Němá komedie, která je na hony vzdálená hollywoodským groteskám. Příběh je o muži, který doslova terorizuje svou domácnost, ale nakonec se polepší (tedy něco jako naše filmy Poslední mohykán či Poslední muž). Může být takový příběh, natočený v němé éře, opravdu zajímavý? Ať se propadnu, ale Dreyerovi se to podařilo, a musím se přiznat, že se mi tento film líbil daleko více než Michael či Prezident (jiné režisérovy filmy, které ale mají vážný charakter). Dreyer pomocí mezititulků a řeči tváře vytvořil komedii, při které se sice nebudete válet smíchy po zemi, ale je to skutečně velmi příjemně strávená hodinka.(28.1.2011)