci, která vykresluje emigranta jen jako lidskou trosku, která může na Západě maximálně pro mrzký peníz chodit jako reklamní panák anebo dělat v cirkuse klauna. A pak ještě rád přileze domů, kde se všem samozřejmě náramně daří (film se samozřejmě vyhýbá faktu, že rodiny a blízcí emigrantů se musely vypořádávat s celou řadou omezení a zákazů - nemožnost vycestovat, kariérní strop, vyhazov ze školy / nemožnost studovat atd.) Ten film se bere tak vážně a místy je tak zcestný, že jsem si z něj už ani nedokázal dělat srandu...A to se mi i u těžce agitační komunistické produkce z 50 a 70 celkem daří...:-) Ale Smyk byl na mne moc. Debilní je i to, že téměř polovina filmu je v německém znění...bez titulků. Takže pro mne odpad. (26.10.2011)