Pán domu aneb Tyranův pád

Viktor (Johannes Meyer) je domácí tyran, čímž obzvláště trpí jeho žena Ida (Astrid Holm). Jednoho dne Ida zmizí, je v lázních. Nyní přebírá domácnost a ,,výchovu´´ Viktora matka Idy Mads... , - H: Johannes Meyer (Victor Frandsen); Astrid Holm (Ida Frandsen); Karin Nellemose (Karen Frandsen); Clara Schønfeld (Alvilda Kryger); Mathilde Nielsen (Mads) , - Dreyer (1889-1968) pokračuje ve svém působení o sebeurčení žen téměř o čtyřicet let později v dramatu "Gertrud". (25.09.2012)

Pán domu aneb Tyranův pád je satirou, nadužívající stereotypy a moralitky, divácky líbivější a romanticky podbízivá. Carl Theodor Dreyer si za předlohu zvolil divadelní hru Tyranův pád z roku 1919 dánského dramatika, scénáristy a též filmového herce Svenda Rindoma. Satira vlastní jízlivé připomínky, ironizující momentky a usilovnou snahu o nápravu nezdravých poměrů v manželství, kdy žena bývává nedoceněnou, otrokyní domácností a muž svou frustraci z nezaměstnanosti (po světové válce, na konci desátých a počátkem dvacátých let byla světová hospodářská krize, byť ne až natolik mohutná jako o deset let později) ventiluje hrubiánským chováním ke svým nejbližším, zejména manželce. Dreyer snad mohl být odvážnější, ale zůstal věren té smířlivosti v konání divadelní hry, široká veřejnost mohla zajásat u veselých příhod z ironického nadhledu, byť si některé tyranské a kontratyranské pohlavky náležitě vychutnal. Hlavní postavou výchovných rad satiry je Viktor Frandsen (pozoruhodný Johannes Meyer), nezaměstnaný hodinář a domácí despota, který je nespokojen se vším, cokoliv jeho žena či potomci udělají. Přestal si vážit oddané manželky, neboť celý svět je nepřívětivý. Hlavní ženskou postavou je Mads (velmi příjemná Mathilde Nielsen), bývalá Viktorova chůva, ochotně pomáhající jeho ženušce s nekonečnou dřinou domácnosti. Na neuctivé chování Viktora se už nedokáže dívat, tak si vezme na starost tu jeho převýchovu. Důležitou postavou filmu je Ida Frandsen (příjemná Astrid Holm), Viktorova vlídná manželka, udřená z nekonečné lopoty v domácnosti, psychicky vyčerpaná z nevděku tyrana - muže. Výraznější postavou je taktéž Karen (zajímavá Karin Nellemose), nejstarší potomek manželů Frandsenových a dcera své matce přeci pomáhá. Z dalších rolí: Idina starostlivější matička Alvilda Kryger (Clara Schønfeld), zlomenou Idu vyšetřující lékař (Johannes Nielsen), živý synek manželů Frandsenových Frederik (Aage Hoffman), nebo nejmladší potomek Frandsenových (Byril Harvig). Pán domu aneb Tyranův pád je ironickou a především moralizující a výchovnou satirou. Její obsah je z dnešního politicky korektního pohledu záslužně obdivovaný, přestože je chlácholivě smířlivý. Příjemná a také vtipnější, leč nikterak závratná nebo stimulující podívaná. (17.08.2021)

Tyhlety morality z domácího prostředí každého jenom otravují, řekla by virální figurka Věra Pohlová. Ale my si můžeme říci, že je to kýč velekýč, když z původního hororového příběhu dvě tchyně dokáží udělat romanci pro jednoho muže bez ženy a se dvěma papoušky. (28.01.2014)

Silně nadčasový film, kde sledujete matku tří dětí jak poskakuje kolem celé rodiny od rána do večera a její nezaměstnaný muž ji peskuje za každou maličkost. Jednoho dne se rodinná známá rozhodne, že takhle to dál nejde, přivede tchýni a maminku odvedou k lékaři, který konstatuje vyčerpání z hladu a psychického utrpení. A tak do domácnosti nastupuje stará paní, která ale nenosí pánovi papuče a snídani až pod nos, ale prostě mu řekne, ať si to zařídí sám. Bohužel to zkrocení není tak brutální, jak by zasloužilo, ale konec je dobrý a opravdu jsem obě postavy, jak manželku za její slabost, tak manžela za jeho hrubost, nesnášela. (07.12.2022)

Němá komedie, která je na hony vzdálená hollywoodským groteskám. Příběh je o muži, který doslova terorizuje svou domácnost, ale nakonec se polepší (tedy něco jako naše filmy Poslední mohykán či Poslední muž). Může být takový příběh, natočený v němé éře, opravdu zajímavý? Ať se propadnu, ale Dreyerovi se to podařilo, a musím se přiznat, že se mi tento film líbil daleko více než Michael či Prezident (jiné režisérovy filmy, které ale mají vážný charakter). Dreyer pomocí mezititulků a řeči tváře vytvořil komedii, při které se sice nebudete válet smíchy po zemi, ale je to skutečně velmi příjemně strávená hodinka. (28.01.2011)