• Beastmaster4
    ***

    Příběh nemá cenu posuzovat nebo ho vysvětlovat vzhledem k historickým faktům a historické skutečnosti. Příběh, který jsem slyšel od své přítelkyně, která Terezín navštívila a měla tu možnost si jej vyslechnout od pamětnice, která v Terezíně v této smutné době byla. Tato pamětnice se i k mému překvapení velmi dobře znala s Arnoštem Lustigem, autorem knižní předlohy. Hlavně díky tomu jsem se na TRANSPORT Z RÁJE díval z trošku jiného úhlu, než běžný divák. Mohu říct, že jde o celkem věruhodné podání života v terezínském ghettu a spousta obrazů a událostí z filmu souhlasí i s vyprávěním, které si přítelkyně v Terezíně osobně vyslechla od oné starší dámy. Jako takový, po stránce kvality a filmového umu se mi ale film nijak zvlášť nelíbil, postrádá větší dávku dramatičnosti, některé záběry jsou hodně zmatené, až by se dalo říct, že chybné. Napadá mne možnost, že ve filmu zůstali jen pro malý rozpočet, který v té době musel být. Někdy se dění odehrává úplně mimo obraz a vůbec to nepřidává na dramatičnosti, jak možná mělo být záměrem. Neseděli mi ani jiné momenty, které vše jakoby odlehčovaly. Staré filmy rozhodně neodsuzuju a mnoho se mi jich líbí, ale tenhle nebyl natočen vůbec dobře a ta hromada chyb je vidět. Možná to celé takhle mělo vypadat více umělecky, ale dle mého je to spíš hřebíček do rakve. Nic nezachraňuje ani povedená dobová autentičnost.(11.10.2011)

  • triatlet
    ****

    Střípky Lustigových povídek poskládané dohromady. Diváci neznalí němčiny budou mít problém pochytit většinu z dialogů.(2.2.2014)

  • Djkoma
    ****

    Transport z ráje lze nazvat jako komplexnější náhled na terezínské gheto a na protektorát obecně než třeba Modlitbu pro Kateřinu Horovitzovou, která je pro mě mimochodem ještě o kousek lepší a především emočně a psychologický zachází do většího extrému. Velký počet známých tváří a postav obecně je využit velmi příjemně, kdy nikdo nedostává zbytečně velký prostor a film ukazuje všechny možné situace příjemně zkombinované dohromady. Chvílemi na rozdíl od podobných filmů chybí transportu větší množství emocí, působí občas chladně, ale to může být způsobeno i něčím jiným a to citelným odstupem od tématu a snahou o jakousi objektivnost a sledování děje. Osobně bych právě tento film zařadil do trojlístku k Vyššímu principu a Modlitbe za KH a vznikla by tak volná trilogie o válce, která by vystihovala vše potřebné. Češi prostě vždycky uměli a tento film je dalším důkazem...(31.12.2008)

  • Karlos80
    ****

    Mimořádně depresivní a působivý film, pro mě jeden z nejlepších filmů tzv. Nové vlny, a jeden z mých nejlepších filmových zážitků poslední doby. Ani netušíte jak jsem byl potěšen faktem, že tento film těsně před vánocemi, odvysílá ve svém filmovém klubu opět po nějaké době ČT. Vždyť už ho náročný televizní divák pomalu ani nezná.. Film se nám snaží zachytit lidské osudy obyčejných lidí, svázané navíc tou dusivou a tíživou atmosférou Terezínského ghetta a snaží se nám ukázat, že ani v nesmírném ponížení neztrácejí všechny ty lidé důstojnost a dovedou se i vzepřít. Jsou to vlastně vesměs jen prostí a obyčejní lidé, všichni postavení před tragickou životní zkoušku. Ladislav Pešek (starý vězeň Roubíček) podal neuvěřitelně silný a sugestivní výkon (i když ne přímo hlavní, stačilo pár minutek na obrazovce) a jeho výrok "Už nikdy jako ovce" se mi vryl nadobro do paměti. Všichni tito lidé marně se bránící nacistickému šikanování a zlovůli ve zdech ghetta ve mě zanechali skutečně silný nejen filmový dojem. Tuto Peškovu poválečnou roli bych snad jen srovnal s rolí ve filmu O Ševci Matoušovi. Rovněž tragická. Dále skvělý byl i starý žid Lowenbach (předseda židovské samosprávy), hrdinně odmítnoucího svůj podpis pro seznamy deportovaných v podání Zdeňka Štěpánka, či obersturmführer SA Moritz Herz kterého přesvědčivě s hrůzou v jeho výraze zahrál Ilja Prachař. Předlohou k tomuto filmu nám byli povídky ze sbírky Noc a naděje od známého židovského spisovatele Arnošta Lustiga, který sám na vlastní kůži poznal toto prostředí v ghettech v Terezíně, Buchenwaldu a v Osvětimi, avšak v roce 1945 se mu podařilo uprchnout s tzv. pochodu smrti. Asi to nejlepší od Zdeňka Brynycha co jsem zatím od něj viděl, co si budeme povídat jeho filmografie je přeci jenom značně nevyrovnaná a kolísavá.(11.12.2006)

  • misterz
    ****

    Pôsobivý príbeh z terezínskeho ghetta, plný úžasných výkonov mladých, začínajúcich hercov (Josef Abrhám musel byť v mladosti hotový lámač sŕdc). Ten pocit kedy viete, že zajtra vás čaká lístok na vlak smrti a nedá sa tomu vyhnúť by som neprial nikomu, strašné a mrazivé. Do toho ešte pár detských, naivných hláskov a dopis rodičom, že veď len idú niekam pracovať.... No jednoducho hotový smútok. 75/100 Videné v rámci Season Challenge Tour.(28.9.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace