• sud
    ****

    Mezi špinavými a zašedlými pavlačovými činžáky Žižkova se odehrává příjemný film o lásce křehké taxikářky a mužného fasádníka. Ten, kdo si myslí, že jde o agitku, mýlí se. Jde o film, který se vymiká dobovým filmům a je jedním z prvních neorealistických děl, natočených v Československu. Zobrazuje život obyčejných lidí bez příkras a opravdově. V hlavních rolích předvedli výborné výkony Renata Olárová a Jiří Vala. Závěrečná scéna na silnici vám zůstane v paměti.(27.8.2006)

  • Houdini

    Zlatá Palma - výběr(24.8.2006)

  • Marthos
    ****

    Existují bezesporu filmy, jejichž atmosféra doslova stojí a padá s legendární pražskou čtvrtí. Režijní debut Zbyňka Brynycha představoval zároveň jeden z prvních českých pokusů o neorealismus, soutěžil na prestižním festivalu v Cannes, a co ztrácel na poněkud kýčovité milostné zápletce, to vynahrazovaly oprýskané žižkovské fasády, pavlačové činžáky a moderní filmová řeč. Civilně vedené herecké výkony hlavních protagonistů v čele s Jiřím Valou, Eduardem Cupákem a mladinkou Janou Brejchovou pomáhají i dnes, po více než půl století oživit genius loci jedné z nejznámějších pražských lokalit. Zajímavostí potom zůstává jedna z mála filmových rolí dnes již pozapomenuté Renaty Olárové, dcery významných českých architektů Oskara a Elly Oehlerových.(8.3.2012)

  • Snorlax
    ****

    Hodně jednoduchá červená knihovna s výborným výkonem Jany Brejchové v roli zamilované pubescentky a hlavně s enormně krásným Jiřím Valou. Olárová toho naštěstí mnoho nenatočila, takže její živé obrazy, za které by se nemusel stydět ani ten nejnadanější žák pomocné školy, jí odpustím. Krásné Janě Brejchové se těsně před uvedením filmu do kin podařilo dosáhnout plnoletosti, takže neměla problém sehrát rozjívenou puberťačku. A při sledování Žižkovské romance jsem pochopila, proč byl Jiří Vala idolem zřejmě všech žen i dívek, které žily v padesátých letech.(28.8.2011)

  • tahit
    ****

    V čem spočívá kouzlo filmu? Snad nebude vadit, když nejdříve zmíním obrazový leitmotiv proletářské periferie Žižkova, jenž je krásným pozadím pro vyprávění filmu. A nedalo by mi, abych zde nezmínil, že tento svérázný kout Prahy stále má svým charakterem nezaměnitelnou svou stylizaci. A to i přes to, že dnešní doba vtiskla žižkovské čtvrti jinou tvář a s tehdejší dobou má pramálo společného. Abych tak řekl, upřímně, filmy Zbyňka Brynycha v jeho počátcích v československé kinematografii zajisté patřili k těm hlubším a k přemýšlivějším dílům, ve kterých uměl navodit přitažlivý děj, aniž by působil nějak prkenně. Proto rozhodně Žižkovská romance stojí za vidění.(28.8.2011)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace